Josef Šíma (malíř)

Život

Mládí v rodné zemi

+more_-_malíř_J. Šíma_1891. jpg|náhled|vlevo'>Matriční zápis o narození a křtu Josefa Šímy (matrika N1884-1893 města Jaroměře, SOA Zámrsk Josef Šíma pocházel z rodiny výtvarníků, dědeček byl sochařem a kameníkem, otec profesorem kreslení na řemeslnické škole v Jaroměři se zálibou v národopisu. Josef Šíma byl nejstarší ze tří synů. V roce 1904 se rodina přestěhovala do Brna, kde byl otec jmenován profesorem na Státní průmyslové škole.

Po maturitě na reálném gymnáziu (1909) studoval jeden rok na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (prof. Emanuel Dítě ml. +more) a v letech 1910-1914 na Akademii výtvarných umění v Praze (prof. Jan Preisler, Vlaho Bukovac). V letech 1913-1915 studoval na katedře pozemního stavitelství na brněnské technice. Bylo to na radu otce, který z něho chtěl mít profesora kreslení, ale také on sám se od dětství zajímal o technický pokrok a různé vynálezy, četl vědeckofantastické romány Julese Verna. Tato záliba, kterou sdílel s přítelem Jiřím Voskovcem, ho provázela celý život, stejně jako zájem o matematiku a geometrii.

Studium musel přerušit v roce 1915, protože dostal povolávací rozkaz na vojnu. V první světové válce (1915-1918) sloužil v Haliči, byl raněn do nohy a po vyléčení převelen na italskou frontu. +more Po vzniku Československa se stal vojákem nové armády a vojenskou službu zakončil na Slovensku, kam byl převelen na jaře 1919.

Po návratu do Brna působil jako asistent technického kreslení na vysoké škole technické. Pronajal si ateliér v Žabovřeskách a zapojil se do brněnského kulturního života. +more Spolu s výtvarníky Jaroslavem Králem, Eduardem Milénem, Františkem Süsserem a dalšími založili Klub výtvarných umělců Aleš v Brně (1919). Šíma byl zvolen jednatelem. Měl také přátele mezi literáty, především básníky. Patřil k zakládajícím členům skupiny Devětsil (1920). Zúčastnil se výstavy pořádané spolkem Aleš v Hodoníně koncem roku 1920 a v následujícím roce byl přizván na výstavu Tvrdošíjných a jejich hostů, která se konala v Praze, Brně a Košicích. Jeho poslední prací v Praze byla scéna pro hru R. U. R. Karla Čapka.

Život ve Francii

Roku 1920 odešel do Francie, kde pracoval nejprve jako kreslič vitráží ve sklárnách Mauméjean, v přímořském městečku Hendaye v Baskicku. Ve volném čase chodil na procházky po okolí, k moři a také četl. +more V avantgardním časopise L’Esprit nouveau objevil myšlenky purismu, které ho ovlivnily v dalším uměleckém směřování. Práce v dílně byla špatně placená a Šíma si přivydělával psaním článků doplněných kresbami pro časopisy v Československu. Po devíti měsících dal ve sklárnách výpověď a odjel do Paříže, která byla centrem výtvarného umění. Chtěl tam strávit několik měsíců před návratem do Československa.

Zpočátku žil z úspor, neměl téměř žádné kontakty a jen obtížně sháněl prostředky na obživu. Obrat přineslo seznámení s Louise-Denise Germainovou, významnou knihvazačkou a umělkyní v oboru výrobků z kůže; za svou tvorbu získala Řád čestné legie. +more Zaměstnala ho jako návrháře knižních předsádek a spolu vydali knihu českých pohádek. Uvedla ho mezi pařížské umělecké kruhy a Šíma se v roce 1923 oženil s její dcerou Nadine. Po několika letech adoptovali dceru Aline. Šíma se uvedl jako kreslíř a ilustrátor, hlavním námětem jeho obrazů z té doby byly přístavy a parníky na Seině. V roce 1925 zakoupil dům v Yebles v kraji Brie, kde nacházel inspiraci pro své imaginativní krajiny.

Roku 1926 Šíma získal francouzské občanství a zbytek života strávil v nové vlasti. Zde se pro něj stalo rozhodujícím setkání s některými francouzskými básníky. +more Trvalý Šímův zájem o poezii a přátelství s básníky se v řadě případů proměnilo v tvůrčí spolupráci. Šíma vytvořil výtvarný doprovod k několika básnickým sbírkám. Prvním z nich byl Pierre Jean Jouve, který Šímu požádal o ilustrace pro svou knihu Ztracený ráj. Roku 1927 byl zakládajícím členem pařížské skupiny Le Grand Jeu (Vysoká hra), spolu s mladými francouzskými básníky kterými byli např. René Daumal, Roger Gilbert-Lecomte a Roger Vailland. Obdivoval dílo Augusta Perreta. Téhož roku měl první samostatnou výstavu v Paříži. Spolupráce trvala až do rozpadu skupiny v roce 1933. Šíma byl autorem obálky časopisu s motivem spirály, který skupina vydávala od roku 1928 a kam přispěl i svými kresbami.

Stále udržoval kontakty s českými umělci, kteří přijížděli do Paříže např. Janem Zrzavým, Jiřím Voskovcem, Karlem Teigem, Jaroslavem Seifertem, Adolfem Hoffmeistrem. +more Navštěvoval přátele a příbuzné v Československu. Zúčastňoval se činnosti uměleckých spolků ve své vlasti a svá díla často představoval na jejich výstavách. Od roku 1922 byl členem Spolku výtvarných umělců v Brně a spolupracovníkem Lidových novin, roku 1924 se připojil k brněnské pobočce Devětsilu. Posílal zprávy o pařížských výstavách a články o umělcích také do časopisů Život, Disk, Stavba, Bytová kultura, Rozpravy Aventina, Volné směry, Světozor, Kulturní politika, Výtvarné umění, aj. Publikaci s výběrem ze Šímových vlastních textů z let 1933 až 1958, které osvětlují malířovy názory na úlohu a povahu moderního umění, vydalo nakladatelství Gallery pod názvem Josef Šíma: Návrat Theseův (ed. Karel Srp, Lenka Bydžovská). V roce 1930 vstoupil do spolku Umělecká beseda. Byl organizátorem mezinárodní výstavy Poesie v roce 1932 v pražském Mánesu a kurátorem výstavy Art Tchécoslovaque 1938 - 1946, Galerie La Boëtie, Paříž (1946). Šímovy vitráže v kostele Sv. Jakuba v Remeši V roce 1939 se Šímova rodina po vyhlášení druhé světové války přestěhovala na zámeček Treignac v departementu Corrèze. V roce 1940 se usadili v letním domě v Nice, kde se zapojil do odbojové činnosti a při osvobození prožil dramatické okamžiky, kdy byla v ohrožení i jeho rodina. V období druhé světové války Šíma příliš nemaloval, tehdejší tragická situace ho tížila.

V lednu 1944 byl jmenován poradcem pro kulturní záležitosti na československém velvyslanectví v Paříži. Po válce vycestoval, spolu s Františkem Hudečkem, na Slovensko, kde ve zdejším folklóru a krajině hledali nové zdroje pro svoji tvorbu. +more Šímovy styky s Československem byly přerušeny po vzniku železné opony během studené války. K soustavnému malování se vrátil v roce 1950.

V roce 1963 byl přizván, aby realizoval vitráže pro kostel sv. Jakuba v Remeši. +more V srpnu 1969 jej při práci postihl srdeční záchvat, rozpracované vitráže dokončil podle Šímových návrhů vedoucí sklářského ateliéru Charles Marq. Josef Šíma se snažil malovat do posledních chvil, ale zemřel na záchvat mrtvice krátce po svých osmdesátých narozeninách, 24. července 1971. Je pohřben na hřbitově Thiais v Paříži.

U příležitosti 50. výročí úmrtí byl z iniciativy velvyslanectví České republiky Šímův hrob nově upraven. +more V červenci 2021 byl osazen renovovaný náhrobek a ozvláštněn novými prvky, které zhotovil sochař Vladimír Škoda.

Ocenění

1967 Chevalier des Art et des Lettres, řád udělen A. Malrauxem.

Tvorba

Jeho první práce po válce ovlivnil sociální civilismus, kolem roku 1920 maloval krajiny s železničními mosty, továrnami, vlaky (Automobil, Lokální dráha, Železniční most). Na svých drobných obrazech dokázal dobře zachytit atmosféru brněnských čtvrtí a místa z okolí Brna (Cementárna Maloměřice, Lužánky, Žabovřesky). +more V podobném stylu jsou také krajiny a obrazy z Francie z let 1922-24 (Lodě v přístavu, Le Havre). Na obraze Nadine (1922) se snažil o spojení portrétu a krajinomalby. Jeho krajinomalby z dvacátých let (Sázava-krajina s parníky, Sázava-Krajina s řekou, Dvojitá krajina) se vyznačují zvláštním užitím perspektivy pomocí nadhledu. Temná malířská paleta se postupně měnila, začal používat hnědé a okrové odstíny. Od roku 1924 se orientoval na syntetické zobrazení, ve kterém stále výraznější roli hrálo světlo. Vlasta Prachatická: Josef Šíma (1988) Kolem roku 1925 se pod vlivem Pieta Mondriana snažil o geometrickou abstrakci, název geometrická ale odmítal, tvrdil, že pro přesný výraz je lépe použít nefigurativní. Šíma svým abstraktním obrazů dával názvy Kompozice, které byly později doplněny římskými číslicemi. Na Kompozici VII poprvé použil motiv vejce.

Jeho způsob malby se proměnil v druhé polovině 20. let, po setkání s P. +more J. Jouvem, i díky založení skupiny Le Grand Jeu. Originální poetika této skupiny, stejně jako Teigeho teze o poetismu, poznamenala Šímovu malířskou orientaci, vznikly první imaginativní obrazy. Šíma se začíná zajímat o nevědomí, o archetypy, mýty, zajímá ho východní filozofie i myšlenky presokratiků. Z této doby pochází např. obraz Evropa (1927), nebo obraz Mlno (1929), v kterém se zhmotnila Šímova vize jednoty celé přírody. Šíma se přiblížil uměleckému směru symbolismu, v jeho obrazech se opakují symboly vejce, krystalu, stromu. Svůj vnitřní svět, vzpomínky na dětství, sny a zážitky (kulový blesk) převedl do originální výtvarné podoby na rozhraní surrealismu a poetismu.

Na přelomu 20. a 30. +more let Šíma namaloval asi 30 portrétů svých přátel, jejichž bledé tváře vystupují z tmavého pozadí (Portrét Nadine Šímové, 1928, Podobizna Berenice Abbottové, 1928, Portrét Rogera Gilberta-Lecomta, 1929, Portrét Helène Povolozké, 1930 a další).

Ve 30. letech zpracoval nekonvenčně antická témata: Pád Ikarův (1936), Návrat Theseův (1933), obraz zakoupil Magistrát hlavního města Prahy již v roce 1936 (dnes součást sbírky Galerie hlavního města Prahy v Domě U Zlatého prstenu), poté Zoufalství Orfeovo a další. +more Symbolicky v nich vyjádřil obavy z vývoje politické situace v Evropě.

Od poloviny 50. let se téměř výhradním tématem jeho obrazů stává světlo, které chápal jako tvořivou sílu. +more Pozdější díla jsou mnohdy syntézou předchozích postupů, kupř: Šedá krajina s červeným tělem z roku 1967.

Ilustrační tvorba doprovází hlavně poezii (Louis Delluc, Lidé z baru z roku 1925 a J. Durych, Panenky v r. +more 1927). K vrcholům jeho ilustrační tvorby patří soubor kreseb a grafik pro sbírku Ztracený ráj Pierre Jean Jouva a album Paříž, ve kterém jeho lepty, ručně kolorované akvarelem, doprovázejí texty moderních francouzských autorů.

Vystavoval na festivalu malby, grafiky a sochařství Documenta II. , a to od 11. +more července do 1. října 1959, v německém Kasselu.

Citát

Výstavy-výběr

1925, Souborná výstava díla Josefa Šímy z let 1916-1925, Brno, knihkupectví Barviče a Novotného , 1. - 30. duben

* 1925, L’art d’aoujourdhui: Exposition des arts plastiques non imitatifs, Paříž - velká mezinárodní výstava abstraktního hnutí, Šíma zde vystavil své abstraktní kompozice, prosinec * 1927 práce na papíře, galerie Josepha Billieta, Paříž, první samostatná výstava Josefa Šímy v Paříži * 1928, výstava kreseb, Aventinská mansarda, Praha, * 1929, samostatná výstava v galerii Povolozky, Paříž, 4. -31. +more prosinec * 1930 Záhada tváře, Galerie Povolozky, Paříž, 22. listopad - 13. prosinec * 1968, retrospektivní výstava díla Josefa Šímy, Musée national d’art moderne Paříž, Praha, Brno, Bratislava * 2014, Josef Šíma: Ztracený ráj, výstava kreseb a grafiky - ilustrací básnické sbírky Pierra Jeana Jouve. Národní galerie v Praze, Veletržní palác, 29. duben - 24. srpen 2014, kurátorka Anna Pravdová.

* 2019 Josef Šíma: Cesta k Vysoké hře, Národní galerie v Praze, Valdštejnská jízdárna, 19. duben - 28. +more červenec 2019, Kurátoři: Anna Pravdová, Petr Ingerle.

Odkazy

Reference

Literatura

Lubomír Slavíček (ed. ), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. +more 2, s. 1437-1438, Academia Praha 2016, * * * * Linhartová Věra, Josef Šíma, ses amis, ses contemporains, Bruxelles 1974 * Svrček J. B. , Moderní výtvarné umění na Moravě. Deset let Skupiny výtvarných umělců, Brno 1933.

Externí odkazy

[url=http://www. ceskatelevize. +morecz/porady/10168875608-toulky-za-umenim/20854215352-moderni-cesti-maliri-ve-vzpominkach-prof-f-dvoraka]ČT, Toulky za uměním: Josef Šíma, Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka[/url] * [url=http://www. centrepompidou. fr/cpv/ressource. action. param. id=FR_R-a45f7a7167ab768ff6bb1839fd99f1d7¶m. idSource=FR_P-a45f7a7167ab768ff6bb1839fd99f1d7]Centre Pompidou:Joseph Sima[/url] * [url=http://www. christies. com/LotFinder/searchresults. aspx. action=search&searchtype=p&entry=sima+josef&location=&exclude=&e1=&e2=&sortby=date&num=30#action=refine&searchtype=p&entry=sima+josef&location=&exclude=&e1=&e2=&sortby=date&num=30]Christie ´s: Sima Josef[/url] * [url=http://www. wikipaintings. org/en/josef-sima]Wikipaintings: Josef Sima[/url] * [url=http://www. artcyclopedia. com/artists/sima_josef. html]Art Encyclopedia entry[/url] * [url=http://www. cavi. univ-paris3. fr/Rech_sur/c_surr. html]Centre de Recherches sur le Surréalisme[/url] * [url=http://sbirky. cmvu. cz/index. php. request=list_auth_artworks¶m=%C5%A0%C3%ADma%20Josef&lang=cs]Sbírky ČMVU: Josef Šíma[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110928001030/http://www. metropolislive. cz/detail/1126/0/]Josef Šíma, GHMP, 2007[/url] * [url=https://pascalstritt. fr/vitraux-de-leglise-saint-jacques-a-reims/]Vitráže Josefa Šímy v kostele sv. Jakuba v Remeši[/url].

Kategorie:Čeští malíři 19. +more století Kategorie:Členové Umělecké besedy Kategorie:Čeští historikové umění Kategorie:Absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Kategorie:Narození 1891 Kategorie:Narození v Jaroměři Kategorie:Úmrtí 1971 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 19. března Kategorie:Úmrtí 24. července Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Čeští malíři 20. století.