Cesko.wiki Juliana Žofie Dánská
Author
Albert FloresJuliana Žofie Dánská byla dánská princezna a manželka ruského cara Alexandra III. Pocházela z dánské královské rodiny a byla dcerou dánského krále Kristiána IX. a princezny Luisy Hesensko-Kasselské. Svatba s carem Alexandrem III. se uskutečnila v roce 1866 a z manželství vzešlo šest dětí. Juliana hrála důležitou roli při transformování carského dvora do modernější podoby a aktivně se zapojovala do charitativní činnosti. Po smrti manžela žila s dětmi v ústraní a věnovala se rodině. Zemřela v roce 1907 ve věku 69 let.
Juliana Žofie Dánská (18. února 1788, Kodaň - 9. května 1850, Kodaň) byla dánskou princeznou, dcerou dědice dánského a norského trůnu Frederika Dánského, mladšího syna krále Frederika V. a jeho druhé manželky Juliany Marie Brunšvické.
Rodina
Juliana Žofie se narodila jako nejstarší dcera a druhé dítě korunního prince Frederika a jeho manželky Žofie Frederiky Meklenbursko-Zvěřínské, dcery vévody Ludvíka Meklenbursko-Zvěřínského a Šarloty Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldské. Měla několik sourozenců včetně budoucího krále +more'>Kristiána VIII. Její rodiče neměli v prvních deseti letech manželství žádné dítě, které by přežilo, nakonec však měli čtyři děti.
O skutečném otcovství princezny Juliany a jejích tří sourozenců se diskutovalo a obecně se věřilo, že otcem dětí Žofie Frederiky byl pobočník prince Frederika, Frederik von Blücher.
Dětství
Když se Juliana narodila, byl dánským panovníkem její nevlastní strýc Kristián VII. +more, ale ve skutečnosti vládl její nevlastní bratranec, korunní princ a budoucí král Frederik VI. .
Několik let před Julianiným narozením byla vláda monarchie v rukou její babičky, královny vdovy Juliany Marie, po níž dostala princezna Juliana jméno, a jejího otce, převrat korunního prince však její rodinu zbavil moci. Napětí mezi dvěma větvemi královské rodiny kvůli převratu trvaly po celé Julianino dětství, nakonec se však prostřednictvím sňatků usmířily.
V prvních letech života žila Juliana se zbytkem královské rodiny v paláci Christiansborg, po ničivém požáru v roce 1794 se však princ Frederik s rodinou přestěhoval do velkého domu v Amalienborgu. Její matka Žofie Frederika zemřela toho roku krátce po přestěhování.
V roce 1808 měla Juliana Žofie společně s bratrem Kristiánem a sestrou Luisou Šarlotou v kapli paláce Frederiksberg, letním sídle královské rodiny, biřmování.
Manželství
22. srpna 1812 se v paláci Frederiksberg princezna Juliana Žofie provdala za lankraběte Viléma Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldského (10. +more srpna 1786 - 30. listopadu 1834). Vilém byl synem Adolfa Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldského a Luisy Sasko-Meiningenské.
Vilém žil od mládí v Dánsku, měl úspěšnou vojenskou kariéru a v dánském hlavním městě byl oblíbeným a respektovaným mužem.
Manželství založené na skutečných citech obou manželů bylo šťastné. Pár však neměl děti, zřejmě proto, že se Juliana bála, že zemře při porodu. +more Vilém měl milenku, s níž měl pět dcer. Pár měl panské sídlo v Kodani a jako letní residenci užíval zámek Fredensborg severně od hlavního města.
Dánský trůn a následnictví
Král Frederik VI. neměl syny, a tak se dědicem dánského trůnu stal Julianin starší bratr Kristián. +more V roce 1821 byla se svou větví královské rodiny povýšena z Výsosti (běžný titul dětí mladších synů dánského krále) na královskou Výsost.
Když se v roce 1848 stal králem její bezdětný synovec Frederik VII. +more, stala se Juliana druhou v pořadí následnictví dánského trůnu po svém bezdětném bratrovi Ferdinandovi, který byl kromě krále jediným mužským členem královské rodiny. Dánská monarchie se skládala z několika států s různými zákony, a v některých z nich nesměla dědit žena, bylo tak rozhodnuto o jiném dědici, což Juliana akceptovala.
Juliana Žofie zemřela 9. května 1850, krátce před rozhodnutím o dědici Kristiánovi, zeti její sestry.