Judita Marie Švábská

Technology

12 hours ago

Author

Judita Marie Švábská (9. duben 1054, Goslar - 14. březen 1105) byla německá princezna, dcera císaře Jindřicha III. a jeho druhé manželky Anežky z Poitou. Díky svým sňatkům s Šalamounem I. Uherským a poté s Vladislavem I. Hermanem se stala uherskou královnou a poté polskou kněžnou.

Uherská královna

Brzy po svém narození byla Judita zasnoubená s Filipem, nejstarším synem a dědicem francouzského krále +more_Francouzský'>Jindřicha I. Toto zasnoubení však bylo zrušeno v září roku 1058, když Juditin bratr Jindřich IV. uzavřel mírovou smlouvu s Ondřejem I. Uherským; součástí této dohody bylo i to, že se Judita zasnoubila s Ondřejovým synem a dědicem Šalamounem. Když Ondřej I. v roce 1060 zemřel, jeho vdova a synové našli útočiště u německého dvora. S podporou mocného budoucího švagra se Šalamounovi po smrti strýce Bély I. v roce 1063 podařilo získat uherský trůn. Brzy poté se s Juditou v Székesfehérváru oženil.

Manželství nebylo vydařené a král i královna měli milostné poměry. Ačkoliv je tento svazek obecně pokládán za bezdětný, některé zdroje uvádějí, že Šalamoun a Judita měli dceru jménem Sofie, která se později vdala za hraběte z Berg-Schelklingenu. +more Během sedmdesátých let jedenáctého století Šalamoun bojoval o moc se syny Bély I. a 14. března 1074 byl u Mogyoródu poražen. Judita utekla do Německa, zatímco Šalamoun dál bojoval o uherský trůn. V roce 1077 nakonec přijal vládu Ladislava I. , za což získal po své formální abdikaci (1081) četné pozemky. Nadále proti Ladislavovi intrikoval, načež ho nový král nechal uvěznit. Propustil ho 15. srpna 1083, u příležitosti kanonizace Štěpána I. , prvního uherského krále.

Judita mezitím žila v německém Řezně. Šalamoun se po svém propuštění pokoušel k manželce vrátit, ale ta jej odmítla. +more Nakonec uzavřel spojenectví s Kuteškem, vůdcem kmene Pečeněhů usazeným v Moldávii. Zřejmě v letech 1084-1085 se oženil s Kuteškovou dcerou, čímž se dopustil bigamie. S pomocí nového tchána se pokoušel dobýt si zpět uherskou korunu, ale Ladislav I. ho porazil. V roce 1087 se Šalamoun účastnil výpravy Pečeněhů proti Byzanci a byl zabit v bitvě poblíž Edirne.

Polská kněžna

V roce 1089 se Judita vdala za rovněž ovdovělého polského knížete Vladislava. +more Po svatbě přijala jméno Sofie, snad kvůli tomu, aby se odlišila od Vladislavovy první manželky Judity Přemyslovny. Druhému manželovi porodila několik dcer a zřejmě měla velký vliv na politický život v Polsku. Je možné, že byla milenkou Sieciecha, který byl skutečným vládcem země. Aktivně mu dokonce pomáhala ve snaze ovládnout Polsko. Judita a Sieciech zřejmě nechali otrávit Měška Bolesławowice, dřívějšího dědice Polska, a přesvědčili Vladislava, aby podnikl kroky k vydědění svého nejstaršího syna Zbyhněva ve prospěch mladšího Boleslava, kterého zřejmě považovali za ovladatelnějšího. Vladislavovi synové si však vynutili podíl na vládě už za života svého otce.

Vladislav I. zemřel v roce 1102, kdy zemřela jeho manželka není jisté. +more V téměř všech známých zdrojích se jako den jejího úmrtí uvádí 14. březen. Stalo se tak roku 1105 nebo později, protože toho roku s ní Boleslav III. uzavřel dohodu, podle které jí bude věnována štědrá částka, pokud zachová politickou neutralitu. Gerard Labuda tvrdí, že Judita strávila poslední roky života v Řezně se svou dcerou Adelaidou, manželkou Děpolda III. z Vohburgu a Chamu; vzhledem k tomu ke sňatku Adelaidy a Děpolda došlo mezi lety 1110-1118, Judita zemřela možná až po tomto datu. Pohřbená je v Admontském klášteře v Rakousku.