Josef Osvald I. Thun-Hohenstein

Josef Osvald I. hrabě Thun-Hohenstein (Joseph Oswald I. Reichsgraf von Thun und Hohenstein) (21. prosince 1817, Žehušice - 6. ledna 1883, Klášterec nad Ohří) byl český šlechtic, velkostatkář a politik. Jako příslušník vlivné rodiny Thunů vlastnil rozsáhlé statky v severních a východních Čechách, byl poslancem českého zemského sněmu a dědičným členem rakouské panské sněmovny. Jeho hlavním sídlem byl zámek v Klášterci nad Ohří, který nechal přestavět v novogotickém stylu, v Klášterci byl také dlouholetým starostou (1861-1876).

Životopis

Zámek Klášterec nad Ohří Pocházel ze šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, patřil ke klášterecké větvi a byl nejstarším synem hraběte Josefa Matyáše Thun-Hohensteina (1794-1868). +more Původně sloužil v armádě, z níž odešel v roce 1842 v hodnosti rytmistra a již v roce 1849 ještě za otcova života převzal správu rodových statků v severních a východních Čechách. V letech 1861-1866, 1867-1870 a 1872-1883 byl poslancem českého zemského sněmu, kam byl zvolen za velkostatkářskou kurii. Jako majitel fideikomisu byl v roce 1861 zároveň jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny. V letech 1861-1878 byl zároveň starostou v Klášterci nad Ohří a v této funkci inicioval přestavbu radnice. V roce 1864 se ještě nakrátko vrátil do aktivní vojenské služby a během války s Dánskem byl v hodnosti majora pobočníkem generála Gablenze. Byl též c. k. komořím (1854) a tajným radou (1872). Kromě veřejných aktivit a správy majetku se věnoval mimo jiné cestování, kromě evropských zemí navštívil například Mexiko nebo Persii. Byl také čestným rytířem Maltézského řádu.

Jeho majetkem byly velkostatky Klášterec nad Ohří, Žehušice a Benešov nad Ploučnicí, převzaté dědictví příležitostně rozšiřoval dalšími nákupy. K velkostatkům patřilo přes 10 000 hektarů půdy a také četné průmyslové provozy. +more Nejvýznamnějším z nich byla porcelánka Thun v Klášterci nad Ohří, která se stala během 19. století prosperujícím podnikem. Výrobky porcelánky měly úspěch na výstavách v zahraničí a počet zaměstnanců se zpětinásobil až na 660 koncem 19. století. V Praze byl rodinným sídlem palác v Thunovské ulici (dnešní velvyslanectví Velké Británie; jméno Thunovská nese ulice od roku 1870). V Klášterci nad Ohří nechal Josef Osvald I. stavebně upravit rodinnou hrobku v kostele Nejsvětější Trojice, po požáru zámku v roce 1856 došlo k jeho radikální novogotické přestavbě. Celý zámek dostal novou fasádu s pseudogotickými prvky, o jedno poschodí byla zvýšena zámecká věž, úpravy se výrazně dotkly i interiérů, kde byl mimo jiné zrušen slavnostní sál a nahrazen menšími prostorami. Na stavební úpravy zámku pak navazovalo také rozšíření zámeckého parku. Úpravy parku probíhaly až po roce 1876, kdy již správu majetku převzal syn Josef Osvald II. Thun-Hohenstein, který byl po otci také dlouholetým starostou v Klášterci.

Rodina

V roce 1846 se v Praze oženil s hraběnkou Johannou Salm-Reifferscheidtovou (1827-1892), dcerou starohraběte Jana Václava Salm-Reifferscheidta (1780-1847). Johanna byla c. +more k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Po úmrtí svých tří bezdětných bratrů zdědila rozsáhlé statky v severních Čechách a na Vysočině (Hanšpach (Lipová), Světlá nad Sázavou) a tím významně přispěla k rozšíření majetku klášterecké linie Thunů. Z manželství s Josefem Osvaldem Thunem se narodilo sedm dětí. Nejstarší dcera se narodila v Klášterci nad Ohří, další děti se narodily v Praze nebo na zámku v Žehušicích.

* 1. Rosina Františka (1848-1931), manžel 1873 Viktor hrabě Dubský z Třebomyslic (1834-1915), c. +more k. tajný rada, rakousko-uherský velvyslanec ve Španělsku, generál jízdy, doživotní člen Panské sněmovny, majitel velkostatku Žádlovice * 2. Josef Osvald II. (1849-1913), 1897 příjmení Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt, c. k. tajný rada, dědičný člen Panské sněmovny, starosta v Klášterci nad Ohří, rytíř Řádu zlatého rouna; manželka 1878 Kristiana Alžběta hraběnka z Waldstein-Wartenbergu (1859-1935) * 3. Františka Johanna (1852-1894), manžel 1873 Arnošt Karel hrabě z Valdštejna (1849-1913), c. k. tajný rada, dědičný člen Panské sněmovny, majitel velkostatků Mnichovo Hradiště, Duchcov, Šťáhlavy, Nebílovy * 4. Klotylda Johanna (1854-1934), manžel 1878 Filip hrabě Grünne (1833-1902), c. k. polní zbrojmistr, zemský velitel v Českém království 1889-1899, rytíř Řádu zlatého rouna * 5. Maxmilián Theodor (1857-1950), c. k. tajný rada, komoří, generálmajor, císařský nejvyšší lovčí, manželka 1886 Gabriela Sophie princezna Lobkowiczová (1864-1941) * 6. Ernestina Gabriela (1858-1948), I. manžel 1881 Evžen hrabě Vratislav z Mitrovic (1855-1897), c. k. komoří, majitel velkostatků Dírná a Zálší, II. manžel 1901 František Antonín kníže Thun-Hohenstein (1847-1916) (z děčínské rodové větve), místodržitel v Českém království 1889-1896 a 1911-1915, rakouský ministerský předseda 1898-1899, v roce 1911 povýšen na knížete * 7. Johanna Marie (1861-1939), manžel 1890 Jan Křtitel hrabě Broele-Plater (1858-1935), majitel velkostatku Klokočov.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://www. parlament. +moregv. at/WWER/PARL/J1848/Thun-Hohenstein_7. shtml]Josef Osvald I. Thun-Hohenstein na webu rakouského parlamentu[/url] * [url=http://ww. genealogy. euweb. cz/thun/thun6. html]Rodokmen klášterecké větve Thun-Hohensteinů[/url].

Josef Osvald I. Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Maltézští rytíři +more_prosince'>Kategorie:Narození 21. prosince Kategorie:Narození 1817 Kategorie:Narození v Žehušicích Kategorie:Úmrtí 6. ledna Kategorie:Úmrtí 1883 Kategorie:Úmrtí v Klášterci nad Ohří Kategorie:Muži.