Jeruzalémský syndrom
Author
Albert FloresJeruzalémský syndrom je psychologické onemocnění charakterizované iracionálními a delirickými myšlenkami, které postihuje turisty a návštěvníky Jeruzaléma. Toto onemocnění je nejčastěji pozorováno u osob s předchozími psychologickými poruchami, které jsou vyvolány intenzivními náboženskými a historickými zážitky spojenými s návštěvou Svaté země. Mezi příznaky patří přesvědčení, že jsou dotyční Ježíšem Kristem, Mojžíšem nebo jinou významnou biblickou postavou, zřízenci Nejsvětějšího Jámy a jiné iracionální chování spojené s náboženským fanatismem. Syndrom může mít vážné důsledky pro postižené a často vyžaduje psychiatrickou léčbu.
Jeruzalémský syndrom Jeruzalémský syndrom je syndrom, který postihuje návštěvníky poutních míst v Izraeli, kdy se považují za nějakou biblickou postavu. Židů se syndrom prakticky netýká, muslimů jen okrajově. Devadesát pět procent postižených jsou křesťané. Z toho tvoří zhruba 60 procent protestanti a zbytek jsou pravoslavní a katolíci. Sedm pacientů z deseti bývají ženy.
Jeruzalémský syndrom je charakterizován jako stav akutní psychotické poruchy člověka po příjezdu na nábožensky významná místa v Jeruzalémě. Jedinci, u nichž se syndrom rozvine, se v krajním případě identifikují s některou z velkých postav abrahamovských svatých Písem - podle dat jsou častými Ježíš Kristus, Jan Křtitel nebo Mojžíš - nebo je náhle uchvátí role proroka, potřeba kázat a obracet ostatní k víře. +more Syndrom se může rozvinout u osob s předchozí anamnézou psychotického onemocnění nebo některé z poruch osobnosti, může ale vzniknout také u jedinců bez předchozí psychiatrické anamnézy. Klinický obraz jeruzalémského syndromu z hlediska psychiatrie zahrnuje náboženskou, reformátorskou nebo originární bludnou produkci, magické myšlení nebo zrakové a sluchové iluze a v krajním případě halucinace. Stav trvá obvykle několik dní, odezní se změnou prostředí, případně za přispění krizové intervence.
Typologie
Etiopatogeneticky (z hlediska příčin vedoucích k rozvinutí stavu) jsou prozatím rozeznávány tři základní formy jeruzalémského syndromu, se kterými ovšem ne všichni odborníci sledující tuto problematiku souhlasí.
Typ 1: Jeruzalémský syndrom jako akutní psychotický stav vzniklý u osoby s psychotickou poruchou v anamnéze.
Typ 2: Jeruzalémský syndrom jako psychotická dekompenzace při různých poruchách osobnosti, nejčastěji emočně nestabilní, historionské nebo obsedantně-kompulzivní.
Typ 3: Je považován za tzv. čistou formu jeruzalémského syndromu, která se vyvíjí u poutníků bez jakékoliv předchozí psychiatrické anamnézy či osobnostní dispozice. +more Mnozí psychiatři tuto formu neuznávají.