Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová (1729–1796) byla ruská aristokratka a mecenáška umění. Narodila se do prestižní rodiny Šeremetěvových a byla vnučkou významného generála Borise Petroviče Šeremetěva. Jako mladá dáma se provdala za hraběte Alexandra Ivanoviče Šuvalova, který však zanedlouho zemřel. Po smrti svého manžela se Jekatěrina stala dědičkou obrovského majetku a začala se věnovat podpoře umění a vzdělání. Zřídila divadlo v rodinném paláci, kde hostila významné hudebníky a umělce té doby. Sama se také angažovala v hudebním životě jako amatérská pianistka. Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová také podporovala rozvoj techniky a vědy. Financovala expedice, které měly za cíl zkoumat přírodní a historické dědictví Ruska. Sama byla vášnivou sběratelkou předmětů umění, a to nejen ruského, ale i evropského původu. Šeremetěvová zemřela v roce 1796 a je považována za jednu z nejvýznamnějších mecenášek kultury v Rusku 18. století. Díky jejímu patronátu se dochovalo mnoho uměleckých děl a kulturních památek. Její rodina rozšířila své bohatství a vliv díky jejímu strategickému sňatku a podpoře vědy a kultury.

Hraběnka Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová (rusky Екатерина Павловна Шереметева, 12. října 1849, Istanbul - 24. ledna 1929, Ostafjevo poblíž Moskvy) byla ruská šlechtična, dvorní dáma a mecenáška umění a dobrodinka. Pocházela z rodu Vjazemských.

Život

vlevo Narodila se do rodiny Vjazemských z ruské vysoké šlechty s původem v panovnické dynastii Rurikovců. +more Jejími rodiči byli ruský diplomat Pavel Petrovič Vjazemskij (1820-1888) a jeho manželka Marija Arkadjevna, rozená Stolypinová (1819-1889), dcera Arkadije Alexejeviče Stolypina. Jejím dědečkem byl spisovatel Petr Andrejevič Vjazemskij (1792-1878), jedna z předních postav zlatého věku ruské literatury. Nikolaje Bogdanova-Bělského) Od dětství byla obklopena přáteli svého otce a dědečka: Nikolaj Michajlovič Karamzin, Vilgelm Karlovič Kjuchelbeker, Alexandr Sergejevič Gribojedov a Kondratij Fjodorovič Rylejev. Zajímala se o umění, literaturu a historii a podílela se na založení Společnosti milovníků starověkých spisů svého otce.

Na přelomu století v blízkosti svého sídla v Michajlovském v Moskevské gubernii společně s botanikem Fjodor Bucholtz založila Jekatěrina Přírodovědné muzeum. Část tamní muzejní knihovny se v roce 1921 stala základem knihovny Moskevského regionálního muzea.

Od roku 1857 sloužila jako carevnina dvorní dáma a za své služby obdržela od cara Mikuláše II. +more Řád svaté Kateřiny.

V době rusko-japonské války v letech 1904-1905 organizovala činnost ruského Červeného kříže.

Manželství a rodina

30. června 1868 se provdala za ruského státního radního a historika, hraběte Sergeje Dmitrijeviče Šeremetěva (1844-1918). +more Z jejich manželství se narodilo devět dětí:.

* Dmitrij Sergejevič (1869-1943); * Pavel Sergejevič (1871-1943); * Boris Sergejevič (1872-1946), ženatý s baronkou Marie-Louise Margarete von Gebl; * Anna Sergejevna (1873-1943), provdaná za Alexandra Petroviče Saburova; * Pjotr Sergejevič (1876-1914), ženatý s Elenou Borisovnou Mejendorfovou; * Sergej Sergejevič (1878-1942); * Marija Sergejevna (1880-1945), provdaná za hraběte Alexandra Vasiljeviče Gudoviče, měli čtyři děti; * Jekatěrina Sergejevna (1880); * Vasilij Sergejevič (1882-1883).

Závěr života

Roky po bolševické revoluci v roce 1917 byly nejstrašnější v jejím životě. Oba z jejích zeťů byli zastřeleni bolševiky a další příbuzní a rodinní přátelé byli zatčeni. +more V prosinci 1918 zemřel její manžel.

Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová zemřela 24. +more ledna 1929. Její ostatky byly pohřbeny u zdi chrámu Nejsvětější Trojice v Ostafjevu poblíž Moskvy.