Jozef Ľudovít Holuby

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jozef Ľudovít Holuby byl slovenský básník, prozaik a literární kritik. Narodil se v roce 1847 v obci Tvrdošín na Slovensku a zemřel v roce 1902. Holuby je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů slovenského romantismu. Jeho tvorba je ovlivněna slovenskou lidovou kulturou a v ní nachází inspiraci. Psal jak verše, tak i prózu, přičemž se vyznačoval bohatým a emotivním jazykem. K jeho nejznámějším dílům patří sbírky básní "Milujte sa!" a "Večerov spievanky". Holuby se angažoval také jako literární kritik a přispíval do různých časopisů.

Jozef Ľudovít Holuby (25. března 1836 v Lubině - 15. června 1923 v Pezinku) byl slovenský protestantský kazatel, botanik, národopisec, spisovatel a národní buditel.

Životopis

Narodil se do rodiny evangelického duchovního, jenž jej již od mládí vedl k zájmu o přírodu. Studoval na střední škole v Modře, následně na bratislavském Evangelickém lyceu. +more Mezi roky 1855 až 1858 studoval teologii, následně rok působil jako vychovatel a roku 1860 získal stipendium na vídeňské evangelické teologické fakultě. Od téhož roku začal působit coby kaplan ve Skalici, odkud po roce odešel a stal se farářem v Zemianském Podhradie. Tady vydržel až do roku 1909, kdy odešel na odpočinek ke své dceři do Pezinku.

V místech, kde působil, se zajímal o tamní flóru. Studoval tak rostliny v Bošácké dolině, okolo Pezinku, v Tematínských kopcích, ale také na Považském Inovci či v přírodní rezervaci Šúr u Svätého Jána. +more Zabýval se také systematickou botanikou a v ní se věnoval především oboru ostružiník (Rubus).

Své příspěvky zasílal do odborných časopisů a ročenek přírodovědeckých spolků v Bratislavě a Trenčíně. Přispíval do Letopisů Matice slovenské, ale i do zahraničních časopisů Östereichische botanische Zeitschrift a Deutsche botanische Zeitschrift. +more Od roku 1877 do konce svého působení v Zemianském Podhradie předsedal Přírodovědeckému spolku Trenčínské župy. Zakládal Matici slovenskou a byl členem dalších domácích i zahraničních vědeckých společností. V roce 1897 se stal členem Národopisné společnosti československé a stal se též prvním čestným členem Československé botanické společnosti. Roku 1922 získal na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze čestný doktorát přírodních věd.

Jeho standardní botanická zkratka je HOLUBY a k jeho poctě se používá jméno druhu nebo vnitrodruhového taxonu ve tvaru „holubyi“ nebo „holubyana“, tedy například Ophrys holoserica subsp. holubyana.

Pamětní deska na Holubyho chatě Na jeho počest po něm byla pojmenována Holubyho chata na Velké Javořině, jejíž výstavba započala krátce po jeho smrti. +more V červenci 2013 byla na chatě odhalena pamětní deska s jeho bustou. Pezinku. .

Dílo

Svou největší botanickou práci Flora des Trencsiner Comitates napsal v němčině a nejprve ji po částech vydával v ročenkách trenčínského přírodovědeckého spolku. Dalším významným dílem je . +more Vedle botanických prací sbíral též místní pohádky, pověsti i další etnografické materiály. Nevydaným dílem zůstal kupříkladu seznam hub z okolí Zemianského Podhradí (1876-1884).

Část rukopisné pozůstalosti je uložena v Literárním archivu Matice slovenské. Tři herbáře, které po Holubym zůstaly, jsou uloženy každý na jiném místě. +more Jeden (obsahující více než 12 tisíc exemplářů) je uložen v rumunské Bukurešti, další (s flórou z okolí Trenčína) zpracovaný pro v Martině je uložena v v Bratislavě. Poslední z trojice obsahující rostliny z okolí Pezinku je archivována na Katedře botaniky pražské Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Holuby nashromáždil též sbírku mechů (čítající asi 3 tisíce exemplářů), která je uložena v rumunské Kluži.