John Adams (Bounty)

John Adams (známý i pod pseudonymem Alexander Smith a z něj pocházející zdrobnělinou Aleck; 4. prosince 1767 Hackney, Anglie - 5. března 1829 Pitcairnův ostrov) byl britský námořník a účastník slavné vzpoury na HMAV Bounty. Spolu s dalšími vzbouřenci a Tahiťany v lednu 1790 spoluzaložil osadu na Pitcairnově ostrově. V roce 1793 přežil povstání tahitských mužů proti bělochům, v němž většina britských vzbouřenců zemřela.

Po smrti posledního společníka Neda Younga se John Adams přiklonil ke křesťanství, na jeho principech dále vedl kolonii. Pod Adamsovým vedením osada prosperovala, a to i po objevení existence kolonie Američany a posléze Brity, na které učinila takový dojem, že Britové Pitcairnův ostrov nadále podporovali; sám Adams již nebyl za vzpouru na Bounty postaven před soud a dostal královskou milost. +more V Adamsovi měla kolonie silného vůdce, jenž ji vedl až do své smrti roku 1829. Hlavní město Pitcairnových ostrovů bylo pojmenováno po něm - Adamstown - a jeho potomci dodnes nosí příjmení Adams.

Původ a služba na Bounty

John Adams pocházel z londýnské čtvrti Hackney. Jeho otec John Adams pracoval jako sluha u Daniela Bella Cola. +more Měl tři sourozence (bratra Jonathana a sestry Dinah Jemima a Rachel); po smrti otce, který se utopil v Temži, vyrostl se dvěma sourozenci v chudobinci, zatímco třetí se osamostatnil krátce po otcově smrti. Johnu Adamsovi bylo pouze 20, když se stal členem posádky HMAV Bounty a používal falešné jméno Alexander Smith, pravděpodobně kvůli problémům se zákonem. V dokumentech poručíka Williama Blighe, kapitána Bounty, má John Adams záznam:.

ALEXANDER SMITH. 22 let, 5 stop a 5 palců vysoký, hnědé pleti, robustní postavy a hnědých vlasů s jizvami po neštovicích. Silně potetovaný, jizva na pravé noze.

Mezi posádkou John Adams ničím nevynikal a vysloužil si přezdívku „Reckless Jack“ (nedbalý Jack). Již týden po příjezdu na Tahiti byl Adams z rozkazu kapitána Blighe potrestán veřejným zmrskáním (12 ran bičem) před domorodci za to, že z jednoho člunu byl Tahiťany ukraden kormidelní čep, když měl Adams stráž. +more Johna Adamse zcela pohltil život na Tahiti a byl jedním z prvních námořníků, kteří se nechali dát tetovat, a časem navázal vztah se zdejší dívkou Teehuteatuaonou, známou také pod anglickou přezdívkou Jenny, kterou jí nejspíše dal sám Adams.

Vzpoura

Vzbouřenci vysazují kapitána lodi a část posádky, ilustrace z roku 1790

John Adams se na vzpouře proti kapitánu Blighovi podílel od samého začátku, nicméně nepatřil k vůdcům vzpoury. S Fletcherem Christianem na puškaři Josiahu Colemanovi vyžadovali předání klíčů od zbrojnice a kapitán Bligh později při vyšetřování uvedl, že když byl vzbouřenci zatčen, ozbrojený John Adams (Alexander Smith) se toho účastnil. +more Když se Bounty pod Christianovým velením vrátila na Tahiti, vzbouřenci zde nabrali ženy i místní muže jako posádku, včetně Adamsovy přítelkyně Jenny. Vzbouřenci zamýšleli usadit se na nedalekém ostrově Tubuai, odkud je však po třech měsících místní domorodci vytlačili a vzbouřenci se museli vrátit na Tahiti. Část Britů se rozhodla na Tahiti zůstat, ačkoliv bylo jisté, že je britské námořnictvo najde a zatkne, zatímco Fletcher Christian, John Adams a dalších sedm námořníků, šest tahitských mužů a dvanáct žen se vypravilo na Pitcairnův ostrov. Na cestě na Pitcairn již měl John Adams novou ženu, Puaraiu.

Život na Pitcairnu

Počátky osady

Dne 15. +more ledna 1790 vzbouřenci dospěli k Pitcairnovu ostrovu a 23. ledna loď zapálili, aby kotvící plavidlo nepřilákalo pozornost. Na ostrově Adams navázal blízké přátelství s dalším vzbouřencem Nedem Youngem, s nímž bydlel v sousedství; sdíleli dokonce i své ženy, zvláště po smrti Adamsovy manželky Puarai. Ačkoliv se osadníkům dařilo uživit se farmařením, rostla nevraživost mezi tahitskými muži a Brity. Britové své tahitské společníky pokládali za sluhy a podle toho s nimi jednali; zvláště William McCoy a John Williams nakládali s Tahiťany jako s otroky, na druhou stranu Ned Young a John Adams se k nim chovali lépe. Roku 1790 zemřela Adamsova manželka Puarai a také Fahutu, manželka Johna Williamse; oba si poté přivlastnili ženy (Nancy a Tinafanaeu) dvou Tahiťanů, Tarara a Titahitiho, což vedlo k otevřené vzpouře tahitských mužů. V září 1793 Tahiťané povstali a pět Britů (mezi nimi i Fletchera Christiana) zabili a Johna Adamse postřelili. Tahiťané začali posléze bojovat mezi sebou a nakonec se je zbylým Britům a Tahiťankám podařilo přemoci a zlikvidovat.

Zůstali jen John Adams, Ned Young, Matthew Quintal a William McCoy a deset Tahiťanek s dětmi. Nespokojenost však začala klíčit i ze strany žen, které se pokusily o vzpouru a opuštění ostrova, konflikt se však podařilo urovnat. +more Když William McCoy roku 1797 objevil způsob výroby alkoholu, odstartovalo to na ostrově období alkoholismu a úpadku; McCoy se nakonec opilý utopil v moři a roku 1799 Ned Young a John Adams zabili sekerou Matthewa Quintala, když opilý hrozil osadníkům smrtí.

Vůdcem osady

Bible z Bounty vystavená v kostele v Adamstownu (Pitcairnův ostrov) Ned Young byl již nemocný, John Adams očekával jeho brzkou smrt, a tak se od Younga začal učit číst, k čemuž používali lodní Bibli, zachráněnou z Bounty, aby Adams mohl převzít vedení osady. +more Když Ned Young o Vánocích roku 1800 zemřel na astma, na ostrově zůstal Adams, 9 žen a 19 dětí.

Adamsův dům na Pitcairnově ostrově

John Adams se poté přiklonil k náboženství, které považoval za cestu k nové, mírumilovné společnosti. Začal s pomocí Bible se vzděláváním žen a dětí i s organizací kolonie v křesťanském duchu, respektive duchu anglického puritánství. +more Když 6. února 1808 Pitcairnův ostrov znovuobjevila americká velrybářská loď Topaz, John Adams po dlouhých letech opustil svůj pseudonym Alexander Smith a představil se svým pravým jménem. Kapitán Mayhew Folger byl příběhem Pitcairňanů unesen, později podal zprávu Britům, kteří však o ostrov neprojevili zájem. Když Pitcairn navázal kontakt s vnějším světem, John Adams se obával, aby se ho Britové nepokusili za vzpouru na Bounty postavit před soud. Když roku 1814 na ostrově přistály dvě britské fregaty HMS Briton a HMS Tagus, Pitcairňané si mysleli, že Britové přišli Adamse zatknout a ženy začaly britské důstojníky prosit, aby Adamse neodváděli. Překvapení britští kapitánové, Sir Thomas Staines a Philip Pipon, však Johna Adamse ujistili, že zatčení už mu nehrozí. Hlášení kapitána Stainse z roku 1815 vyvolalo v Anglii velký rozruch, nikdo zde však netoužil přivést Johna Adamse před soud, aby se zodpovídal za účast na vzpouře na Bounty. John Adams nakonec roku 1825 obdržel královskou milost.

V té době byl již Pitcairn soběstačnou a vzkvétající kolonií. Britové byli ohromeni, že Pitcairňané, kteří nikdy neviděli nikoho z vnějšího světa, ovládali plynně angličtinu, uměli číst i psát, stejně jako měli silné znalosti v náboženství, ačkoliv jejich náboženské obřady byly jednodušší. +more Pitcairňané světili sobotu (sabat), kdy ustali ve vší práci a věnovali se Adamsovu kázání. John Adams rovněž na ostrově zakázal pití alkoholu, s výjimkou jeho užití jako léku. Ostrované nepoužívali peníze, provozovali mezi sebou směnný obchod, přičemž nic nepodhodnocovali ani nenadhodnocovali a byli zcela poctiví. Každá rodina měla svůj soukromý majetek, ale existoval i majetek společný. Jak muži, tak ženy se věnovali práci na poli; až když byl mladý muž schopen obhospodařovat tolik půdy, aby mohl uživit rodinu, mohl se oženit (nicméně se Pitcairňané obvykle neženili mladší 19 či 20 let).

Hrob Johna Adamse

V roce 1817 ostrov navštívila americká loď a o dva roky později loď Britské Východoindické společnosti Hercules pod velením Jamese Hendersona. Kapitán Henderson Pitcairňanům předal náklad literatury, který jim posílala Londýnská misionářská společnost, ale také jim věnoval několik ovcí a dalšího zboží. +more Adamsovi doručil dopis od bratra, který žil v Londýně, z něhož se kromě jiného dozvěděl i o smrti jedné ze svých sester.

Roku 1823 se na ostrově usadili dva námořníci, John Buffet a John Evans. S nárůstem počtu návštěvníků začal mít stárnoucí John Adams obavy, aby lidé zvenčí nezničili jím vybudovanou ostrovní společnost. +more Požádal proto Velkou Británii, aby vyslala svého zástupce, který by převzal nad ostrovem správu. Ačkoliv byla tato žádost v Anglii známa, nikdo na ostrov vyslán nebyl. Pitcairňané se proto obrátili na americké misionáře ze Sandwichových ostrovů. Avšak ani Američané na ostrov nemohli nikoho poslat.

V roce 1825 na ostrov přijel britský výzkumník, kapitán Frederick William Beechey. Ten detailně popsal pitcairnskou kolonii a její obyvatele.

John Adams na ostrově soudil spory, oddával páry i sloužil protestantské bohoslužby. Během vzpoury na Bounty a později na Pitcairnu měl celkem pět žen: Jenny, Purai, Tinafanaeu, Vahineatua (vdova po Johnu Millsovi) a Teiu (předchozí žena Thomase McIntoshe a později Williama McCoye). +more S poslední ženou jej dokonce roku 1825 kapitán Beechey oficiálně oddal. Měl celkem tři děti: dvě dcery a syna George.

Adams požíval u Pitcairňanů velké úcty, představoval pro ně „otce“; jeho smrt 5. března 1829 představovala velkou ztrátu. +more Jeho manželka Teio jej přežila jen o devět dnů. Ze všech vzbouřenců z Bounty je známo pouze Adamsovo místo posledního odpočinku, ostatní jsou pohřbeni neznámo kde.

Odraz v kultuře

Vzpoura na Bounty a následný osud vzbouřenců a obyvatel Pitcairnova ostrova vzbudil velký ohlas, který se promítnul i do literatury a později filmu. John Adams se tak objevuje v krátkém příběhu Vzbouřenci na lodi Bounty od Julese Verna, či historickém románu Marka Twaina The Great Revolution in Pitcairn. +more Pod upraveným jménem Adam Purcell se stal hlavním hrdinou románu Ostrov, který napsal inspirován osudy vzbouřenců francouzský spisovatel Robert Merle.

Ve 20. století s rozvojem filmu se vzpoura na Bounty objevuje i ve filmovém zpracování, např. +more oscarový snímek Mutiny on the Bounty (Vzpoura na Bounty) z roku 1935 (v roli Alexandra Smithe se objevil Herbert Mundin), Mutiny on the Bounty z roku 1962 (Hugh Griffith v roli Alexandra Smithe; po dokončení natáčení tohoto filmu byla filmová kopie lodi zrestaurována a nyní slouží jako výcviková loď), či Bounty z roku 1984 (s Philipem Martinem Brownem jako Johnem Adamsem).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Seznam členů posádky Bounty * Dějiny Pitcairnových ostrovů

Externí odkazy

Kategorie:Britští mořeplavci Kategorie:Hlavy států Oceánie Kategorie:Členové posádky HMAV Bounty Kategorie:Vzpoura na Bounty Kategorie:Dějiny Pitcairnových ostrovů Kategorie:Narození v Londýně Kategorie:Narození 4. +more prosince Kategorie:Narození v roce 1767 Kategorie:Úmrtí v Austrálii a Oceánii Kategorie:Úmrtí 5. března Kategorie:Úmrtí v roce 1829 Kategorie:Muži.