Johann Rudolf Buol-Schauenstein

Jan Rudolf hrabě z Buol-Schauensteinu (Johann Rudolf Graf von Buol-Schauenstein) (21. listopadu 1763, Vídeň - 12. března 1834, Vídeň) byl rakouský diplomat. Během napoleonských válek byl rakouským vyslancem v několika zemích, převážně v německých státech. V letech 1815-1823 byl vyslancem u Německého spolku, odkud byl odvolán pro spory s kancléřem Metternichem. Poslední léta své kariéry strávil ve Vídni s titulem státního ministra, ale bez většího vlivu na veřejné dění. Jeho syn Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1797-1865) byl též diplomatem a v letech 1852-1859 rakouským ministrem zahraničí.

Životopis

Erb rodu Buol-Schauensteinů Pocházel ze starobylé rakouské šlechtické rodiny připomínané od 14. +more století (s titulem svobodných pánů od roku 1718 a říšských hrabat od roku 1742). Byl synem císařského diplomata Jana Křtitele Buol-Schauensteina (1729-1797), kariéru zahájil jako vyslanecký tajemník v Mohuči (1789) a již tehdy připoutal pozornost tehdejšího státního kancléře Kounice, později působil jako chargé d'affaires v Haagu. V roce 1792 nahradil svého otce ve funkci vyslance ve Švýcarsku, kde setrval do roku 1794, následně působil jako vyslanec u říšského sněmu v Řezně (1794-1795). V letech 1796-1801 byl vyslancem u hanzovních měst.

Důležitou pozici zastával během napoleonských válek jako vyslanec v Mnichově (1801-1805), kde však špatně odhadl postoj Bavorska ve vztahu k Francii a Rakousku, načež byl přeložen na méně významné posty. V letech 1807-1814 byl diplomatickým zástupcem v různých zemích Rýnského spolku, převážně pobýval ve Würzburgu. +more V letech 1814-1815 byl krátce vyslancem v Toskánsku a v roce 1815 krátce v Hesensku. Nakonec na delší dobu zakotvil jako vyslanec Rakouského císařství u Německého spolku se sídlem ve Frankfurtu (1815-1823). V této funkci se později dostal do konfliktu s kancléřem Metternichem a byl z diplomatických služeb odvolán. V letech 1823-1833 byl prezidentem dvorské komise s titulem státního a konferenčního ministra. Byl též c. k. tajným radou a komořím. Po zániku Svaté říše římské obdržel v roce 1805 titul hraběte s platností pro Rakouské císařství.

Rodina

V roce 1795 se oženil s bavorskou hraběnkou Alexandrinou von Lerchenfeld-Köfering (1769-1851), s níž měl tři dcery a jednoho syna. Nejstarší dcera Karolína (*1796) zůstala svobodná, další dcera Marie Josefa (1798-1856) se provdala za c. +morek. tajného radu a komořího barona Karla Theobalda Vrintse (1797-1872). Nejmladší dcera Vilemína Sofie (1800-1868) byla manželkou významného diplomata v ruských službách, barona Petra Meyendorffa (1796-1863), který byl ruským velvyslancem v Prusku (1839-1850) a Rakousku (1850-1854). Jediný syn Johanna Rudolfa Karl Ferdinand (1797-1865) byl též diplomatem a nakonec v letech 1852-1859 rakouským ministrem zahraničí.

Jeho starší bratr Karl Rudolf (1760-1833) byl biskupem ve švýcarských diecézích Chur (1794-1824) a St. Gallen (1824-1833).

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný, 4. díl; Praha, 1891 (reprint 1997), s. 939, heslo Buol-Schauenstein ISBN 80-7185-057-8

Externí odkazy

Johann Rudolf Buol-Schauenstein in: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950 [url=https://www.biographien.ac.at/oebl_1/127.pdf]dostupné online[/url]

Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Narození 21. +more listopadu Kategorie:Narození 1763 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 12. března Kategorie:Úmrtí 1834 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.