Jodid sodný

Jodid sodný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NaI. Obsahuje sodné kationty (Na+) a jodidové anionty (I−), je to tedy iontová sloučenina. Za standardních podmínek se vyskytuje jako bílá krystalická sůl, která je hygroskopická a ve vodě dobře rozpustná. Na vzduchu podléhá oxidaci jodidu na jod a získává žlutou barvu.

Je to chaotropní sůl, tedy iontová sloučenina, která snižuje strukturovanost vody. Při vysoké koncentraci jodidu sodného a při vhodném pH dojde k rozbití vodíkových vazeb mezi molekulami vody.

Používá se především jako doplněk stravy, při léčbě a prevenci jodové karence (nedostatek jodu) nebo při ozáření radioaktivním zářením. V organické chemii se jodid sodný používá k detekci radiace. +more Jeho monokrystaly doplněné thaliem se používají jako scintilační detektory pro spektrometrii záření gama.

Stabilita

Jodid sodný, stejně jako ostatní jodidy, je za běžných podmínek oxidován atmosférickým kyslíkem (O2) na molekulární jod (I2). Vzniká jodidový komplex I2 a I−, který má žlutou barvu (na rozdíl od bílé barvy jodidu sodného). +more * Oxidační proces urychluje přítomnost vody. * K oxidaci jodidu sodného může docházet i vlivem světla - fotooxidace. * Pro maximální stabilitu musí být jodid sodný skladován v tmavých prostorách při nízkých teplotách a nízké vlhkosti.

Reakce

Sůl NaI může být přítomna jako anhydrát (bezvodá sloučenina), dihydrát (obsahuje dvě molekuly H20) nebo pentahydrát (obsahuje pět molekul H20). Anhydrát NaI krystalizuje z vodných roztoků při teplotě nad 65 °C. +more Dihydrát NaI. 2H20 vzniká krystalizací při pokojové teplotě. Pentahydrát NaI. 5H20 existuje pouze při nízkých teplotách mezi −13,5 °C a −31,5 °C. * Průmyslově se sůl NaI vyrábí reakcí kyselých jodidů s hydroxidem sodným. * Jodid sodný lze získat reakcí uhličitanu sodného s jodidem železa. Vyrábí se jako dihydrát. 4 Na2CO3 + Fe3I8 + 16 H2O → 8 NaI. 2H20 + Fe3O4 + 4 CO2 * Běžnou oblastí použití jodidu sodného jsou polymerázové řetězové reakce a Finkelsteinova reakce pro konverzi alkylchloridů na alkyljodidy. Finkelsteinova reakce je nukleofilní substituce, která umožňuje výměnu jednoho atomu halogenu za jiný. Nejčastěji se používá k laboratorní přípravě alkyljodidů z jodidu sodného a z příslušných alkylchloridů nebo alkylbromidů. Tato reakce je založena na nerozpustnosti chloridu sodného v acetonu.

: R-Cl + NaI → R-I + NaCl

Použití

Jodid sodný se běžně používá k léčbě a prevenci nedostatku jodu (jodová karence). * Jako terapeutické činidlo při terapii radiojodem. +more * Jako radiokontrastní látka pro mozkovou angiografii. Poprvé ji použil portugalský neurochirurg António Egas Moniz v roce 1927. * Radioaktivní izotopy jodu123 a jodu131se používají jako jodid sodný v nukleární medicíně pro diagnostiku - zejména pro scintigrafii štítné žlázy. Princi metody je založen na krystalech jodidu sodného, které jsou dopované thaliem na části sodíkových pozic (NaI:Tl+). Zde vlivem ionizujícího záření vznikají fotony. Ty lze využít jako scintilační detektory - tradičně v nukleární medicíně, geofyzice nebo jaderné fyzice. NaI:Tl+ je nejpoužívanějším scintilačním materiálem, protože produkuje nejvíce světla.

Související články

Halogenidy * Fluoridy * Chloridy * Bromidy * Radioaktivita * Štítná žláza

Literatura

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.drugs.com/cons/Sodium_Iodide.html]Sodium Iodide Consumer Information[/url]

Kategorie:Sodné sloučeniny Sodný Kategorie:Luminofory a scintilátory