Josef Hoffmann
Author
Albert FloresJosef Hoffmann byl český architekt a designér působící v Rakousku. Byl jedním ze zakladatelů vídeňské secese a významnou postavou moderní architektury. Narodil se v Moravské Ostravě v roce 1870 a vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění. Poté se přestěhoval do Vídně, kde se stal členem vídeňského uměleckého spolku Wiener Secession a spoluzakladatelem Wiener Werkstätte. Jeho práce se vyznačuje geometrickými formami, jednoduchými liniemi a kombinací různých materiálů. Hoffmann navrhoval interiéry, nábytek, kancelářské budovy, vily a veřejné stavby. Mezi jeho nejznámější stavby patří Rakouská pracovní pokojová komora, Palác Stoclet v Bruselu a sanatorium Purkersdorf ve Vídni. Josef Hoffmann zemřel v roce 1956 ve Vídni. Jeho práce ovlivnila mnoho dalších architektů a designérů a dodnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů moderní architektury.
Sanatorium Purkersdorf, Vídeň
Josef Hoffmann (Josef František Maria Hoffmann) (15. +more prosince 1870 Brtnice - 7. května 1956 Vídeň) byl moravsko-rakouský architekt a designér, původem moravský Němec. Navrhoval nábytek, látky, stříbrné a kovové předměty, šperky, sklo a keramiku. Byl důležitou osobností secesního hnutí ve Vídni a zakladatel Wiener Werkstätte. Jeho dílo se vyznačuje čistotou linií a geometrickými formami. Roku 2018 byla ve vídeňském muzeu Hofmobiliendepot uvedena výstava o vídeňské moderně, její součástí je i expozice o Josefu Hoffmannovi.
Biografie
Hoffmann se narodil v Brtnici u Jihlavy, čp. 263. +more Studoval gymnázium v Jihlavě a po neúspěšném opakování kvarty se učil stavitelství v Brně, Vyšší státní průmyslovou školu v Brně, rok strávil ve Würzburgu ve vojenské projektové kanceláři. Roku 1892 byl přijat na Vídeňskou akademii výtvarných umění, kde studoval pod vedením Karla von Hassenauera, kterého roku 1894 vystřídal Otto Wagner. Za diplomní projekt získal stipendium tzv. Římskou cenu, díky tomu uskutečnil studijní cestu po Itálii. Podzim a zimu prožil v Římě, jaro 1896 v jižní Itálii. Studium dokončil v roce 1896. O rok později Josef Hoffmann společně s Otto Wagnerem, Gustavem Klimtem, Josephem Maria Olbrichem a Kolomanem Moserem založili Sdružení výtvarných umělců Rakouska - Secession. V té době byl Hoffmann okouzlen francouzskou a belgickou secesí. Po roce 1900 se ale obrátil směrem k britské tvorbě, která ho zaujala svou jednoduchostí a geometričností. Obdivoval hnutí uměleckých řemesel, velmi blízká mu byla tvorba Charlese Rennieho Mackinthoshe. Geometrie byla pro ranou tvorbu Josefa Hoffmanna typická, jeho rané puristické návrhy budov patří k milníkům architektury, takovou stavbou bylo např. Sanatorium Westend v Purkersdorfu u Vídně (1904). Stejně tak byl obdivovatelem středoevropského biedermeieru, který považoval za poslední dobrý styl v Rakousku. Po roce 1906 vytvářel stále dekorativnější návrhy, inspiroval se např. pestrými ornamenty lidových výšivek. Kolem roku 1910 se ve své tvorbě obracel pro inspiraci k formám antické architektury, které přetavoval do zcela nových podob a uplatňoval často v rozporu s jejich původní tektonikou a funkcí.
V roce 1903 společně s designérem Kolomanem Moserem a průmyslníkem Fritzem Waerndorferem založil Wiener Werkstätte (Vídeňské dílny), inspirací jim byly britské dílny produkující užité předměty na nejvyšší estetické i řemeslné úrovni. Z počátku fungovaly čtyři ateliéry. +more Největší význam měl ateliér zpracovávání kovů, kde vznikaly nejmodernější šperky, nádobí, vázy. Typickým výrobkem byly vázy z čtvercově perforovaného kovového plechu. Dále zde byla knihvazačská dílna, nábytková dílna a zpočátku byl součástí WW i Hoffmannův architektonický ateliér. Tyto dílny fungovaly až do roku 1932. Hoffmann dále spolupracoval s vídeňsko-vsetínskou firmou Jacob & Josef Kohn vyrábějící nábytek z ohýbaného bukového dřeva či českou sklárnou Loetz Witwe, J. Lobmeyr, vytvořil velké množství návrhů čalounů a koberců pro firmu Johann Backhausen & Söhne.
Architekt
Dům Poldi na Kladně Jako architekt se zabýval především navrhováním rodinných vil. +more Vždy usiloval o to, aby dům vznikal ne jenom jako stavba, ale harmonicky s ní vytvářel i interiéry, které vybavoval předměty navržené jím samým, kolegy pracujícími ve WW nebo spřátelenými umělci - tomuto komplexnímu přístupu říkáme gesamtkunstwerk. Známá je kolonie na Hohe Warte, která vznikala postupně v době před první světovou válkou. Nejvýznamnější realizací je palác pro Adolfa Stocleta v Bruselu (1905-1911), který byl v roce 2009 zapsán na seznam UNESCO. Josef Hoffmann vytvořil řadu realizací i na území České republiky: dům pro hosty hutí Poldi v Kladně (1902), který financoval ocelový magnát Karl Wittgenstein. Pro rodinu olomouckého bankéře Otto Primavesiho navrhl venkovský dům v Koutech nad Desnou (1913-1914), který patřil k jeho nejzajímavějším realizacím hned vedle paláce Stoclet. Významná byla také úprava vlastního rodného domu v Brtnici u Jihlavy (1907).
Palác Stoclet v Bruselu Po první světové válce nacházel Hoffmann klienty zejména na českém území: vila pro Sigmunda Berla v Bruntále (1919-1922), vila pro Fritze Grohmanna ve Vrbně pod Pradědem (1920-1921). +more Zabýval se také tvorbou sociálního bydlení ve Vídni, byl členem skupiny architektů navrhující tzv. Winarskyhof, jeden z největších komplexů sociálního bydlení ve Vídni. Pro Rakousko navrhl řadu výstavních pavilonů pro různé Mezinárodní výstavy.
Po druhé světové válce mu byl rodný dům v Brtnici zabaven, což Josef Hoffmann vnímal velmi bolestně. První připomínka tvorby Josefa Hoffmanna přišla až po roce 1989 výstavou Barokní Hoffmann, kterou v rodném domě v Brtnici uspořádal MAK- Rakouské muzeum užitého a současného umění. +more Roku 2003 byl dům opraven a od 2004 se zde pořádají stálé akce. Roku 2009 byla otevřena expozice Josef Hoffmann. Inspirace, představující architektovu tvorbu a hlavní motivy, které ho ovlivňovaly. Muzeum Josefa Hoffmanna v Brtnici je společným pracovištěm Moravské galerie v Brně a MAK - Rakouského muzea užitého a současného umění.
Vybrané stavby
Venkovské sídlo Paula Wittgensteina v Bergerhöhe u Hohenbergu, Dolní Rakousko, (1899) * Dvojvila pro Kolomana Mosera a Carla Molla ve Vídni XIX, Steinfeldgasse 6-8 (1900-1901) * Hennebergův dům ve Vídni XIX, Wollergasse 8 (1900-1901) * Spitzerův dům ve Vídni XIX, Steinfeldgasse 4 (1901-1902) * Dům pro hosty hutí Poldi v Kladně (1902) * Sanatorium Westend v Purkersdorfu, Wienerstraße 74, Dolní Rakousko (1904) * Beer-Hofmannův dům ve Vídni XVIII, Hasenauerstraße 59 (1905-1906) * Palác Stoclet v Bruselu, Tervurenlaan 281 (1905-1911) * Lovecká chata Karla Wittgensteina v Hochreithu u Hohenbergu, Dolní Rakousko (1906) * Dům Helene Hochstetter ve Vídni XIX, Steinfeldgasse 7 (1906-1907) * Úprava interiérů rodného domu v Brtnici u Jihlavy (1907) * Vybavení kabaretu Fledermaus (Netopýr) ve Vídni I, Kärtnerstraße 33 (1907) * Vila Eduarda Asta ve Vídni XIX, Steinfeldgasse 12 (1909-1911) * Hrobka Gustava Mahlera na hřbitově v Grinzingu ve Vídni (1911) * Vila Skywa-Primavesi ve Vídni XIII, Gloriettegasse 18 (1913-1915) * Venkovské sídlo pro rodinu Primavesi v Koutech nad Desnou (1914, 1922 až na kamenný suterén vyhořel, 1924 nová nástavba) * Dům pro Sigmunda Berla v Bruntále (1919-1920) * Vila Fritze Grohmanna ve Vrbně pod Pradědem (1920-1921) * Obytný komplex Klosehof ve Vídni XIX, Philippovichgasse 1 (1923-1925) * Venkovský dům Eduarda Asta v Aue u Veldenu u Wörthersee, Auen-Waldpromenade 35-36 (1924) * Vila Sonji Knipsové ve Vídni XIX, Nusswaldgasse 22 (1924-1925) * Obytný komplex Laxenburgerstraße ve Vídni X, Laxenburgerstraße 94 (1928-1932) * Vila Leopolda Grohmanna ve Vrbně pod Pradědem (1929-1930) * Sídliště Werkbundu ve Vídni XIII, Veitingergasse 79-85 (1930-1932) * Rakouský pavilon na bienále v Benátkách (1934)
Odkazy
Reference
Literatura
Rainald Franz, Martina Lehmannová, Kathrin Pokorny-Nagel, Jan Tabor, Peter Noever, Marek Pokorný: [url=http://www. moravska-galerie. +morecz/moravska-galerie/vzdelavani/publikace-mg/2010/josef-hoffmann-architektonicky-pruvodce. aspx/]Josef Hoffmann. Architektonický průvodce[/url] , Wien 2010. . * Millerová, Judith: Průvodce pro sběratele secese. Praha, Noxi, 2004. . * Peter Noever, Marek Pokorný, Rainald Franz, Martina Straková: Josef Hoffmann. Autobiografie. Brno, Moravská galerie v Brně, 2009. . * Sagnerová, Karin: Jak je poznáme. Umění secese. Praha, Knižní klub, 2007. . * Eduard F. Sekler: Josef Hoffmann: Das architektonische Werk; Monographie und Werkverzeichnis. Residenz-Verlag, Salzburg 1986, . * * Gabriele Fahr-Becker: Wiener Werkstätte. 1903 - 1932. Taschen, Wien 1994, . * Sarnitz, August, Josef Hoffmann 1870-1956. Ve vesmíru krásy. Taschen/Slovart, Praha 2008, .
Související články
Vídeňská secese * Wiener Werkstätte * Deutscher Werkbund
Externí odkazy
[url=http://www.alma-mahler.com/engl/gallery/photo_archive_pan_wien.html]Interiér sanatoria Purkersdorf[/url]
Kategorie:Rakouští architekti Kategorie:Rakouští designéři Kategorie:Secesní architekti Kategorie:Osobnosti Moravy Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění ve Vídni Kategorie:Wiener Werkstätte Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Architekti a stavitelé z Kladna Kategorie:Narození 15. +more prosince Kategorie:Narození v roce 1870 Kategorie:Narození v Brtnici Kategorie:Úmrtí 7. května Kategorie:Úmrtí v roce 1956 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Technické univerzity Vídeň Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Technické univerzity Drážďany.