Johann Ledebur-Wicheln

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Johann Le-de-bur Wicheln byl rakouský šlechtic a cestovatel německo-českého původu. Narodil se v roce 1774 ve Slawičíně a proslul zejména svými cestami do východní Asie. Během svých cest sbíral různé předměty a artefakty, které následně daroval muzeím a institucím. Jeho nejznámějším dílem je "Cestopisné poznámky z jihovýchodní Asie" vydané v roce 1823. Zemřel v roce 1850 v Praze, kde byl také pochován. Jeho jméno je spojeno s rozvojem etnografie a paleontologie v Českých zemích.

Johann Ledebur-Wicheln, též hrabě Johann Ledebur nebo Johann von Ledebur-Wicheln (30. května 1842 Křemýž - 14. května 1903 Praha-Malá Strana) byl český a rakousko-uherský, respektive předlitavský šlechtic a politik, koncem 19. století ministr zemědělství Předlitavska ve vládě Kazimíra Badeniho.

Biografie

Ledebourský palác na Malé Straně v Praze Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Ledebour-Wicheln původem z Vestfálska. +more Studoval práva v Praze a pak absolvoval studijní cesty v Německu a Anglii, kde se začal zabývat zemědělskou problematikou. V letech 1883-1893 byl poslancem Českého zemského sněmu, kde zasedal ve velkostatkářské kurii. Zde se profiloval jako stoupenec českého státního práva a česko-rakouského národního vyrovnání. Podporoval politiku mladočechů. Podle dobového zdroje ovšem na sněmu setrval po kratší dobu. Již na schůzi v září 1892 byla oznámena jeho rezignace.

V roce 1889 se stal doživotním členem Panské sněmovny.

Vrchol jeho politické kariéry nastal za vlády Kazimíra Badeniho, v níž se stal ministrem zemědělství Předlitavska. Funkci zastával v období +more_září'>30. září 1895 - 30. listopadu 1897. Snažil se navázat na agrární reformy plánované jeho předchůdcem Juliem von Falkenhaynem. Prosazoval zemědělské družstevnictví a rozvoj zemědělského odborného školství. Z jeho iniciativy došlo v lednu 1898 k založení prvního zemědělského velkoskladu v dolnorakouském městě Pöchlarn.

V roce 1898 se ještě vrátil na Český zemský sněm, když byl v doplňovacích volbách v lednu 1898 zvolen za velkostatkářskou kurii.

Sňatkem se spříznil s významnou českou rodinou Černínů, v roce 1868 se oženil s hraběnkou Karolínou Černínovou (1848-1908), c. k. +more palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, dcerou Jaromíra Černína. Z jejich manželství pocházelo pět dětí narozených v Praze a na černínském zámku v Petrohradě.

Vlastnil několik velkostatků v Čechách (Křemýž, Kostomlaty pod Milešovkou, Milešov). Hlavním rodovým sídlem byl zámek Křemýž, do rodového majetku patřil také Ledebourský palác v Praze s proslulou barokní zahradou.