Cesko.wiki Jugorskij Šar
Author
Albert FloresJugorskij Šar někdy též Jugorská úžina je průliv, který odděluje ostrov Vajgač od Jugorského poloostrova. Spojuje jižní část Pečorského a Karského moře. Délka průlivu je cca 40 km, šířka je od 2,5 do 12 km. Maximální hloubka je 36 m. V zimě celou úžinu pokrývá souvislá ledová plocha.
Geografie
Břehy průlivu jsou strmé a skalnaté. Na březích není stromová vegetace, jen vzácně se zde vyskytuje nízce rostoucí tráva, mechy a lišejníky.
Na jihozápadním konci je úžina vymezena mysem Greben (na ostrově Vajgač) a mys Bely na pevnině. Do úžiny se vlévají dvě menší řeky Velká Aja a Malá Aja. +more V průlivu je několik ostrovů, největší jsou Storoževoj a Sokolij.
Na březích leží osady Jugorskij Šar a Chabarovo na pevnině a Varnek na ostrově Vajgač.
Historie průlivu
Nejstarší dochovaný záznam o průchodu průlivem je od ruského cestovatele Uleba z Nižního Novgororu, který průlivem proplul v roce 1032. V tu dobu se o průlivu psalo jako o Železné bráně. +more Ruští Pomorové, obyvatelé pobřeží Bílého moře, znali tento průliv od 11. století a když v roce 1556 dorazil do této oblasti první Západoevropan, anglický mořeplavec Stephen Burrough předali mu Pomorové své znalosti o průlivu. Jugorskij Šar byl v tu dobu ale zamrzlý, Burroughovi se jím nepodařilo proplout ani přes letní období. V roce 1580 angličtí mořeplavci Arthur Pet a Charles Jackman dopluli k průlivu, prozkoumali ho, zanesli do svých map a pojmenovali ho jako Nasavský průliv (Nassau strait). Na některých anglických a nizozemských mapách je ale uveden i jako Straat van Pet (po Arhuru Petovi).
Rusové začali průliv aktivněji využívat od konce 16. století, kdy se přes něj plavili do Mangazaje. +more Pojmenovali ho jednoduše jako Vajgačský průliv. Úžina byla důležitou spojnicí obchodu mezi Bílým mořem a řekou Ob až do roku 1619, kdy průliv byl z politických důvodů uzavřen pro plavbu lodí. Car se obával, že na ruském pobřeží a na Sibiři může až příliš narůst vliv Angličanů a Nizozemců.
V průběhu tzv. Velké severní expedice byla úžina podrobně zmapována Stěpanem Muravjovem a Stěpanem Malyginem.
V létě roku 1893 proplul Jugorským Šarem během norské polární expedice Fridtjof Nansen. Přesnější průzkum úžiny byl proveden v letech 1893 a 1898 výpravami Leonida Dobrotvorského a Andreje Vilkického. +more V tu dobu se již pro úžinu používal současný název Jugorskij Šar.
Od 12. března 1941 stával v průlivu pracovněnápravný tábor Jugorlag. +more Vězni se podíleli na stavbě přístavu a loděnice v Chabarovu, stavěli silnice a železnice na pobřeží průlivu. Tábor byl v roce 1942 zrušen.