Jindřich II.

Technology

12 hours ago

Author

Svatý Jindřich II. (972/3 Bad Abbach nebo Hildesheim - 13. července 1024) byl posledním římským králem (od roku 1002) a císařem Svaté říše římské (od roku 1014) ze saské dynastie Liudolfingů.

Život

Jindřich byl synem bavorského vévody Jindřicha Svárlivého, jehož nástupcem se stal roku 995. +more Od raného dětství měl úzké styky s církví a dostalo se mu výchovy v katedrální škole v Hildesheimu. Okolo roku 1000 se oženil s Kunhutou, dcerou lucemburského hraběte Sigfrieda.

Římským králem se stal po smrti svého bratrance z druhého kolena císaře Oty III. +more, a to i přes silnou interní opozici. Králem byl korunován 7. června 1002 v Mohuči. Jedním z jeho rádců byl svatý Gothard.

Jeho vláda byla poznamenána zejména spory s posíleným polským státem, s nímž válčil již od roku 1003. Nepřátelství s Boleslavem Chrabrým bylo ukončeno v roce 1018 budyšínským mírem, kterým Polsko získalo nezávislost na císaři, držbu říšských lén Milska a Lužice a také Moravy. +more Naopak se Jindřichovi podařilo využít slabosti českého státu na přelomu tisíciletí; v listopadu 1002 přijal Vladivoj české země od císaře jako léno a posílil tak vazbu Čech na říši.

Jindřichovým heslem bylo Restauratio imperii Francorum - obnovení franské říše, vzdal se snahy o podrobení všech států moci císaře a usiloval o posílení moci zejména na území za Alpami. Významnou úlohu sehrál ve vztazích státu a církve. +more V rozvoji církevní správy podporoval biskupy proti mnišským řádům a napomáhal jim získat světskou vládu nad rozsáhlými územími. Prosazoval celibát kněží a dbal na nedědičnost církevních úřadů. V roce 1007 zřídil spolu se svou manželkou biskupství v Bamberku, který si také zvolil za své císařské sídlo.

V letech 1013-1014 pobýval v Itálii a 14. +more února 1014 byl v Římě korunován papežem Benediktem VIII. na císaře.

Se svou manželkou Kunhutou nezplodil žádné děti, dle pozdější legendy manželé údajně složili slib cudnosti. Jindřich zemřel po delší nemoci +more_červenec'>13. července 1024 na falci Grone (zaniklá falc v oblasti dnešního města Göttingen).

V roce 1146 byl katolickou církví prohlášen za světce. Roku 1200 byla kanonizována také jeho manželka Kunhuta.