Josef Mánes

Josef Mánes (12. května 1820 Staré Město - 9. prosince 1871 Nové Město) byl český malíř, ilustrátor, grafik a jeden z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu. Výtvarně činný otec i strýc k malířství vychovali a vyučili jeho i jeho sourozence Quida a Amálii. Je považován za mistra české malby a krajinářství v období romantismu a realismu. Duševní chorobě podlehl 9. prosince 1871.

Životopis

Jeho osobní život byl zaslíben ženám. Byl šťastný v období studií, konjunktury svých prací, bohémské nezávislosti a obrozeneckých ideálů. +more Stal se nešťastným v soužití se sourozenci v rodném domě (U obecního dvora 798/5), při nedostatku zakázek po roce 1848: člověk nepraktický a plachý byl sestrou nucen zříci se své tehdejší lásky, služky Františky Šťovíčkové.

Mládí

Jeho otcem byl proslulý malíř Antonín Mánes, profesor krajinomalby na Pražské malířské akademii, s nímž trojice výtvarně nadaných sourozenců Josefa, Quida a Amálie, podnikala studijní cesty do přírody, například na Říp nebo do Podkrkonoší. Jeho strýc Václav Mánes na téže škole učil figurální malbu, a také dvakrát zaujal místo prozatímního ředitele. +more Josef od svých patnácti let studoval na pražské umělecké Akademii u profesora Františka Tkadlíka. V roce 1844, nespokojen s akademickým charakterem výuky podle sádrových modelů odešel studovat na akademii do Mnichova, kde pobýval tři roky bez jakéhokoliv hmotného zajištění z domova. Později podnikl i několik studijních cest, mj. do Drážďan, Polska, či Slezska. Jeho osobní život se poněkud zkomplikoval v době, kdy už žil opět v Praze. Tehdy ve svých dvaceti sedmi letech, navázal intimní vztah s Františkou Šťovíčkovou, která byla u Mánesů zaměstnána jako služka. V roce 1850 Františka otěhotněla, ale pod silným nátlakem rodiny se Františky musel vzdát. V té době už vedla domácnost u Mánesů Josefova sestra Amálie, která oba své bratry existenčně zajišťovala. Ta také těhotnou Františku propustila ze svých služeb. Dceru Josefinu, která se v roce 1850 narodila, poté vychovávala sama.

Na Moravě

V roce 1854 na pozvání svého přítele, hraběte Bedřicha Silva-Tarouccy odjel na zámek Čechy pod Kosířem, kde mu poskytl přístřeší. Během následujících dvaceti let zde vytvořil sérii rodinných portrétů Silvy Tarroucy, dále žánrové novorokokové obrázky, a také některé ze svých nejlepších prací (např. +more Ukolébavka, Líbánky na Hané, Život na panském sídle). V Čechách pod Kosířem se také zlepšil jeho duševní stav, rozvíjel i své přírodovědné zájmy, velmi jej upoutala botanika. Vyhledával zde lidové krojované postavy, opět se zamilovával do Hanaček i cikánek, zajímal se o moravské kroje. Silva Taroucca mu doporučil i pobyt na bílovickém zámku, jehož majitelem byl hrabě Hugo Jakob Josef Logothetti. Hrabě Hugo jej požádal, aby namaloval jeho milou Verunu. Namaloval Verunu Čudovou ve slováckém kroji, později její sestru zvanou Babušu ve slováckém kožichu a jako jejich mužský protějšek namaloval portrét mladíka z obce Březolupy Jana Postavu v lidovém kroji. Vznikl i menší obrázek Verunky Čudové v městském oblečení. Na Moravě vznikl také cyklus Moravský rok, ve formě kalendáře.

V Čechách

Společenskou angažovanost v národním obrození projevoval zejména jako činitel Umělecké besedy, navrhl sokolský kroj, četné sokolské a jiné spolkové prapory, insignie a diplomy. Posledním umělecky bohatým obdobím byla 60. +more léta 19. století. Do roku 1865 pobýval na pozvání Kristiána Koce z Dobrše na zámku v Újezdu Svatého Kříže, kde portrétoval členy jeho rodiny. Prostřednictvím rodinných kontaktů pak získal mimořádnou zakázku na vytvoření 12 medailonů pro Staroměstský orloj. Kalendářní deska orloje byla odhalena 18. srpna 1866. V té době se jeho zdraví opět začalo horšit.

Onemocnění

Od roku 1866 se u něj projevovaly příznaky duševní choroby, která sice postupovala velmi pomalu, ale neléčena měla pro něho devastující důsledky. Během následujícího období ztrácel na váze, měl přechodné obtíže s vyslovováním, propadal trudnomyslnosti a jeho chování bylo občas velmi podivné a zmatené. +more V jeho myšlení se postupně objevovala zvláštní posedlost vlčí růží. Tehdejší mecenáš umění, průmyslník Vojtěch Lanna mladší, mu poskytl peníze na studijní cestu do Říma, kde se mohl zotavit, ale neznalost italštiny a město Řím, kde byl v hotelu okraden, jeho stavu ještě přitížily. Amálie si proto pro svého bratra urychleně přijela. V Římě ho objevila zhrouceného na schodech proslulé Fontány di Trevi ve skupině smějících se lidí. Traduje se, že po nocích obcházel staroměstský orloj s rozsvícenou svící. Ke konci života upadal Mánes do hlubší a hlubší letargie. Předpokládá se, že chorobou, která jej postihla, byla progresivní paralýza, tj. pokročilá forma syfilisu napadající mozek, nebo tuberkulóza mozkových blan. Lékařská zpráva o jeho úmrtí určuje nejasnou diagnózu, ochrnutí mozku. Zemřel po několika letech utrpení ve věku jedenapadesáti let. Pohřbu se zúčastnila i jeho nemanželská dcera Josefina.

Dílo

Mánesova tvorba vychází z romantismu, byla inspirována studiem portrétní malby mnichovské, rodným prostředím Starého Města pražského a životem venkovského lidu na Hané, který pro něj představoval ideál čistoty a lidství. K nejznámějším pracím patří cyklus portrétů pražských obyvatel, žánrové novorokokové scény z pobytu u šlechtických mecenášů na zámku rodiny Silvy-Tarroucy v Čechách pod Kosířem na Hané a krajinomalby.

Pro výzdobu Žofína k oslavám stého výročí narození Friedricha Schillera roku 1859 vytvořil rozměrná tonda s alegoriemi: Poesie a Historie (nezvěstné), Lyrická Poesie (průměr 161,5 cm, které jsou ve sbírce Národní galerie), v nichž poprvé použil neutrální zlaté pozadí. Stejné pozadí později užil i pro kalendářní desku z roku 1865 na Staroměstském orloji (kopie, originál je vystaven v Muzeu hl. +more m. Prahy), která zobrazuje alegorii 12 měsíců v roce v námětech zemědělských prací. Navrhl také hrot žerdi praporu tělocvičné jednoty Sokol a řadu praporů (Prapor Jednoty Říp v Roudnici nad Labem, 1863-4, Národní galerie v Praze). V době vrcholícího národního obrození navrhl reliéfy pro vchodová vrata kostela v Karlíně, které modelovali Ludvík Šimek a Karel Dvořák.

Po celé tvůrčí období se zabýval portréty. Jeho podobizny přátel i osobností z pražského kulturního a společenského prostředí vynikají psychologickou hloubkou, citem a barevnou kultivovaností. +more Zejména ženské portréty svým silným citovým zaujetím překonávají význam pouhé zakázkové práce. Takový je např. portrét Luisy Bělské, který vyjadřuje malířův obdiv a cit ke krásné ženě. Nejznámějším Mánesovým dílem je Josefina (1855) - smyslný portrét dívky s odhalenými ňadry, který až do Mánesovy smrti nikdy neopustil jeho ateliér. Kolem obrazu, v novinách označovaného jako "česká Gioconda", se spekulovalo o jeho ženské předloze, ale podle typologie tváře, která se v Mánesově díle opakuje, jde spíše o idealizovaný ženský portrét. Pro jemné gesto ruky a bílou pleť mohla být inspirací Hellichova podobizna Boženy Němcové.

Dva Mánesovy ženské akty, vytvořené jako alegorie Jitro a Večer roku 1857, byly patrně objednány pro nevěstinec na pražském Josefově a jsou proto signovány falešným monogramem L. G. +more Josef Mánes, Švadlenka - Kosárkova nevěsta.

V ilustracích vytvořil přesvědčivý obraz dávných Slovanů, když inspiraci k jejich oděvům čerpal ze středověkých památek a kombinoval románské a stylizované a archaizované prvky lidových krojů. Jeho ilustrace, zdobící Bellemannovo vydání Rukopisu královedvorského, vyšly až po umělcově smrti.

Olejomalby

Orlí hnízdo * Poutník * Hrobník - tři díla ovlivněná jeho studiem v Mnichově * Krkonošská krajina - studie z cesty podniknuté s otcem Antonínem * Poslední okamžiky Lukáše z Leydenu, (1843), Národní galerie v Praze * Setkání Petrarky s Laurou v Avignonu roku 1327 (1845-1846), Národní galerie v Praze * Políbení , (1851) - Národní galerie v Praze * Příjezd hosta, Čechy pod Kosířem (1853-1855), Národní galerie v Praze * Při měsíčku (Dostaveníčko), Čechy pod Kosířem (1853-1855) * Almužna(Žebračky před kostelem) * Sestry při malbě, Čechy pod Kosířem * Josefina (1855), Národní galerie v Praze * Červené paraplíčko (V létě) (1855) * Luisa Bělská (1857), portrét manželky pražského stavitele Quida Bělského, Národní galerie v Praze * Švadlenka (1858-1859), portrét Františky Pokorné, snoubenky malíře Adolfa Kosárka ve chvíli, kdy si šije svatební šaty a dozvěděla se o ženichově smrtelné nemoci. * Anna Vaclavíková (1862), portrét bohaté měšťanky, protějšek portrétu jejího manžela, Národní galerie v Praze * Labská krajina (1863), pohled z návrší u Kelských Vinic nad soutokem Vltavy s Labem * Řipský kraj (1863) * Utonulý mezi rusalkami (1867), soukromá sbírka *Dívka s růží ve vlasech (1846), soukromá sbírka

Studie, kresby a grafika

Studie hanáckého kroje. Veruna Čudová, ad. +more * Ilustrace Rukopisu královédvorského, dřevoryty 1849 - 1862 * Portréty účastníků Kroměřížského sněmu z roku 1848 (František Ladislav Rieger a další, do litografie převedl František Šír).

Uměleckořemeslné práce a návrhy k nim

Návrh praporu spolku Říp * Návrh praporu a žerdi spolku Rastislav v Blansku * Návrh sokolského praporu a kroje * Vějíř pro manželku Vojtěcha Lanny, ml. Národní muzeum, Praha

Pozůstalost

Písemnou pozůstalost rodiny Mánesovy spravuje Archív Národní galerie v Praze * Čtyři osobní předměty z chudé domácnosti (miska a poháry) jsou uloženy ve sbírce Národního muzea v Praze

Soubor:Prag - Rathausuhr Monatsarbeiten. jpg|Josef Mánes Kalendárium s výjevy prací 12 měsíců a znakem Starého Města uprostřed Soubor:Josef Mánes - Josefina. +morejpg|Josef Mánes - Josefína Soubor:Josef Mánes - Milenci. jpg|Josef Mánes - Milenci (Červené paraplíčko) Soubor:Mánes - Franziska and Seraphine Kolowrat Krakowsky. jpg|Josef Mánes - Sestry Františka a Serafína Kolowrat Krakowských Soubor:Slovakia folk art 08. jpg|Josef Mánes - Slovácká rodina Soubor:Josef Mánes kresba. jpg|Josef Mánes - kresba Soubor:Josef Mánes. jpg|Josef Mánes: V průjezdě Soubor:Josef Mánes - Dívka s růží. tif|Josef Mánes - Dívka s růží ve vlasech.

Památky na Josefa Mánesa

Pomník s postavou stojícího malíře se štětcem a paletou, bronz, autor Bohumil Kafka, Praha 1, Alšovo nábřeží * Bronzová socha z roku 1946 od Karla Otáhala stojící na nádvoří bývalého Lichtenštejnského semináře v Kroměříži * Studie k témuž pomníku, Národní galerie v Praze * Busta, Jakub Obrovský * Pamětní deska na domě v Praze 1, Řásnovka * Nástěnná malba: Obecní dům, salónek - v kruhu českých obrozenců * Pamětní medaile ke 100. výročí úmrtí (1971) * Bankovka s podobiznou Josefa Mánesa

Pojmenováno po Josefu Mánesovi

Spolek výtvarných umělců Mánes, Praha * Budova Spolku - výstavní prostory při Šítkovské vodárenské věži, Praha - Nové Město * Mánesův most - Praha, spojuje Staré Město a Malou Stranu * Mánesova stezka - pochod přes beskydské vrchy spojující místa Mánesova pobytu ve Slezsku

Reference

Literatura

Šárka Leubnerová (ed. ), Umění 19. +more století od klasicismu k romantismu, Salmovský palác, Národní galerie v Praze 2016, * * * Pečírka Jaromír, Josef Mánes, živý pramen národní tradice, Praha 1939 * * Macková Olga, Kesnerová Gabriela, (úvod Jiří Kotalík), Josef Mánes 1820-1871, Katalog výstavy NG Praha 1971 * Reitharová Eva, Josef Mánes, rané dílo. Katalog díla z let 1830-1848, Umění 19, 1971, s. 441-494, Umění 20, 1972, s. 29-73 * Stehlíková Dana, Žerď praporu spolku Rastislav v Blansku. Vydala Knihovna Blansko 1998, * Volavková Hana, Josef Mánes, malíř vzorků a ornamentů, Praha 1981 * * Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Anděla Horová (ed. ), I. díl, Academia Praha 1995.

Externí odkazy

[url=http://www. ceskatelevize. +morecz/ct24/kultura/183422-josef-manes-svadlenka/]ČT 2012, dokument Josef Mánes: Švadlenka[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ct24/kultura/154981-josef-manes-josefina/]ČT 2011, dokument Josef Mánes: Josefina[/url] * [url=http://kramerius4. nkp. cz/search/handle/uuid:75f0d5e0-2b3d-11dd-838d-000d606f5dc6]Rukopis králodvorský[/url] - ilustrované vydání rukopisu s Mánesovými dřevoryty.

Kategorie:České malířství 19. +more století Kategorie:Narození 1820 Kategorie:Úmrtí 1871 Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Romantičtí malíři Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění v Praze Kategorie:Členové Umělecké besedy Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Narození na Starém Městě (Praha) Kategorie:Narození 12. května Kategorie:Úmrtí 8. prosince Kategorie:Úmrtí na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách.