Johana II. Burgundská

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Johana II. Burgundská byla dvorní dáma Francouzského království, dcera Filipa Smělého a vdova po Janu z Arku. Přezdívalo se jí též Janeta Znamenitá. Narodila se roku 1404 v Dijonu a byla jedinou dcerou Filipa Smělého, vévody burgundského, a jeho manželky Bonne z Artois. V roce 1415 se provdala za Jana z Arku a po jeho smrti se stala vdovou, což jí umožnilo získat zpět svůj dědický podíl na burgundských dědičných zemích. Johana II. se vyznačovala nezávislostí a velkou politickou mocí. Po smrti svého otce se stala jednou z nejbohatších a nejmocnějších žen tehdejší doby. Získala přízeň francouzského dvora a stala se dvorní dámou francouzské královny Isabelly Bavorské. Přes své mládí byla velmi astutní a politicky zdatná. Aktivně se zúčastňovala politických jednání, jednala s významnými politiky a kardinály a prosazovala své zájmy prospěšné pro Burgundské vévodství. Johana II. byla také známá svými kulturními zájmy. Byla ochotná podporovat umělce a píše se, že měla velkou sbírku uměleckých děl. Zemřela 20. ledna 1432 na zámku v Montereau-Fault-Yonne ve věku 27 let. Její smrt předčasně ukončila jednu z nejvlivnějších ženských postav francouzského středověku. Johana II. Burgundská zanechala po sobě velké dedikace uměleckých děl, které byly následně rozptýleny po celé Evropě. Její kultovní způsob života má stále své následovníky, a její jméno se stalo symbolem síly a nezávislosti.

Johana II. Burgundská (1294 - 21. ledna 1330, Roye) byla francouzská a navarrská královna, hraběnka burgundská a z Artois. Díky své spoluúčasti na cizoložné aféře manželek francouzských princů strávila rok v domácím vězení.

Život

Filip V. +more s Johanou a jejich potomstvo (středověká iluminace) Johana se narodila jako nejstarší ze tří dětí burgundského hraběte Ota a Mahaut z Artois. V roce 1306 se provdala za druhého syna francouzského krále Filipa z Poitiers.

Počátkem roku 1314 byly za přispění švagrové Izabely, manželky anglického krále Eduarda II. +more zatčeny dvě ženy francouzských princů - Blanka a Markéta. Byly obviněny z cizoložství a starý král Filip IV. nechal zatknout také dva mladíky, kteří s nimi spávali. Byli zaživa vykucháni, vykastrováni, sťati a pověšeni na šibenici. Pohlavní orgány popravených byly hozeny psům. Obě cizoložnice byly zavřeny na hradě Gaillard. Johana, starší sestra zavřené Blanky, byla podezřelá, že o celé avantýře věděla. Za trest byla v domácím vězení na hradě Dourdan a jako jediná se dočkala podpory od svého muže Filipa. Vytrvale tvrdil, že je nevinná a odmítal se s ní rozvést. O rok později se soustředěnou snahou manžela a matky mohla vrátit zpět na královský dvůr. Roku 1315 se Johana po bratrově smrti stala burgundskou hraběnkou.

Starý král Filip IV. zemřel na podzim roku 1314, následníkem se stal +more_Francouzský'>Ludvík. Ten však náhle zemřel v důsledku uhřátí již v červnu 1316 a zůstala po něm těhotná manželka Klemencie. Pokud by se narodil syn, byl by podle francouzského nástupnického práva následníkem trůnu. Regentem Francie a Navarry se tedy prozatím stal bratr mrtvého Filip, Johanin muž. Během svého regentství uzavřel mír s flanderským hrabětem Robertem a donutil ke smíru Roberta z Artois. V noci z 13. na 14. listopadu se narodil Ludvíkův pohrobek a dostal jméno Jan. Zemřel již za pět dní.

Na francouzský trůn díky smrti nemluvněte nastoupil Filip a 9. ledna 1317 byl spolu se svou ženou v Remeši korunován. +more Roku 1322 Filip podlehl úplavici a ovdovělá Johana odešla do ústraní na své statky. Roku 1329 se stala hraběnkou z Artois. Zemřela roku 1330 a její tělo bylo pochováno v pařížském klášteře minoritů, srdce po boku manžela v Saint-Denis.

Z doby jejího manželství se v katedrálním pokladu v Seville dochoval relikviář se soškou Panny Marie s dítětem a postavami Johany a Filipa v poloze pokorných donátorů.