Joseph Görres

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Josef Görres (25. ledna 1776 - 29. ledna 1848) byl německý novinář, spisovatel a politický aktivista. Byl jedním z předních představitelů německého národního hnutí a významnou postavou německého romantismu. Görres se narodil v Koblenzi a studoval na univerzitě v Bonnu. Poté se věnoval novinářské a literární činnosti, kterou pro něj byla způsobilá německá reforemace, jakož i jeho katolické víry. V roce 1801 založil Görres časopis Rhenish Mercury, který se stal významným médiem pro šíření nacistického hnutí. Byl známý svými příspěvky o německé kultuře, dějinách a politice. V roce 1814 byl Görres jmenován profesorem historie na univerzitě v Bonnu a vydal své dílo Deutsche Historiker. Görresův nejvýznamnější přínos je jeho spis Německo a světová revoluce (1819), ve kterém argumentuje pro německou národní identitu a nezávislost. Byl také jedním z hlavních zastánců reformace univerzity v Bonnu, která se stala centrem intelektuálního a politického života v Německu. Görres byl během svého života značně kritizován za své náboženské a politické názory. Byl také kritický vůči stávajícím politickým a společenským poměrům, za což byl perzekvován pruskými úřady. Po celý svůj život však zůstal oddaný svým přesvědčením a bojoval za německou kulturní a politickou svobodu. Josef Görres zemřel 29. ledna 1848 ve věku 72 let. Jeho dílo a myšlenky měly významný vliv na další generace německých intelektuálů a politiků a dodnes se považuje za jednu z klíčových postav německého národního hnutí.

Johann Joseph Görres (od roku 1839 von Görres) (25. ledna 1776, Koblenz - 29. ledna 1848, Mnichov) byl německý romantický literární kritik a publicista, politik a profesor historie na univerzitě v Mnichově, jeden z exponentů politického katolicismu.

Život

Johann Joseph Görres se narodil roku 1776 v Koblenzi. Studoval lékařství v Bonnu, ale po vypuknutí francouzské revoluce byl tak zaujat jejími myšlenkami, že se zcela oddal politice a zaujímal liberální postoje. +more Roku 1797 založil list Das rote Blatt, ve kterém bojovným stylem a s ironickým tónem útočil na státní zřízení a kritizoval korupci a úředníky, neboť v politicko-morální výchově spatřoval Görres jednu z podstatných funkcí žurnalistiky. Po kritice úřadů Görres sám vydávání listu roku 1798 zastavil a začal vydávat list nový pod jménem Rübezahl, který však po roce rovněž skončil. Joseph Görres Roku 1799 byl Görres vyslán do Paříže v čele koblenzské deputace, která žádala, aby levý rýnský břeh byl připojen k Francii. Tato cesta však měla za následek změnu Görresových názorů, když správně vycítil v rodícím se bonapartismu nebezpečí hrozící celé Evropě. Stáhl se do ústraní a na koblenzské sekundární škole učil přírodopis a fyziku. Památník Josepha Görrese v Koblenzi. Roku 1806 odešel Görres na roční dovolenou do Heidelbergu, spřátelil se Achimem von Arnimem, Clemensem Brentanem a Jeanem Paulem. Studoval perštinu, staré mýty, středověkou kulturu a náboženský mysticismus, zabýval se etnogenezí a glotogenezí. Ve sborníku Německé knížky lidového čtení (1807, Die tetutschen Volksbücher) propagoval starší německou literaturu. V letech 1814-1816 vydával časopis Rheinischer Merkur, čtený po celém Německu, který byl jednak ostře zaměřený proti Napoleonovi a proti francouzským politickým poměrům, jednak řešíl otázky světské a duchovní politiky Německa, hospodářské a finanční problémy i ústavní a správní otázky. Pro propagaci vytvoření jednotného německého ústavního státu byl však i tento časopis zastaven.

Roku 1822 konvertoval Görres ke katolicismu a jeho názory se stále více blížily oficiálnímu klerikalismu. Roku 1826 se stal docentem a později profesorem historie na univerzitě v Mnichově a roku 1839 byl povýšen do šlechtického stavu.

Johann Joseph Görres zemřel v Mnichově roku 1848.

Dílo

Z Görresova díla je dodnes živá jeho raná, mistrovsky formulovaná publicistika. Ze studia mýtů vytěžil symbolizující spis Dějiny mýtů asijského světa (1810, Mythengeschichte der asiatischen Welt), kde spojil mýty se snovým myšlením prehistorického člověka, neboť věřil věřil, že sny spojují člověka s přírodou, že jsou zjevením přírody a nikoliv pouhé lidské fantazie.

Nejvýznamnější z jeho díla je čtyřdílná Křesťanská mystika (1840-1842, Die christliche Mystik), ve které Görres vystupoval ostře protiosvícensky, protiliberálně a propapežsky, a kde vyjádřil svůj názor, že obroda Evropy je možná jen v návratu ke středověkému katolickému státu pod vedením papeže, neboť katolická církev je podle jeho názoru jediná instituce, která je schopna duchovně a mravně povznést současnou Evropu, zkaženou liberalismem a materialismem.