Josef Středula
Author
Albert FloresŽivot
Narodil se v Opavě a žil v Hlučíně a následně krátce v Bohuslavicích na Opavsku. Absolvoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. +more Po škole pracoval ve vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati. Po sametové revoluci se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory.
V letech 1990 až 1993 byl místopředsedou základní organizace Odborového svazu KOVO Vítkovice - závod 2 (dnes Vítkovice Steel). Následně pak v letech 1993 až 2005 působil jako místopředseda celorepublikového Odborového svazu KOVO. +more V roce 2000 založil Komisi mladých OS KOVO, kterou následně vedl. V červnu 2005 byl na sjezdu Odborového svazu KOVO zvolen předsedou celé organizace. Tuto funkci pak dvakrát obhájil, a to v letech 2009 a 2013.
Dne 25. dubna 2014 byl na VI. +more sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů v Praze zvolen předsedou ČMKOS. Získal 142 hlasů z 227 možných hlasů (tj. 63 %) a porazil tak svého protikandidáta Václava Pícla. Na VII. sjezdu v dubnu 2018 svou funkci obhájil. V roce 2022 byl znovuzvolen.
Je velkým milovníkem opery.
Prezidentské volby 2023
Středulovo jméno v souvislosti s prezidentskou volbou bylo probíráno již v roce 2020. Dne 30. +more dubna 2022 jej na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů požádal prezident Miloš Zeman, aby kandidoval v prezidentských volbách v roce 2023. Podporu mu vyjádřil i Miroslav Kalousek.
V případě, že by se rozhodl kandidovat, chtěl svou kandidaturu založit na podpisech občanů. Dne 1. +more května 2022 začala mládežnická organizace ČSSD Mladí sociální demokraté sbírat podpisy na jeho kandidaturu. O čtyři dny později kandidaturu přijal a oficiálně ji oznámil na svém twitterovém účtu, přičemž opět zopakoval, že chce být občanským kandidátem.
Se sběrem podpisů mu pomáhá např. ČSSD nebo spolek Středula náš prezident. +more Jeho kandidaturu podporuje hnutí Budoucnost.
Seznam Zprávy již krátce po oznámení prezidentské kandidatury Josefa Středuly publikovaly zprávu, podle níž za jeho kampaní stojí lidé, kteří dříve pracovali pro čínské firmy.