Jiří I. Rákóczi

Technology

12 hours ago

Author

Jiří I. Rákóczi byl uherský šlechtic a jeden z nejvýznamnějších představitelů rodu Rákóczi. Narodil se v rakouské Haliči, ale později se přestěhoval do Uher, kde se stal vojevůdcem a politikem. Na začátku 17. století se Rákóczi významně podílel na bojích proti Habsburkům o nezávislost Uher a stal se jedním z vůdčích představitelů protihabsburského povstání, známého jako bouře na Uhříněvsi. Během této doby se Rákóczi projevil jako schopný vojevůdce a politik, který se dokázal zároveň ohlížet na zájmy šlechty i prostých sedláků. Povstání však bylo potlačeno a Rákóczi byl nucen uprchnout ze země. Prožil několik let v exilu, během kterého se snažil získat podporu od zahraničních mocností pro pokračování boje proti Habsburkům. Nakonec se Rákóczi vrátil do Uher, ale byl poražen vojsky Leopolda I. a donucen k dalšímu útěku. Zemřel v roce 1652 ve věku 53 let ve Vídni jako exulant. i

Jiří I. Rákóczi (maďarsky Rákóczi György, 8. června 1593, Szerencs - 11. října 1648, Alba Iulia) byl sedmihradský kníže a vůdce uherské opozice.

Životopis

Byl synem Zikmunda I. +more Rákócziho. Jeho manželkou byla Zuzana Lórántffy (1600-1660), která byla dcerou potockého magnáta Michala Lórántffy ze Serke. Jiřího mladší bratr Zikmund II. Rákóczi si vzal Zuzaninu sestru Marii. Úmrtím mladších manželů připadl celý potocký statek Sárospatak Jiřímu a Zuzaně, kteří si zde vybudovali proslulé letní sídlo a zároveň pečovali o rozkvět reformované školy jako protiváhy školám jezuitským. Kníže sám byl protestant a snažil se organizovat domácí reformovanou církev podle anglikánského vzoru. Společně měli syna Jiřiho II. Rákócziho.

Sedmihradský kníže

V době povstání Gabriela Betlena získal titul hlavního hornouherského kapitána a později se stal velitelem jednoho z Bethlenových sborů. Po smrti Gabriela Bethlena se vlády v Sedmihradsku ujala jeho manželka Kateřina Brandenburská a jeho mladší bratr Štěpán Bethlen. +more Mezi Jiřím I. Rakóczim a protistranou došlo k bojům o moc. Jiří I. Rákoczi si najal vojsko a získal podporu Turků, a tak ho sněm 26. listopadu 1630 zasedající v Segešváru zvolil za sedmihradského knížete. V roce 1632 potlačil povstání rolníků, kteří z jeho popudu povstali proti uherskému palatinovi Mikuláši Esterházymu, který byl přívržencem císaře Ferdinanda II. Štýrského. V roce 1636 potlačil vzpouru Štěpána Bethlena a sedmihradských stavů. Byl nejbohatším protestantským šlechticem celých Uher. Měl dost finančních prostředků, které mu umožňovaly vydržovat si větší vojsko. Jiří I. se velkou měrou podílel na budování sedmihradského a uherského dělostřelectva. Tuto vojenskou sílu hodlal využít v boji proti císaři Ferdinandovi III. Habsburskému. Jiří I. vystupoval jako ochránce uherských protestantů v době třicetileté války. Vedl tajná jednání s Francií a Švédskem, na nichž naznačil, že by byl ochoten vytáhnout do války proti Habsburkům za sumu 150 000 tolarů ročně. Když roku 1645 vpadla švédská vojska do Čech a na Moravu a v ohrožení byla i Vídeň, vytáhlo Rákócziho vojsko proti císařským jednotkám a připojilo se ke švédské armádě obléhající Brno. Současně jednal Jiří I. Rákoczi s císařem o míru. Ferdinand III. byl ochoten k ústupkům. Uzavřením míru s císařem bylo dosaženo územních ústupků především v Tokaji a náboženskou toleranci v Uhrách. Podpisem míru dne 16. prosince 1645 v Linci dosáhl uznání dědičné držby sedmi uherských komitátů a náboženské svobody v Uhrách. Zemřel v roce 1648.