Josef Breuer
Author
Albert FloresJosef Breuer (15. ledna 1842 Vídeň - 20. června 1925 tamtéž) byl rakouský psychiatr, který zásadně ovlivnil vznik psychoanalýzy, byť se sám k ní nepočítal.
Život
Vystudoval medicínu na Vídeňské univerzitě a poté zde pracoval jako asistent. Jeho pacientkou se na +more_století'>konci století stala také budoucí feministická aktivistka Bertha Pappenheim, která vstoupila do dějin psychologie jako Anna O. Pokoušel se léčit její hysterii s konverzními symptomy (ochrnutí, neschopnost pít, oslepnutí apod. ). Povšiml si, že se pacientce ulevuje, když mu o svých symptomech může vyprávět. Později ji uváděl do hypnózy a žádal ji, aby si vzpomněla na počátky symptomů, tedy kdy se poprvé objevily. Po probuzení chtěl, aby o těchto událostech znovu hovořila. Následně se dostavovala u pacientky úleva. Breuer hovořil o katarzní léčbě (sama pacientka o chimney sweeping - vymetání komína, či talking cure - léčbě mluvením). O tomto případu Breuer vyprávěl svému příteli Sigmundu Freudovi. Ten byl zaujat a pokoušel se Breuerovu metodu zdokonalovat - nejprve rovněž používal hypnózu, posléze sugesci (přikládání ruky na čelo) a nakonec objevil metodu volných asociací. Ve svých přednáškách Freud Breuera často označoval za skutečného objevitele psychoanalýzy (v podstatě však byla objevitelkou Pappenheimová), ovšem sám Breuer to odmítal a nechtěl být s metodou spojován. To souviselo s tím, že Anna O. se do něj zamilovala a fantazírovala o tom, že s Breuerem otěhotněla. To Breuera vyděsilo a léčbu Anny O. ukončil. Freud však tvrdil, že byl na prahu skutečného vyléčení Anny O. , neboť u pacientky došlo k tzv. přenosu, neboli ztotožnění psychologa s postavou otce Anny O. , vztah k němuž stál na počátku její nemoci. Freud alespoň přiměl Breuera k tomu, aby chorobopis Anny O. zařadil do knihy Studie o hysterii z roku 1895, sám Freud do ní přidal několik svých dalších případů, jejichž léčba měla podobný průběh. Studie o hysterii jsou považovány za první skutečně psychoanalytický spis historie.
Díky své epizodní roli v dějinách psychoanalýzy je Breuer dnes nejznámější. Sám se věnoval ovšem jinému směru bádání, je například spoluobjevitelem tzv. +more Hering-Breuerova reflexu. Ve stejné době jako Ernst Mach rovněž popsal fungování centra rovnováhy ve středním uchu (samo centrum objevil roku 1870 Friedrich Goltz).
Breuer se stal i literární postavou, psycholog a spisovatel Irvin Yalom ho učinil hrdinou své knihy Když Nietzsche plakal.
Externí odkazy
Literatura
HIRSCHMÜLLER, Albrecht: The Life and Work of Josef Breuer: Physiology and Psychoanalysis, New York, New York University Press 1990.
Reference
Kategorie:Rakouští psychiatři Kategorie:Rakouští psychoanalytici Kategorie:Narození v roce 1842 Kategorie:Úmrtí v roce 1925 Kategorie:Muži Kategorie:Rakousko-uherští Židé Kategorie:Židovští psychologové Kategorie:Rakouští Židé Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Narození 15. +more ledna Kategorie:Úmrtí 20. června Kategorie:Hypnoterapeuti.