Jozef Sentiváni

Jozef Sentiváni, Jozef Svätojánsky (ve starší literatuře resp. ; ; 1817, Budapešť, Maďarsko - 1905, Budapešť) byl zeman žijící v Liptovském Jánu, majitel rozsáhlých pozemků a nemovitostí v Liptově, zakladatel osady Štrbské Pleso ve Vysokých Tatrách.

Život

O jeho životě se mnoho neví. Historické prameny jsou skoupé. +more Byl introvert a vyhýbal se publicitě. Jeho nekrolog v ročence Uherského karpatského spolku z roku 1906 je velmi stručný. Narodil se v Budapešti, vystudoval ekonomii a po vojenské službě se rozhodl věnovat správě rodinných majetků, které řídil ze svého zámečku v Liptovském Jánu, kde trvale žil. Jeho dávnými předky byli Bogomerovci (Bohumírovci), kterým Béla IV. udělil roce 1262 donace na Liptovský Ján, roku 1267 na Važec, Štrbu a Šuňavu, roku 1269 na obec Východná. Donace udělil rodině Bohumíra (Bogomela) za zásluhy získané ve válce s Rakouskem a za přenášení poselství do Polska a Ruska. Někteří historici o pravosti listiny pochybovali a označili ji za padělek. Později, v roce 1273, však Bohumírovi potvrdil držení majetku, který mu daroval Béla IV. , panovník Ladislav IV. (1272-1290). Rodina Bohumíra, která mezi prvními kolonizovala Liptov, pocházela z Čech.

V roce 1286 syn Bohumíra (Bogomela) Bodo založil rod Sentiváni (Svatojánský). Od té doby začala rodina Sentiván rozvíjet aktivity na širokém území, do kterého patřila i západní část Vysokých Tater. +more Dne 31. ledna 1554 v Spišské Kapitule Benedikt a Štefan Sentivániovi smlouvou pronajali jiným urbárníků právo kutné a povinnost odevzdávat rodině Sentiván sedmnáctinu výtěžku zlata, stříbra a jiných rud z dolů, které vlastnili v Boci. Během následujících staletí Sentivánové zvelebovali svůj majetek, založili šlechtickou školu, stavěli kostely, školy, zasloužili se o propagaci minerálních pramenů v Liptovském Jánu.

Aktivity v Tatrách

Roku 1267 udělil Béla IV. +more Bogomelovi zalesněnou oblast mezi Važcem a hranicemi Spišě, včetně liptovské části Vysokých Tater s výjimkou Kôprové doliny a Tiché doliny. Součástí majetku byly Važecká, Furkotská a Mlynická dolina i se Štrbským plesem. Tento komplex si zachoval v majetku rodu Sentivániů celistvost do konce 19. století. V majetku rodiny byly mimo jiné i doly na Kriváni.

Jozef Sentiváni v roce 1872 postavil na břehu Štrbského plesa loveckou chatu. Už o rok později ji zpřístupnil turistické veřejnosti. +more V následujícím desetiletí zde vyrostlo několik soukromých turistických chat. Anton Döller byl iniciátorem vzniku prvních turistických staveb na Štrbském Plese. Sentiváni okolí plesa zveleboval a ze Štrbského Plesa se stala vyhledávaná lázeňská osada.

Roku 1873 vstoupil, jako jeden z prvních zakládajících členů, do Uherského karpatského spolku. V letech 1878-1879 byl jeho předsedou. +more V roce 1884 založil liptovskou odbočku spolku se sídlem v Liptovském Mikuláši, jíž byl místopředsedou. Byl iniciátorem měření hloubky Štrbského plesa a jeho zmapování. Kolem plesa byl na jeho příkaz vybudován chodník. Přičinil se o zpřístupnění hřebene Solisko, podpořil vybudování chodníku na Kriváň, výstavbu turistických stezek ze Štrbského Plesa na Podbanské a podporoval stavbu silnice mezi Štrbským Plesem a Smokovcem, která byla později přeměněna na Cestu svobody.

Koncem 19. století vyvíjel na Josefa Sentivániho nátlak kníže Hohenlohe, aby mu odprodal pozemky kolem Štrbského plesa. +more Knížeti koupi zmařil tehdejší ministr hospodářství Uherska Ignác Darányi, protože se postavil proti expanzivnímu cizinci a zprostředkoval prodej sentivániovského majetku i se Štrbským plesem a osadou roce 1901 uherskému státu. V roce 1906, po smrti Jozefa Sentivániho, když už Štrbské Pleso jeho rodině nepatřilo, byla mu u jezera odhalena pamětní deska. K Štrbskému Plesu se do roku 1918 přidával přívlastek Szentiványi Csorba-tó. Jezero se jmenovalo Czorba-tó a Capie Pleso má v maďarském názvosloví historický název Szentiványi-tó.

Galerie

Jozef Szentivanyi erb. jpg|Erb rodiny Jozefa Sentivániho Štrbské pleso a okolí, Vysoké Tatry, 2012, 08. +moreJPG|Pamětní deska věnovaná Jozefu Sentivánimu na Štrbském Plese Comes Bogomel z Liptovského Jána - pečať. jpg|Pečeť comese Bogomela s nápisem FILORUM BOGOMELI COMITIS B(odonis) N(icolai) J(ohanis) L(aurentii) D(ionisii) B(ogomeli).

Odkazy

Reference

Kategorie:Narození 1817 Kategorie:Úmrtí 1905 Kategorie:Narození v Budapešti Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Muži