Jeanine Áñezová

Technology

12 hours ago

Author

Jeanine Áñezová je bolivijská politička a bývalá předsedkyně senátu. V roce 2019 se stala dočasnou prezidentkou Bolívie po rezignaci Evo Moralese. Áñezová převzala vedení země v době po kontroverzních prezidentských volbách a politických nepokojích. Během svého působení v čele státu se snažila obnovit demokratický řád a uskutečnit nové volby. Její vláda byla však kritizována za autoritářství a porušování lidských práv. Po druhém kole prezidentských voleb v roce 2020 Áñezová předala moc zvolenému prezidentovi Luisi Arceovi a opustila úřad.

Jeanine Áñezová (* 13. srpna 1967 Trinidad, Bolívie) je bolivijská politička, právnička a televizní moderátorka. Od 12. listopadu 2019 do 8. listopadu 2020 byla prozatímní prezidentkou Bolívie poté, co rezignoval Evo Morales. Stala se druhou prezidentkou v historii Bolívie, první byla Lidia Gueiler Tejada. Než se stala prezidentkou byla opoziční senátorkou za departement Beni. Politický postoj Áñezové je médii označován jako pravicový, konzervativní a protimoralesovský.

Prezidentská funkce

Kritiku v prvních dnech její vlády vyvolalo už sestavení šestnáctičlenného kabinetu, ve kterém nebyl ani jeden domorodý člověk, ti přitom v Bolívií tvoří 41 % populace a ve velkém podporovali právě Moralese, jakožto prvního domorodého prezidenta. Později byli do funkce uvedeni dva domorodí ministři. +more Jako svůj cíl Áñezová uvedla „znovuvybudování demokracie“. Během svého ročního působení ve funkci se věnovala problematice domácího násilí na ženách, nechala prověřit údajnou korupci ve státních firmách a vládních institucích (což opozice kritizovala jako záminku k čistkám), implementovala řadu neoliberálních opatření, které stály v přímém kontrastu k Moralesově levicové politice, snížila daně velkým korporacím, neúspěšně se snažila zprivatizovat státní energetickou společnost Elfec a pokusila se zvrátit Moralesovu antiimperialistickou politiku, v rámci čehož rozvázala diplomatické styky s Nikaraguou, Kubou, Venezuelou a Íránem. Dne 9. října 2020 pronesla řeč, kdy připomněla 53. výročí od zavraždění argentinsko-kubánského revolucionáře Che Guevary, přičemž vzdala hold bolivijským vojákům, kteří jej v roce 1967 popravili.

V březnu 2020 o jejím působení v roli prezidentky The Washington Post napsal: „Od svého uvedení do funkce se energicky antisocialistická Áñez zasloužila o zadržení stovek svých oponentů, umlčování novinářů a kampaň za stabilizaci společnosti, po které zůstalo podle národního ombudsmana a lidskoprávních organizací minimálně 31 mrtvých. “ Deník odkazoval na události z listopadu 2019, kdy Áñezová vyhlásila kampaň na „stabilizaci společnosti“, v rámci které policie a armáda násilně zakročila proti demonstrantům poblíž měst Sacaba a Senkata. +more The New York Times v červnu 2020 uvedly, že Áñezina vláda „perzekvovala podporovatele bývalého prezidenta, potlačovala disent a pracovala na trvalém upevnění své moci“.

V prezidentských volbách, které se konaly v říjnu roku 2020, zvítězil s 55 % levicový kandidát a člen bývalé Moralesovy vlády Luis Arce. Áñezová zprvu neměla v úmyslu se voleb účastnit, koncem ledna 2020 nicméně nečekaně ohlásila svou kandidaturu. +more Tu později stáhla po řadě neuspokojivých předvoleních průzkumů. V březnu 2021 byl bolivijskou vládou na Áñezovou vydán zatykač a následně byla zadržena spolu s dalšími členy své bývalé vlády. Prokuratura ji obvinila z terorismu a vzpoury a je podezřelá z organizace státního převratu, kterým byl Evo Morales odstaven. Áñezová své zatčení označila za politické pronásledování. Za organizaci převratu a za rozhodnutí přijatá v rozporu s ústavou byla odsouzena k deseti letům, 12. června 2022 byla zatčena a uvězněna.