Jorkšírský teriér

Jorkšírský teriér, často jako Jorkšír je plemeno malého vzrůstu řadící se mezi teriéry, které pochází ze Spojeného království, kde bylo využíváno k lovu hlodavců. Dnes je jorkšírský teriér využíván především jako společenský pes (domácí mazlíček), stále si však zachoval původní povahu. Je to ostražitý, temperamentní a inteligentní teriér, pro kterého je typickým vnějším znakem dlouhá, hebká a lesklá srst.

Historie

Původně patřil ke psům chovaným anglickou chudinou. V +more_století'>11. století platil pro poddané v Anglii zákaz lovu a dokonce i zákaz chovu velkých loveckých psů. Z toho důvodu vyšlechtili skotští horníci z oblasti West Riding v hrabství Yorkshire malého psíka, který uměl chytat krysy a potkany a příležitostně lovil i králíka . Na vzniku jorkšírského teriéra se patrně podíleli nízkonozí skotští teriéři . O jeho dlouhou hedvábnou srst se pravděpodobně zasloužil maltézáček. Původní poslání jorkšírského teriéra nebylo právě lehké. Doprovázel horníky do šachet a v přádelnách působil jako krysař . Angličtí dělníci pořádali pro své psy dokonce i zápasy s krysami. Přerod u jorkšírského teriéra z pracovního ve společenského psa se udál koncem 19. století. Tehdy se stal mazlíčkem dam z vyšší společnosti. Ve všeobecné povědomí vešel na počátku šedesátých let 20. století a dodnes se těší stále rostoucí oblibě . Do svazu Kennel Club bylo toto plemeno poprvé zapsáno v roce 1886 . Anglický název jorkšírského teriéra je Yorkshire terrier. 251x251px.

Popis

287x287px Teriér s dlouhou srstí, jehož srst splývá naprosto rovně a stejnoměrně po obou stranách a je rozdělena pěšinkou od nosu až po špičku ocasu. +more Na trupu středně dlouhá, dokonale rovná, na hlavě je dlouhá, intenzivního zlatě tříslového odstínu, zbarvení je nejvýraznější po stranách hlavy, v místě nasazení uší a na čenichu, kde musí být velmi dlouhá. Tříslové zbarvení hlavy nesmí dosahovat na krk. V tříslově zbarvených plochách nesmí být v žádném případě přimíchány tmavé či černé chlupy. Tělo je velmi kompaktní a uhlazené, velmi vzpřímeného držení, budí dojem důležitosti. Maximální povolená hmotnost je do 3200g, ideální váze nejlépe odpovídá výška 20-24 cm. Stavba těla je pevná a krátká. Velmi důležitá je hřbetní linie, která musí zůstat rovná i za chůze. Přední i zadní končetiny jsou rovné a pevné, zadní kolenní kloub musí mít správné zaúhlení, které ovlivňuje pohyb psa, hrudní končetiny jsou pevné, dobře kryté sytě zlatavou srstí, která je tmavší u kořenů než na koncích; toto zbarvení nezasahuje nad lokty. Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu zcela rovné, hlezna nevybočená ani nevbočená. Tlapky jsou uzavřené, přední o něco větší než zadní. Psi se správným pigmentem mají černé drápky. Ocas nesmí být kupírovaný, vždy je nesený vzpřímeně a je úplně osrstěný, nesený je lehce nad úrovní hřbetu. Hlava je poměrně malá a plochá, čelo nesmí být příliš výrazné, nos je černý. Oči jsou středně velké, tmavé a lesklé, s živým, inteligentním výrazem. Poměrně malé uši musí být zcela vztyčené, ve tvaru obráceného V a velikostí odpovídají celkové velikosti psa. Skus by měl být nůžkový, ale někdy je tolerován i skus klešťový. 234x234px.

Charakteristika a péče

Povahově je jorkšírský teriér velice temperamentní, energický, rázný a nebojácný . I přes svůj malý vzrůst je to ostrý, odvážný a ostražitý pes, projevuje se hlasem a štěkotem. +more K neznámým lidem se chová poněkud nedůvěřivě a odtažitě, ale vůči svému majiteli je loajální a oddaný. Jelikož byl jorkšírský teriér vyšlechtěn chudými tkalci v Anglii, je nutná důsledná a trpělivá výchova. Přestože patří mezi nejmenší psí plemena světa, miluje pohyb a dovádění, a proto je i vhodným účastníkem závodů agility a jiných psích sportů. Pravidelný pohyb a zaměstnání je pro toto plemeno velmi důležité. Jorkšírský teriér je poměrně robustním a odolným plemenem, které není nijak přecitlivělé, nebo přehnaně náchylné k onemocněním. Údržba srsti je však poměrně náročná. Krásná lesklá srst sahající až k zemi, jakou vídáme u výstavních psů, je výsledkem dlouhých hodin péče a vyžaduje mnoho trpělivosti jak od psa, tak od jeho majitele. Základem péče o srst je pravidelné pročesávání a kartáčování. K dosažení co největší délky je třeba srst psa balíčkovat. Osmitýdenní štěně.

Chov

V chovu je třeba dbát zvýšené pozornosti zejména pokud jde o správný a plný chrup, případně vady kloubů či srdce nebo jiných orgánů a částí těla. Psi a feny použití v chovu nesmí být agresivní ani bázliví, závažné odchylky od standardu jsou z chovu vylučující. +more Fena by měla být vždy mírně mohutnější a těžší než pes. Štěňata, kterých ve vrhů nebývá mnoho (v průměru asi 3) se vždy rodí černá. Zlatavé pálení se začíná objevovat až později a také mohou mít na hrudi bílý pásek srsti.

Zdraví

Jorkšírský teriér je poměrně dlouhověké plemeno a nevyskytují se u něj ve velké míře dědičné choroby . Nejdůležitější je vždy prevence, a to především co se týče infekčních onemocnění. +more Pravidelné očkování a odčervování by mělo být samozřejmostí. Problémem někdy bývají přetrvávající mléčné zuby, a to jak řezáky, tak i špičáky, což se dá odstranit chirurgickým zákrokem. Častý je i zubní kámen . Hrozí mu obezita 3. stupně, na základě výpočtu BMI (Body mass index).

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. cmkchyt. +morecz/]Českomoravský klub chovatelů Yorkshire terriérů[/url] * [url=http://www. yorkshireclub. cz/]Yorkshire Terrier klub chovatelů a jeho přátel[/url] * [url=http://www. yorksirsky-terier. cz/]www. yorksirsky-terier. cz[/url] - stránky věnované tomuto plemenu * [url=http://www. yorkshire-club. cz]1. CZ Yorkshire Terrier Club[/url].

Kategorie:Plemena psů z Anglie Kategorie:Teriéři