Josef z Colloredo-Mannsfeldu

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Josef z Colloredo-Mannsfeldu byl český šlechtic a státník, který žil v 18. století. Narodil se v roce 1735 a získal výchovu na vídeňském dvoře. V roce 1761 se stal císařským radou a následně působil jako guvernér Rijeka a Istrije. Později byl jmenován prezidentem dvorské komory a v roce 1787 se stal knížetem-biskupem olomouckým. V této funkci se zasloužil o rozvoj olomouckého biskupství a podporoval umění a vědu. Josef z Colloredo-Mannsfeldu zemřel v roce 1811.

Josef František Jeroným kníže z Colloredo-Mannsfeldu (Josef Franz Hieronymus Fürst von Colloredo-Mannsfeld) (26. února 1813, Vídeň - 22. dubna 1895, Vídeň) byl rakouský šlechtic, velkostatkář a politik z rodu Colloredo-Mannsfeldů. Kromě správy majetku se věnoval politice a krátce byl prezidentem rakouské panské sněmovny. Vlastnil rozsáhlý majetek ve středních a východních Čechách (Dobříš, Zbiroh, Opočno) a po rodině Schwarzenbergů byl druhým nejbohatším velkostatkářem v Českém království.

...

Životopis

Josef František Hieronymus Colloredo-Mannsfeld, portrét ze sbírek rakouského parlamentu Narodil se ve Vídni jako jediný syn diplomata a důstojníka hraběte Ferdinanda Colloredo-Mannsfelda (1777-1848) a jeho první manželky Marie Margarety von Ziegler (1779-1840). +more Vyrůstal na otcovském panství Staatz v Dolním Rakousku, studoval filozofii na vídeňské univerzitě a v roce 1831 vstoupil do armády. Dosáhl hodnosti kapitána a v roce 1846 odešel do výslužby. Poté pobýval ve Vídni a připravoval se na převzetí rodového majetku. Po strýci Františkovi zdědil v roce 1852 rozsáhlé velkostatky v Čechách a Rakousku. Ještě před převzetím majetku se aktivně zapojil do veřejného života a v revolučním roce 1848 byl velitelem Národní gardy v Praze. Později byl poslancem dolnorakouského zemského sněmu (1861-1867) a v Dolním Rakousku zároveň zemským maršálkem (1861-1867). V letech 1867-1870 byl poslancem českého zemského sněmu. Jako majitel fideikomisu získal v roce 1861 dědičné členství v rakouské panské sněmovně a v letech 1868-1869 byl jejím předsedou. Kromě toho zastával řadu dalších čestných funkcí, byl například prezidentem C. k. zoologicko-botanické společnosti (1862-1895) nebo Zemědělské společnosti ve Vídni (1869-1895). V roce 1856 získal titul c. k. komořího a v roce 1863 byl jmenován tajným radou. Za zásluhy obdržel Řád železné koruny (1859) a Leopoldův řád (1868), nakonec v roce 1873 získal Řád zlatého rouna.

Majetkové poměry

+moreJPG|náhled|vlevo|Dobříš_(zámek)'>Zámek Dobříš, hlavní rodové sídlo V roce 1852 po bratranci 4. knížeti Františkovi převzal rodový majetek v Čechách a Rakousku (Sierndorf). Ve středních Čechách zdědil velkostatek Dobříš s připojenými statky Buková a Dlouhá Lhota. K velkostatku patřilo 24 286 hektarů půdy a roční výnos v polovině 19. století činil přibližně 24 000 zlatých. Rozloha velkostatku Opočno byla přes 10 000 hektarů půdy a jeho výnos se pohyboval kolem 21 000 zlatých. Hlavním sídlem v Čechách byl zámek Dobříš, kde mimo jiné v roce 1879 pobýval korunní princ Rudolf. Ve Vídni rodina sídlila v nově postaveném novorenesančním paláci (1865-1868) v ulici Zedlitzgasse.

Po smrti svého otce Ferdinanda hraběte z Colloreda-Mannsfeldu zdědil v roce 1848 na rakouské straně bývalá zeměpanská léna Staatz-Siebenhirten. Jeho záměr zabezpečit sestru Idu zrušením lenního svazku a rozdělením majetku mu umožnily až rakousko-uherské zákony vydané císařem +more'>Františkem Josefem I. (zákon ze 17. prosince 1862, č. 103 § 3 a zákon z 12. května 1869, č. 104). Na doporučení c. k. okresního soudu, který celou dědickou záležitost podrobně prozkoumal, c. k. dolnorakouský zemský soud rozdělení majetku v roce 1871 potvrdil. Sestra Ida a její choť Alfons z Collalta a San Salvatoru obdrželi panství Staatz-Siebenhirten, Josef si z rakouského majetku ponechal menší alodiální panství Sierndorf s obcemi Grafendorf (nyní součást obce Stockerau), Spillern, Hinterzögersdorf (nyní Unterzögersdorf součást obce Stockerau), Zissersdorf, Hatzenbach, Kleinwilfersdorf a dvůr Wiesen (nyní součásti obce Leitzersdorf).

Poté, co se Josefovi podařilo vyrovnat dluhy váznoucí především na Opočně, přistoupil k další velké transakci a v roce 1879 koupil za více než tři milióny zlatých panství Zbiroh s hrady Točník a Žebrák. Celková rozloha jeho velkostatků v Čechách tak dosáhla téměř 60 000 hektarů půdy a po krumlovské větvi Schwarzenbergů byl druhým největším majitelem pozemků.

Rodina

V roce 1841 se ve Vídni oženil s baronkou Marií Terezií Lebzelternovou (1818-1900), c. k. +more palácovou dámou. Měli spolu čtyři děti. Starší syn Hieronymus (1842-1881) jako otcův dědic užíval titul hraběte z Mansfeldu, zemřel ale předčasně, dědicem majetku se později stal vnuk Josef (1866-1957).

* 1. Hieronymus Ferdinand Rudolf, hrabě z Mannsfeldu (20. +more července 1842 - 29. července 1881), c. k. tajný rada, komoří, starosta v Dobříši, rakouský ministr zemědělství 1875-1879 ** ⚭ (1865) Aglaja hraběnka Festeticsová z Tolny (2. února 1840 - 1. června 1897) * 2. Karolína Vilemína (24. února 1844 - 27. září 1916) ** ⚭ (1872) hrabě Josef Gudenus (31. července 1841 - 17. srpna 1919), poslanec dolnorakouského zemského sněmu a říšské rady, zemský maršálek v Dolním Rakousku * 3. Ida Magdalena (23. srpna 1845 - 5. dubna 1914) ** ⚭ (1877) hrabě Leopold Gudenus (13. září 1843 - 1. října 1913), poslanec dolnorakouského zemského sněmu a říšské rady, nejvyšší císařský komoří * 4. František de Paula Ferdinand (1. srpna 1847 - 22. října 1925), c. k. tajný rada, komoří, poslanec říšské rady, dědičný člen rakouské panské sněmovny, ** ⚭ (1874) Marie Lexová z Aehrenthalu (26. května 1850 - 5. května 1881) ** ⚭ (1884) Alžběta Lexová z Aehrenthalu (2. března 1858 - 29. července 1890).

Odkazy

Reference

Literatura

PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 121-126 [url=https://archive. +moreorg/details/topographischst01procgoog/page/n134/mode/2up]dostupné online[/url] * [url=https://www. retrobibliothek. de/retrobib/seite. html. id=103564]Josef Franz Hieronymus von Colloredo-Mannsfeld[/url] v: Meyers Konversations-Lexikon 4. Vydání. Svazek 4, Verlag des Bibliographischen Instituts, Leipzig/Wien 1885-1892, S. 216. * KONOPÁSKOVÁ, Tereza: Rod Colloredo-Mansfeld a zámek Dobříš (bakalářská práce), Západočeská univerzita v Plzni, 2012; 69 s. [url=https://otik. zcu. cz/bitstream/11025/8731/1/Bakalarska%20prace_Konopaskova%20Tereza_Rod%20Colloredo-Mansfeld%20a%20zamek%20Dobris_2012. pdf]dostupné online[/url] * POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 102-109 ISBN 978-80-85955-39-2.

Externí odkazy

[url=https://www. parlament. +moregv. at/WWER/PARL/J1848/Colloredo-Mannsfeld_1. shtml]Josef Colloredo-Mannsfeld na webu rakouského parlamentu[/url] * [url=http://w. genealogy. euweb. cz/colloredo/colloredo2. html]Rodokmen Colloredo-Mannsfeldů na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url].

Josef Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Poslanci dolnorakouského zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Narození 1813 Kategorie:Narození 26. +more února Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 1895 Kategorie:Úmrtí 22. dubna Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top