Jodičnan draselný
Author
Albert FloresJodičnan draselný (někdy jodečnan draselný) je bílá anorganická krystalická látka bez zápachu se vzorcem KIO3.
Výroba
Tuto látku lze vyrábět reakcí jodu a hydroxidu draselného, používá se koncentrovaných roztoků za zvýšené teploty. Vzniká při tom však i jodid draselný, který je obtížné odstranit:
: \mathsf{3\,I_2 + 6\,KOH\ \to\ KIO_3 + 5\,KI + 3\,H_2O} : Jod reaguje s hydroxidem draselným za vzniku jodičnanu draselného, jodidu draselného a vody
Další možností je elektrolytická výroba z jodnanu draselného, používají se titanové elektrody; stačí však tento roztok pouze zahřívat, a reakce proběhne (ne však s takovou účinností):
: \mathsf{3\,KIO\ \xrightarrow{t}\ 2\,KI + KIO_3} : Jodnan draselný se rozkládá na Jodid draselný a jodičnan draselný
V laboratoři tato látka může být připravena reakcí chlorečnanu sodného a jodidu draselného:
: \mathsf{NaClO_3 + KI\ \to\ KIO_3 + NaCl} : Chlorečnan sodný reaguje s jodidem draselným za vzniku jodičnanu draselného a chloridu sodného
Výhoda této výroby je, že není plýtváno jodem, který je poměrně drahý, ale je využit mnohem dostupnější a levnější chlor. Po výrobě chlorečnanu sodného je využit téměř veškerý jod, proto je tato možnost výroby levná.
Reakce
Tato látka se při zahřívání nad 560 °C rozpadá na jodid draselný a kyslík, proto je dobrým oxidačním činidlem. Rozpadá se dle rovnice:
: \mathsf{2\,KIO_3\ \to\ 2\,KI +3\,O_2} : Jodičnan draselný se rozkládá na jodid draselný a kyslík.
V porovnání například s chlorečnanem draselným nebo chloristanem draselným je však mnohem dražší a není tak dobrým oxidačním činidlem, proto se jako oxidační činidlo téměř nepoužívá.
Využití
Tato látka se používá v analytické chemii.
Dále se tato látka používá na pokus chemické hodiny. Při pokusu se používá siřičitan draselný, kyselina sírová a roztok škrobu; při pokusu se roztok střídavě zabarvuje do modra a zase odbarvuje.
Výjimečně se tato látka používá namísto jodidu draselného při radioaktivním zamoření jako zdroj jodu pro štítnou žlázu, aby ji bylo zabráněno přijímat radioaktivní jód ze vzduchu.