Josef Lada

Josef Lada (17. prosince 1887 Hrusice - 14. prosince 1957 Praha) byl český malíř, ilustrátor, karikaturista, scénograf a spisovatel. V raném dětství přišel o oko, což se krom dalšího projevilo na jeho charakteristickém plochém, kresebném stylu s využitím silných obrysů a linií. Mezi jeho nejznámější díla patří ilustrace k Osudům dobrého vojáka Švejka a řada jeho vlastních knih pro děti, např. O Mikešovi (Příhody kocourka, který mluvil) nebo O chytré kmotře lišce. Ve své volné výtvarné tvorbě se opakovaně vracel k motivům vodníků, rusalek a ponocných. Již za svého života patřil v Československu mezi široce uznávané umělce.

Životopis

Dětství

Narodil se hrusickému ševci Josefu Ladovi (1847-1904) a jeho manželce Alžbětě, rozené Janovské (1843-1912), jako nejmladší ze čtyř dětí. Měl o sedmnáct let staršího bratra Františka (* 1870) a sestry Antonii (* 1877) a Marii (* 1881). +more Přestože řada předků z rodu Ladů byla v Hrusicích rychtáři, žila celá rodina v chalupě s jednou obytnou místností na udusané hlíně.

Jako půlroční chlapec upadl na knejp (ševcovský nůž) a poranil si oko. Proto viděl jen na jedno a chybělo mu prostorové vidění, což ovlivnilo jeho výtvarné vyjadřování.

V pěti letech nastoupil do hrusické základní školy. Ve škole kreslil domácí zvířata a jednoduché kresby pro pobavení spolužáků. +more Základní školu ukončil v dubnu roku 1901 a jako třináctiletý byl poslán rodiči do Prahy, aby se vyučil malířem pokojů. V těžkých podmínkách učení vydržel jen čtyři týdny, než se vrátil zpátky domů. Rok nato odešel opět do učení do Prahy, tentokrát ke knihařskému mistru Janu Karáskovi, který měl dílnu v Ječné ulici.

Časopisový karikaturista

Lada nadále kreslil a snažil se své kresby udat u redakcí časopisů. Prvního zveřejnění své tvorby se dočkal v roce 1904, kdy jednu kresbu tehdy šestnáctiletého Lady vydal anonymně časopis Máj. +more Povzbuzen tímto úspěchem se Josef Lada ucházel o přijetí na Umělecko-průmyslové škole, ale neuspěl a byl pouze přijat do večerních kurzů kreslení. Další úspěch přišel o rok později, kdy celou řadu jeho kreseb otiskával humoristický časopis Švanda Dudák. Přes své tvůrčí ambice nebyla jiná jeho díla v té době přijímána a Lada se tak živil pouze kreslením humoristických kreseb a karikatur pro noviny.

Postupem času se rozrůstal počet humoristických časopisů, do kterých Lada přispíval. Krom Švandy dudáka přispíval do Novin mládeže, Veselé Prahy, Besídky malých a do časopisu Neruda, později přejmenovaného na Nového Nerudu. +more Také se začal sbližovat s anarchistickým hnutím a přispíval do jejich časopisu Chuďas. V roce 1906 se Josefu Ladovi podařilo na druhý pokus dostat na Umělecko-průmyslovou školu. Také získal svou první zakázku na knižní ilustraci pro knihu Pohádka o Honzíkovi a zlatovlasé Isole od Jaroslava Havlíčka.

V roce 1909 se stal redaktorem nově vzniklého časopisu Karikatury. Rok nato podnikl dvě cesty do Německého císařství a byl poprvé otištěn v zahraničním periodiku - italském humoristickém časopise Pasquino.

Dobrý voják Švejk

dejvické restaurace Švejk napodobuje styl, ve kterém Švejka maloval Josef Lada V roce 1911 vydal v Karikaturách spisovatel Jaroslav Hašek svou první povídku o dobrém vojáku Švejkovi. +more Po svém návratu z první světové války požádal Hašek právě Ladu o ilustrování obálek jednotlivých sešitů, ve kterých začínají v roce 1921 vycházet Osudy dobrého vojáka Švejka. Stihly vyjít tři díly než v roce 1923 Jaroslav Hašek zemřel. Lada poté začal vydávat pokračování Osudů dobrého vojáka Švejka ve formě kresebného seriálu.

Uznávaný umělec a spisovatel dětských knih

Když v roce 1926 uspořádal spolek Mánes Ladovu první samostatnou výstavu, byl Josef Lada již uznávaným umělcem. Ke konci 20. +more let začal vydávat vlastní knížky pro děti, které psal i ilustroval, například Říkadla našeho Kadla a Dobrodružství Tondy Čutala. Do řady dalších dětských knih přispíval pouze ilustracemi. V roce 1930 byla uspořádána Ladova druhá samostatná výstava tentokrát v Krásné jizbě v Praze. V témže roce se pustil do nového oboru - scénografie, když byl pověřen vytvořením scénické výpravy k Tylově hře Strakonický dudák pro Národní divadlo. Ve třicátých letech pokračoval s vydáváním knih pro děti a v roce 1933 vydal asi tu nejznámější - O Mikešovi (Příhody kocourka, který mluvil). Další dvě pokračování Cirkus Mikeš a Kludský a Zlatý domov vyšla tři roky poté. V roce 1937 pak Lada vydal další známou pohádkovou knihu O chytré kmotře lišce.

Vodníci a rusalky

S příchodem druhé světové války Lada přestal kreslit karikatury, stáhl se více do ústraní a zaměřil se na volnou tvorbu. V roce 1942 vydal svou autobiografii nazvanou Kroniky mého života. +more Toto první vydání bylo ještě poznamenané válečnou cenzurou. Významnou část Ladovy tvorby tvořily ve válečných letech díla s motivy rusalek a vodníků.

Ponocní a závěr života

Za třetí republiky byl Josef Lada členem Československé strany národně socialistické. V jeho tvorbě se v této době opakoval motiv ponocného. +more Po únorovém převratu se Lada několikrát pokusil vyhovět alespoň náměty svých děl novým požadavkům socialistického realismu. Jeho čím dál silnější tendence k výběru melancholických témat obrazů byla umocněna smrtí jeho manželky v roce 1951. I přesto nadále maloval a psal pro děti. V roce 1952 poprvé vyšla jeho kniha Josef Lada dětem a od roku 1954 se začíná podílet na realizacích animovaných filmů Čert a Káča a Hrátky s čertem. Josef Lada zemřel v prosinci roku 1957 zatímco byla připravována velká jemu věnovaná výstava k příležitosti jeho nedožitých sedmdesátých narozenin.

Dcery

Dne 18. června 1923 se oženil s Hanou Budějickou (1888-1950) a narodily se jim dcery Alena (1925-1992) a Eva. +more Alena Ladová byla rovněž ilustrátorka a malířka. O svém otci napsala v roce 1963 knihu Můj táta Josef Lada, které bylo vydáno přes 9000 výtisků, v knize byly také použity ilustrace z jiných Ladových děl. Dcera Eva se narodila 18. prosince 1928, byla nadaná klavíristka a zahynula v 16 letech při leteckém bombardování u Emauzského kláštera 14. února 1945.

Umělecký styl

Josef Lada byl samouk, nekreslil ani v přírodě (plenéru), ani podle modelů v ateliéru. Podle uměleckého kritika Jiřího Oliče byl Lada bytostným figuralistou a všechny vyobrazované věci tak pro něj měly hodnotu figury. +more Cokoli mohlo být antropomorfizováno, v jeho tvorbě se objevují mnohé variace jednotlivých motivů a lidské postavy jsou často stereotypizované. Ladovy náčrty často obsahovaly mnoho hustě uskupených tmavých čar, z nichž ty, které neodpovídaly jeho představě o díle, jednu po druhé překrýval krycí bílou barvou. Tato krycí běloba na originálech časem často zažloutla, což zakrytým čarám naopak přidává na nápadnosti. Teprve, když byly zakryty nepotřebné linie, zůstala kresba s jedinou silnou linií, která je pro nejcharakterističtějším znakem většiny Ladových děl.

Nálepka antimodernisty

Kvůli tomu, že velká část Ladova raného díla vyšla v časopise Švanda dudák, který byl výrazně konzervativním periodikem, byl později Lada zahrnován do názorových skupin vymezujícím se proti vznikající nové vlně modernismu v českých zemích. V době, kdy byly ve Švandovi dudákovi otiskovány Ladovy kresby (1905), v něm byly totiž mimo jiné zároveň zveřejňovány odmítavé reakce na pobuřující výstavu děl Edvarda Muncha v Praze, která byla tehdejšími modernisty naopak přijata s nadšením.

Vzory

V začátcích své tvorby považoval Lada za své oblíbené malíře Mikoláše Alše, Adolfa Kašpara a Zdenku Braunerovou. Ze zahraniční tvorby ho zaujal například kresebný styl francouze Charlese Luciena Léandrea.

Dílo

Působil jako karikaturista, ilustrátor a také jako spisovatel. Byl rovněž autorem výprav, scén a kostýmů k divadelním hrám i operám uváděným Národním divadlem a hlavním výtvarníkem úspěšného českého filmu režiséra Josefa Macha Hrátky s čertem z roku 1956, natočeného podle stejnojmenné pohádkové divadelní hry Jana Drdy.

Vytvořil asi 400 volných obrazů a okolo 15 tisíc ilustrací. Jeho ilustrace inspirovaly českého básníka Jaroslava Seiferta k napsání básnické sbírky Chlapec a hvězdy (1956). +more Sbírka je malebným slovním doprovodem k Ladovým obrázkům.

Společně s Čapkem, Nezvalem a Vančurou se stal jedním ze zakladatelů tzv. „moderní pohádky“ v české literatuře a obdržel za svoje dílo roku 1947 titul národní umělec.

Nejznámější obrazy

Literární dílo (vlastní s vlastními ilustracemi)

Kocour Mikeš

Ilustrace děl jiných autorů

Kromě mnoha pohádek a knih pro děti, které sám napsal ilustroval především: * Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (pro Švejka nakreslil 1339 kreseb) a další knihy Jaroslava Haška * Tyrolské elegie, Král Lávra a Epigramy Karla Havlíčka Borovského * Velká kniha českých říkadel (2008), výběr nejznámějších českých lidových říkadel a písní s ilustracemi Josefa Lady. * Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk. +more (2012), verše Jiřího Žáčka inspirované ilustracemi Josefa Lady.

Dále ilustroval pohádky Karla Jaromíra Erbena a Jana Drdy a řadu děl méně známých spisovatelů.

Scénografie (výběr)

V studni (opera, skladatel Vilém Blodek, Národní divadlo 1934) * Prodaná nevěsta (opera, skladatel Bedřich Smetana, Národní divadlo 1936)

Dokumenty, ve kterých hrál Josef Lada

Vystupoval ve dvou dokumentech Československé televize; oba režíroval herec a režisér Hugo Huška: * Ladovi furianti (1956). * Národní umělec Josef Lada (1953).

Posmrtné pocty a připomínky

Byl po něm pojmenován asteroid 17625 Joseflada. * Na jeho počest do prosince 2018 nesl název rychlík Českých drah Praha - České Budějovice Josef Lada. +more * Ladova ulice je v Praze, Olomouci, Hradci Králové a dalších městech. * Památník Josefa Lady je v Hrusicích. * V Ladově kraji se nacházejí dvě naučné stezky - Cesta kocoura Mikeše a Pohádkové Hrusice.

Galerie

Soubor: Hrusice CZ Josef Lada bust 323. jpg|Busta Josefa Lady na pomníku v Hrusicích, dílo Zdeňka Šejnosta z roku 1951 Soubor:Hrusice_CZ_birthplace_of_Josef_Lada_185. +morejpg|Hlavní ulice u potoka v Hrusicích; na místě domu vpravo stával do roku 1932 Ladův rodný domek Soubor:Hrusice_CZ_villa_of_Josef_Lada_330. jpg|Ladova vila v Hrusicích, dnes Památník Josefa Lady s expozicí spravovanou Oblastním muzeem Praha-východ Soubor:J. LADA. jpg|Hrob Josefa Lady na Olšan. hřbitovech.

Odkazy

Reference

Literatura

Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. +more 615 s. . S. 77, 96, 153. * * * *FORMÁNEK, Václav, Josef Lada, Praha: Odeon, 1981.

Související články

Vodník * Ponocný * Víla * Svazek obcí Ladův kraj

Externí odkazy

[url=http://www. joseflada. +morecz]Oficiální stránky[/url] * [url=http://databaze. joseflada. cz/cs/]Obrazová databáze[/url] * [url=http://hrusice. pragmatic. cz]Ladovy Hrusice na internetu[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/porady/10123383458-co-bubaci-a-hastrmani-netusili/407235100211016/]Co bubáci a hastrmani netušili[/url] video z cyklu České televize Příběhy slavných * [url=http://media. rozhlas. cz/_audio/2794956. mp3]Josef Lada[/url] , záznam z archivu Českého rozhlasu, cyklus Portréty * [url=http://www. laduv-kraj. cz]Mikroregion Ladův kraj[/url] * (včetně obrazové dokumentace) * * * * *.

Kategorie:Čeští spisovatelé 20. +more století Kategorie:Čeští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Čeští karikaturisté Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští scénografové Kategorie:Scénografové Národního divadla Kategorie:Kostýmní výtvarníci Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Čeští anarchisté Kategorie:Anarchističtí výtvarníci Kategorie:Švejk Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Narození v Hrusicích Kategorie:Narození 17. prosince Kategorie:Narození 1887 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí 14. prosince Kategorie:Úmrtí 1957 Kategorie:Muži.