Joachina de Vedruna

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Joachina de Vedruna (16. dubna 1783 – 28. srpna 1854) byla španělská řeholnice a zakladatelka kongregace Sester Marií z Nejsvětější Lásky (Hijas de María, Madre de Dios). Narodila se ve šlechtické rodině ve Španělsku a v mládí se provdala za hraběte de Aymericha. Po smrti svého manžela se rozhodla vstoupit do řádu a zasvětit se službě Bohu. V roce 1826 založila kongregaci Sester Marií z Nejsvětější Lásky, která se zabývala výchovou a péčí o chudé děti a nemocné. Kongregace se velmi rychle rozšířila a začala působit nejen ve Španělsku, ale také v dalších zemích Evropy a Ameriky. Joachina de Vedruna se stala první generální představenou kongregace a zůstala v této funkci až do své smrti. Joachina de Vedruna byla známa svou oddaností, laskavostí a péčí o chudé a utrápené. Byla také zastáncem vzdělání pro ženy a prosazovala rovnoprávnost žen ve společnosti. Za svoji činnost obdržela řadu ocenění a byla vyhlášena za svatou katolickou církví. Její kongregace stále pokračuje ve své činnosti a poskytuje pomoc potřebným po celém světě. Joachina de Vedruna je dodnes vzorem pro mnoho lidí a její dílo je uznáváno a respektováno.

Svatá Joachina de Vedruna, C.C.V. (16. dubna 1783, Barcelona - 28. srpna 1854, Vic) byla španělská matka rodiny, katolická řeholnice a zakladatelka Sester Karmelitek lásky.

Život

Narodila se 16. +more dubna 1783 v Barceloně, v bohaté rodině. Roku 1799 se vdala za právníka a vlastníka půdy Teodora de Mas, s nímž měla devět dětí. Když jí roku 1816 zemřel manžel tak se svými děti přestěhovala do Vicu. Zde začala svou charitativní činnost mezi nemocnými a mladými ženy. Její duchovní rádce kapucín Esteban de Olot, jí navrh', aby založila apoštolskou kongregaci, která se bude věnovat vzdělávání a charitě. Biskup Vicu Pablo Jesús Corcuera, jí řekl, že by kongregace měla být Karmelitánská. Stejný biskup napsal pro tuto kongregaci pravidla (6. února 1826), a o dvacet dní později ona a osm žen složily své sliby. V dalších několika letech, Joachina založila několik domů v Katalánsku. Během První Karlistické války (občanská válka ve Španělsku 1833-1839), musela uprchnout ze Španělska, protože založila nemocnici v Carlistu v Berze, která byla ohrožena v důsledku bojů. Odešla do Francie do města Roussillon, kde zůstala od roku 1836 - 1842.

Její apoštolská kongregace byla s konečnou platností schválena v roce 1850 papežem bl. +more'>Piem IX. . Navzdory vážným problémům, která představuje občanská válka a sekulární opozice, se kongregace rozšířila do Katalánska. Poté bylo společenství založeno po celém Španělsku a Hispanoamerice. Nakonec byla nucena rezignovat na post generální představené z důvodu nemoci, ačkoli zemřela během epidemie cholery v Barceloně, po dobu čtyř let pomalu podlehla ochrnutí. Zemřela 28. srpna 1854 ve Vicu. Byla obdivována pro svou nesobeckou lásku, hlubokou důvěru v Boha a silnou modlitbu.

Je pohřbena v mateřském domě ve Vicu a její tělo je neporušené.

Blahořečena byla 19. května 1940 a svatořečena 12. dubna 1959.