Joyce Mansourová

Joyce Mansourová, rozená Joyce Patricia Adèsová (25. července 1928, Bowden - 27. srpna 1986), byla francouzská básnířka egyptského původu, hlásící se k surrealismu.

Život

Předkové Joyce Adèsové pocházeli z britské kolonie v Káhiře. Po studiích v Anglii a ve Švýcarsku, se vrátila do Egypta. +more V roce 1947 její první manželství skončilo po šesti měsících tragicky, když její manžel zemřel na nevyléčitelnou nemoc. Vdala se znovu v roce 1949, za Samira Mansoura, pocházejícho z francouzské kolonie v Káhiře. Od té doby žili Káhiře a Paříži. V roce 1953, nakladatelství Seghers vydalo její prvou básnickou sbírku Cris, které si obdivně všiml surrealistický časopis Médium. Brzy nato se setkala s André Bretonem, který ji seznámil se surrealisty a od té doby se účastnila jejich aktivity. V roce 1954 se Mansourová trvale usadila v Paříži. Některé z jejích knih ilustrovali surrealističtí přátelé, malíři Pierre Alechinsky, Enrico Baj, Hans Bellmer, Jorge Camacho, Wifredo Lam, Roberto Matta, Pierre Molinier a další.

V roce 1970 odmítla uznat rozpuštění surrealistické skupiny a spolu s Vincentem Bounourem, Jorge Camachem, Jeanem-Louisem Bédouinem a dalšími se podílela na aktivitách surrealistického časopisu B. L. +more S (Bulletin de Liaision Surréalisme). V roce 1991 nakladatelství Actes Sud publikovalo její sebrané spisy, shromážděné s pomocí manžela Samira Mansoura.

Dílo

Poezie

Cris (Křik), Éd. Seghers, Paříž, 1953 * Déchirures (Slzy), Les Éditions de Minuit, Paříž, 1955 * Rapaces (Dravci), Éd. +more Seghers, Paříž, 1960 * Carré blanc (Bílý čtverec),Le Soleil Noir, Paříž, 1966 * Les Damnations (Zatracení), Éd. Visat, Paříž, 1967 * Phallus et momies (Falus a mumie), Éd. Daily-Bul, 1969 * Astres et désastres (Hvězdy a katastrofy), London Art Gallery, 1969 * Anvil Flowers (Květiny - kovadliny), Art édition Fratelli Pozzo, 1970 * Prédelle Alechinski à la ligne, Weber-galerie de France 1973 * Pandemonium, La Nueva Foglio, 1976 * Faire signe au machiniste (Označit strojníka), Soleil Noir, 1977 * Sens interdits (Zakázané smysly), Bernard Letu, 1979 * Le Grand Jamais (Velké Nikdy), Aimé Maeght, 1981 * Jasmin d'hiver (Zimní jasmín) Fata Morgana, 1982 * Flammes immobiles (Nehybné plameny), Fata Morgana, 1985 * Trous noirs (Černé díry), Pierre d'Alun, 1986 * Prose & Poésie, Actes Sud, 1991, 650p.

Próza

Les Gisants satisfaits, (Spokojeně natažení) , Jean-Jacques Pauvert, Paříž, 1958 * Jules César, Éd. Pierre Seghers, Paříž, 1958 * Le Bleu des fonds (Modř základů), Le Soleil Noir, Paříž, 1968 (divadlo) * Ça (To), Le Soleil Noir, Paříž, 1970 * Histoires nocives (Škodlivé příběhy), Gallimard, Paříž, 1973.

Sebrané spisy

Prose et poésie, œuvre complète, Actes Sud, Paříž, 1991

Bibliografie

Marie-Francine Mansour, Une vie surréaliste, Joyce Mansour, complice d'André Breton, France-Empire, 2014 * Marie-Claire Barnet, La Femme cent sexes ou les genres communicants. Lise Deharme, Joyce Mansour, Gisèle Prassinos, Peter Lang, 1998 * Jean-Louis Bédouin, Anthologie de la poésie surréaliste, Éd. +more Pierre Seghers, Paříž, 1983, str. 285 * Adam Biro & René Passeron, Dictionnaire général du surréalisme et de ses environs, coédition Office du livre, Fribourg (Suisse) et Presses universitaires de France, Paříž, 1982 * Stéphanie Caron, Réinventer le lyrisme. Le surréalisme de Joyce Mansour, Droz, Ženeva 2007. * Stéphanie Caron, « De la création comme (re)commencement. Petit aperçu sur la genèse des récits de Joyce Mansour : le cas "Napoléon" », in Pleine Marge n° 37, mai 2003 * Georgiana Colvile, Scandaleusement d'elles. Trente-quatre femmes surréalistes, Jean-Michel Place, Paříž, 1999, str. 186-195. * Georginana Colvile, « Joyce Mansour et "Les Gisants satisfaits", trente ans après », in Avant-Garde , Rodopi, 1990. * Marco Conti, « Joyce Mansour, l'eros senza fine », Poesia , Crocetti, 1999 * Marco Conti, Introduction et traduction à Joyce Mansour: «Blu come il deserto. Antologia poetica (1953-1986)», Terra d'Ulivi Edizioni, 2017 * Alain Marc, Écrire le cri, Sade, Bataille, Maïakovski…,kapitola věnovaní poézii de Joyce Mansourové),l’Écarlate , 2000 * J. H. Matthews, Joyce Mansour, Rodopi, Amsterodam, 1985 * Marie-Laure Missir, Joyce Mansour, une étrange demoiselle, Jean-Michel Place, Paříž, 2005 .

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://melusine-surrealisme.fr/site/Mansour.htm]Článek o Škodlivých příbězích[/url]

Kategorie:Surrealističtí umělci Kategorie:Francouzští básníci Kategorie:Židovští básníci Kategorie:Narození 25. +more července Kategorie:Narození 1928 Kategorie:Úmrtí 27. srpna Kategorie:Úmrtí 1986 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Ženy.