Jindřich Spáčil

Jindřich Spáčil (24. května 1899, Kvasice - 20. listopadu 1978, Kroměříž) byl český učitel, spisovatel a amatérský archeolog.

Život

+moreJPG|náhled|Čestný_hrob_na_Hřbitovy_v_Kroměříži'>kroměřížském hřbitově Narodil se ve Kvasicích (okr. Kroměříž), otec Tomáš Spáčil byl hajným, komorníkem kvasického knížete Thuna, později správcem zámku v Kvasicích. Učitelství studoval v Praze. Koncem roku 1916 byl povolán k rakouské domobraně. Po skončení první světové války vykonal v roce 1919 dodatečně maturitní zkoušku. V té době vystoupil z církve a stal se členem sociální demokracie. Ze strany vystoupil na počátku 20. let, později se stal členem národních socialistů a v roce 1948 členem KSČ.

Svou učitelskou dráhu zahájil ve Kvasicích, později působil v Lednici a v Hulíně. Od roku 1937 byl ředitelem školy pro ženská povolání v Kroměříži, a to až do jejího zrušení v roce 1951. +more Zemřel v Kroměříži, kde je také na místním hřbitově v čestném hrobě pohřben.

Dílo

Příspěvky v tisku

Jindřich Spáčil přispíval do regionálního i celostátního tisku (Lidové noviny, České slovo, Niva, Pestrý týden a jiné).

Knižní vydání

Literárním debutem mladého učitele se stala útlá knížečka Kvasice v dávnověku, která vyšla v roce 1919. Patřila do série knih o životě pravěkých lidí (Raván a Théra, Cesta bojovníků), ve kterých se zobrazil Spáčilův zájem o archeologii.

K nejúspěšnějším titulům Jindřicha Spáčila patřily: Městečko Kvasice (1921), Kudlovská dolina (1932), Kroměřížský sněm 1848-1849 (1933), Z časů dávných a nedávných (1937), Bludné kořeny (1946), Ať žije sněm! (1947), Tvrz nejpevnější (1956), Lásky a rebelie (1961), Kroměřížská kronika (1963), Tisíce růží (1966), Velociped, stroj rychlonohý (1971), Prstýnek s rubínovým kamenem (1971) a Náušnice z Madagaskaru (1977)

Archeologická činnost

Již od svého mládí se Jindřich Spáčil věnoval archeologii. Aktivně se podílel na založení muzea ve Kvasicích. +more V roce 1927 věnoval obci své sbírky, které pak v roce 1947 vytvořily základ muzea. V roce 1956 bylo muzeum zrušeno a sbírkový fond převeden do Okresního muzea v Kroměříži.

Ocenění

Za svou celoživotní práci získal Jindřich Spáčil řadu ocenění. V roce 1969 mu byl udělen titul čestný občan města Kroměříž a Kvasic. +more Ve Fügnerově ulici v Kroměříži je na domě, ve kterém žil v letech 1929 až do své smrti v roce 1978, umístěna pamětní deska. V Kvasicích na rodném domě v Horní ulici je též umístěna pamětní deska. Spáčilovu osobnost připomíná také Spáčilova naučná stezka Chřiby.

Odkazy

Reference

Literatura

Klapil, P. (2003) Kapitoly z naší historie. +more Kvasické noviny, 2, 8-9. * Klapil, P. (2003) Životní osudy. Kvasické noviny, 2, 10. * Klapil, P. (2004) Výročí Jindřicha Spáčila. Kvasické noviny, 2, 8. * Klapil, P. , Koutňáková, K. (2005) Kvasice. Alcor puzzle, spol. s r. o. * Páleníček, L. (1969) Jindřich Spáčil - medailón k sedmdesátinám, dřevoryt: Karel Minář, ONV Kroměříž * Ředina, A. , ed. (1983) 100 let požární ochrany v Kvasicích. ZO SPO Kvasice.

Externí odkazy

Kategorie:Čeští spisovatelé Kategorie:Čeští archeologové Kategorie:Narození 1899 Kategorie:Úmrtí 1978 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Městském hřbitově v Kroměříži Kategorie:Narození v Kvasicích Kategorie:Úmrtí v Kroměříži Kategorie:Čestní občané města Kroměříže Kategorie:Lidé z Kvasic Kategorie:Archeologové 20. +more století.