Judita Flanderská (870)

Judita Flanderská (fr. Judith de France; 843/844-870) byla královna Wessexu a posléze flanderská hraběnka. Za krále Wessexu se provdala hned dvakrát. V roce 856 se stala manželkou Ethelwulfa, o dva roky později ženou jeho syna a dědice Ethelbalda. Jako vdova utekla z kláštera a proti vůli otce se provdala za mladého flanderského hraběte Balduina.

Biografie

Původ

Narodila se jako dcera západofranckého krále Karla II. Holého a Ermentrudy, dcery Oda Orleánského.

Královna Wessexu

Judita je v písemných pramenech zmíněna poprvé v souvislosti se svými zásnubami s wessexským králem Etehwulfem v červenci 856. Ethelwulf se tehdy vracel z Říma z pouti, kterou tam podnikl se svým mladším synem Alfrédem, a zastavil se cestou na dvoře Juditina otce. +more Svatba byla slavena 1. října 856 ve Verberie za přítomnosti remešského biskupa Hinkmara a při svatebním obřadu byla podle franckého zvyku korunována za královnu západních Sasů. Brzy po návratu do Wessexu se zřejmě Ethewulfa snažil připravit o trůn jeho nejstarší přeživší syn Ethelbald. Důvodem mohlo být manželství s Juditou, ze kterého by vzešli urozenější potomci než on sám. Došlo k dělení říše, Ethelwulf ponechal synovi západní Wessex a ve své závěti jej ustanovil dědicem.

Ethelwulf zemřel roku 858 a na trůn usedl Ethebald. Oženil se s mladičkou vdovou po svém otci, čímž si vysloužil nelibost církve. +more Jejich svazek byl vnímán jako incestní a v přímém rozporu s církevním právem. Na západofranckém dvoře byl posléze z politických důvodů uznán. Manželství zůstalo bezdětné, roku 860 bylo anulováno a Ethebald krátce poté zemřel.

Třetí manželství

Karel II. +more Holý jmenuje Balduina I. hrabětem flanderským (iluminace z 15. století) Po smrti svého druhého manžela Judita prodala svůj majetek ve Wessexu a vrátila se do Francie na dvůr svého otce. Karlovi, který dlel právě v Soissons, se donesly zvěsti o ne právě nejvhodnějším chování jeho dcery, a aby získal důkazy, vyslal k ní svého syna Ludvíka a Balduina, pozdějšího flanderského hraběte; měl zřejmě v úmyslu dceři sjednat další sňatek. Prozatím ji zavřel do kláštera v Senlis. Judita nicméně o Vánocích roku 861 s Balduinem z kláštera utekla; patrně ještě v klášteře, před útěkem, se za něj provdala.

Juditin otec se rozzuřil. Během dvorského soudu byl Balduin pro únos a odepření poslušnosti panovníkovi odsouzen ke konfiskaci lén. +more Církev pár exkomunikovala. Azyl našli oba mladí lidé na dvoře Juditina bratrance Lothara Lotrinského, kam se dostali v říjnu roku 862. Karel Holý žádal jejich vydání a Balduin v obavě před nebezpečím utekl i s Juditou do Říma a odvolal se k papeži Mikulášovi I. Ten se po vyslechnutí páru ujal role prostředníka v ožehavém sporu a žádal krále, aby Balduinovi odpustil. V dopise mu doporučoval, aby jej opět přijal do své přízně, protože jinak by se Balduin mohl spojit s Normany a Juditině matce zase psal o tom, jak se Balduin kaje ze svého zločinu. Také apeloval na biskupy a biskupa Hinkmara, aby ztratil slovo na podporu Balduina. Biskup Hinkmar byl nesmiřitelným odpůrcem obou provinilců kvůli únosu a tak se Judita s otcem setkala až v říjnu 863 ve Verberie. 13. prosince téhož roku byli Balduin a Judita v Auxerre oficiálně oddáni.

Z Balduina se opět na papežskou přímluvu po třech letech stal flanderský hrabě a měl bránit vikinským útokům. Není jasné, zda se pro tento akt Karel nerozhodl v naději, že Balduin bude zabit, ten ale situaci zvládl překvapivě dobře. +more Odrazil vikinskou hrozbu, rozšířil svou armádu i území a stal se z něj věrný zastánce krále Karla.

Judita zemřela roku 870, když jí bylo pouhých 26 let. Jako Balduinova manželka se stala jedním z předků Matyldy Flanderské, manželky +more_Dobyvatel'>Viléma Dobyvatele, je tak předkem anglických a britských králů. Kněz Witger, autor genealogie flanderského hraběte Arnulfa, popisuje Juditu jako velmi krásnou a velmi chytrou ženu.

Potomci

Svému třetímu manželovi dala Judita čtyři děti - tři syny a dceru: * Karel (cca 863-864) * Balduin (864/866-918), hrabě flanderský, ∞ 884 Ælfthryth, dcera Alfréda Velikého * Rudolf (cca 869-896), hrabě z Vermandois * Gunhilda ∞ 877 +more_Barcelonský'>Guifredo I. Barcelonský.

Vývod z předků

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=http://books. google. +morecom/books. id=SP0sSi8iHK4C&pg=PA51&dq=judith+of+flanders&ei=2Us8SZjtHaeGzgTcoLmeBA#PPA52,M1]Entry on Judith in "Women at the Beginning" by Patrick J. Geary on Google Books[/url] * [url=http://books. google. com/books. id=mpOxVF58dIgC&pg=PA120&dq=coronation+queen+judith&ei=q048SenoBJPqyQS-0oHSBA]Women in England in the Middle Ages By Jennifer C. Ward on Google Books[/url] * [url=http://www. britannica. com/EBchecked/topic/50049/Baldwin-I]Britannica entry on Judith's third husband, Baldwin I of Flanders[/url] * [url=http://www. thepeerage. com/p10262. htm#i102612]The Peerage entry on Judith of France[/url] * [url=http://fmg. ac/Projects/MedLands/FRANKISH%20NOBILITY. htm#EudesOrleansMEngeltrudis]Information on Judith's mother's ancestry[/url] * Humble, Richard. The Saxon Kings. London: Weidenfeld and Nicolson, 1980.

Kategorie:Karlovci Kategorie:Franské princezny Kategorie:Anglické královny Kategorie:Flanderské hraběnky Kategorie:Narození 9. +more století Kategorie:Úmrtí 9. století Kategorie:Ženy.