Josef Hardtmuth

Josef Hardtmuth (pokřtěn 13. února 1758 Asparn an der Zaya - 23. května 1816 Vídeň) byl rakouský architekt, vynálezce a průmyslník a stavební ředitel knížete Lichtenštejna. Založil ve Vídni továrnu Koh-i-noor Hardtmuth, která byla později přesunuta do Českých Budějovic.

Dětství a dospívání

Narodil se v rodině truhlářského mistra Antona Hardtmutha a Theresie, rozené Meißl. Často mu bývá chybně připisováno datum narození 1752; v tomto roce se narodil jeho bratr stejného jména "Joseph", který ve věku dvou let zemřel. +more V té době bývalo obvyklé, že se dalšímu synovi dávalo jméno zemřelého syna. Špatné datum narození je uvedeno i na pamětní desce umístěné na rodném domě.

Už v raném dětství se u něho projevily umělecké sklony. Jako dítě pomáhal v dílně otci a stále něco kreslil a navrhoval nábytek. +more Chodil do vesnické školy v Asparnu. Ve třinácti letech byl na 3 roky poslán do učení ke svému strýci staviteli Meißlovi, jenž měl v Poysdorfu stavitelskou provozovnu a prováděl stavby na panství knížete Lichtenštejna. Strýc vycítil Josefův talent a v mnohém jeho znalostí využíval, čímž také podporoval jeho odborný růst. Po večerech se Josef učil a zdokonaloval v kreslení i v teorii.

Práce ve Vídni

Stavitel Meißl získal větší zakázky ve Vídni a přemístil sídlo firmy do Vídně a Josefa Hardtmutha vzal do firmy jako společníka. Navzdory svému sobectví stavitel uznal, že Josef příliš oceněný není, když ještě pracuje s kladivem a fankou. +more Díky neúnavné práci zvláště v kreslení a nabývání znalostí i z jiných oborů byl pověřován složitými úkoly.

Lichtenštejnský palác

Tehdejší vládnoucí kníže Alois I. +more z Lichtenštejna si nechal od zedníků z Poysdorfu či Asparnu postavit nový palác v Herrenstraße. Průčelí paláce navrhoval Josef Hardtmuth sám, stejně jako vnitřní a vnější uspořádání paláce a jeho zařízení do všech detailů. Když Franz Meißl zemřel, kníže povolal Josefa Hardtmutha jako knížecího stavitele i přes varování okolí. Hardtmuth měl totiž poněkud hrubší a vznětlivé vystupování. Bydlel v několika místnostech paláce.

Firma Koh-i-noor Hardtmuth

Josef Hardtmuth byl zakladatelem firmy Koh-i-noor Hardtmuth. Po jeho smrti převzala řízení firmy manželka Elisabeth. +more Po jejím skonu roku 1828 přešlo vedení podniku na syna Carla Hardtmutha, který továrnu ve 40. letech 19. století přestěhoval do Českých Budějovic.

Dílo na území Čech a Moravy

1798-1802 Minaret v Lednici; * 1800-1806 Nový hrad u Adamova; * 1801-1802 Janův hrad (Janohrad) u Lednice; * 1801 kostel v České Třebové; * 1802 kostel Sv. Mikuláše Dolní Libchavy - dnes Libchavy; * 1804-1809 kostel v Rudolticích; * 1806-1809 lovecký zámeček, Kolonáda v Adamově; * 1810-1812 Dianin chrám u Valtic; * 1810-1812 Kolonáda na Rajstně u Valtic; * 1810-1812 Lovecký zámeček u Břeclavi

Manželství a děti

Dne 6. ledna 1793 Josef Hardtmuth uzavřel sňatek s ovdovělou Elisabeth Marchandovou (1762-1828), vdovou po knížecím kuchaři, dcerou knížecího komorníka Josefa Kieslera a Elisabeth Marklové. +more Po Josefově smrti v roce 1816 se Elisabeth provdala potřetí, za Johanna rytíře von Ziolecki. Zemřela 26. února 1828 na astma v Gruberově domě v Herengasse č. 249 ve Vídni.

Z manželství Josefa a Elisabeth Hardtmuthových se narodili čtyři synové:

* Joseph Hardtmuth (* 1793) * Georg Hardtmuth (* 1797) * Ludwig Hardtmuth (* 1800) * Carl Hardtmuth (* 1804)

Předkové Josefa Hardtmutha

Z pramenů se dovídáme, že rodina Hardtmuthů pochází z Bavorska, kam se v 17. století přistěhovala z Badenu. +more Rodina se rozšiřovala v Bavorsku a celém Německu. Pravopis jména je rozličný: Hartmueth (1619, 1715-1749), Hardtmuth (1628), Hatmuth (1698-1826), Hartmuet (1722), Harmuth (1724) Harttueth (1728), Hartmuett (1813, 1818). Josef Hardtmuth je uvedene ve farní matrice pokřtěných v Asparn an der Zaya jako Hartmuth, stejně tak i ve výučních listech zedníka a kameníka z Poysdorfu. V žádostech na Majestát je podepsán jako Hadtmuth a tento pravopis jména bude nadále užívat rakouská větev rodu.

* Hans Joachim Hartmuth (. -před 1628) - truhlář se přistěhoval do Altenmarktu. +more Další zmínka je také ze 17. století. kdy nedaleko švýcarských hranic v panství Rötteln (Lörrach) ve Wiesentalu v Bádensku žil truhlář Hanns Joachium Hartmuth, opustil tam domov a stěhoval se směrem na východ. V roce 1619 se Hans Joachim Hartmuth s rodinou ze dvora Warmvach ucházel o přijetí za občana v Trostbergu. * Barbara, vdova po Hansi Joachimovi Hartmuthovi si 7. prosince 1628 vzala stolaře Hanse Müchingera, měšťana z Trosbergu. * Joseph Hartmuth (. -1698) - v knize zemřelých fary v Altenmarktu an der Alz (Bavorsko): "6. ledna 1698 zemřelo dítě Joseph Hartmuth. ". * Andreas Hartmuth (asi 1697, Altenmarkt an der Alz, Bavorsko - 16. června 1749, Kirchdorf) - stolař v Kirchdorfu u Haagu v Horním Bavorsku. oženil se 26. listopadu 1715 s Margarethou Eiber (* 25. července 1694, Dorfen, Horní Bavorsko - † 16. února 1753, Kirchdorf). * Johann Hartmuth (asi 1652 - 30. července 1720, Altenmarkt an der Alz) - stolař, oženil se v roce 1690 s Annou (* asi 1650 - † 29. května 1723, Altenmarkt an der Alz). * Johann Adam Eiber - stolař a měšťan z Dorfen, oženil se s Annou Marií Derer (* 18. prosince 1666), Dorfen. * Johann Ada, Eiber († po 1688) - malorolník v Plumthale (dnes Bleimthal), farnost Hofkirchen, Horní Bavorsko. Oženil se s Agnes († před 1688). * Blasius Deurer (Theurer, Theyrer) (3. února 1634, Dorfen - 7. dubna 1684, Dorfen) - varhaník a školomet. Byl zapáleným hudebníkem a miloval církevní hudbu a také pro tuto hudbu skládal. Oženil se před rokem 1656 a vzal si Julianu († 25. září 1679, Dorfen). * Simon Theurer (kolem 1566 - 9. září 1670, Dorfen, ve 104 letech) - potulný hráč a měšťan z Dorfenu. Oženil se s Barbarou.

Rodiče a sourozenci

Anton Hartmuth († 1793) - narozený v Kirchendorfu u Haagu v Horním Bavorsku odešel do Rakouska, do Vinné čtvrti u lesnatého návrší Leiser Berge, kde se usadil jako stolařský mistr v Asparn an der Zaya v Dolních Rakousích. Brzy se zde dne 13. +more října 1748 oženil s Theresií Meißl (30. prosince 1726 - 12. února 1788). Dne 27. listopadu získal od cechu povolení živnosti pro truhlářství. Stal se tak praotcem a zakladatelem samostatné rakouské větve rodu a otcem našeho Josefa Hardtmutha (1758-1816). Manželský pár Anton a Theresie, bydlící v Asparn č. 11 zde vychovali osm dětí. Anton Hartmuth zhotovil (1754) oltář v kapli sv. Anny a také hlavní oltář ve farním kostele (1765) v Asparnu. * Johann Karl (†1792)- nejstarší syn byl stejně jako otec truhlářský mistr, odešel za prací do Vídně, kde zemřel v Roßau č. 83. * Joseph (1752-1754) zemřel jako dítě. * Franz (*1756-. ) se usadil také ve Vídni jako truhlářský mistr. Bydlel v ulici Alterstraße č. 102, která náleže k farnímu obvodu Skotského kostela ve středu města. * Wenzeslaus (*1765-. ) odešel 1779 ke svému strýci, staviteli Franzi Meißlovi a začal 1782 pracovat jako zkušený kamenický a zednický odborník. Bydlel ve Vídni - Alserbachu č. 210 a potom v č. 236. * Johann (*1760-. ) odešel do Terstu. * Katharina (*1763-. ) narodila se v Asparnu a později se provdala. * Leopold (1768-1819) poslední syn jako jediný zůstal v Asparnu a byl jako otec také truhlářský mistr. Když otec 1791 odešel na důchod převzal Leopold živnost v Asparnu.

Výstava

Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu - Národní technické muzeum v Praze, 29. červen 2022 - 26. březen 2023,

Odkazy

Reference

Literatura

Wodiczka, Ig., "Die Hardtmuths", B. Budweis, Sonderdruck aus der Budweiser Zeitung vom 21.11.1936

Externí odkazy

Kategorie:Rakouští architekti Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Narození 1758 Kategorie:Úmrtí 1816 Kategorie:Narození 13. +more února Kategorie:Úmrtí 23. května Kategorie:Muži Kategorie:Rakousko-uherští podnikatelé Kategorie:Pohřbení v Mladém Kategorie:Klasicistní architekti.