Jurokové
Author
Albert FloresJurokové jsou jedním z významných slovenských rodu, který má původ v Maďarsku. Jejich příběh se začal psát ve 14. století, kdy dohled nad územím Starých Čech převzali uherské království a šlechtické rody z Maďarska. Rod Juroků se rychle prosadil mezi významnými šlechtickými rody a získal rozsáhlé statky, které se nacházely zejména na území dnešního Slovenska. Jako přední šlechtický rod měli Jurokové důležitou roli ve Společném státě tří národů (Uhersko, Chorvatsko, Dalmácie) a zastávali vysoké důstojnické a politické posty. Na přelomu 15. a 16. století se rod Juroků rozdělil na tři linie – Horní, Nižní a Čečejovskou. Každá z těchto linií získala své vlastní majetky a stala se nezávislou na rodovém sídle. Horní linie se usadila na panstvích v Hněvíteži a Bratislavě, Nižní linie na panstvích v Banské Bystrici a Liptovském Mikuláši a Čečejovská linie na panstvích v okolí Brna. Po období rozkvětu však přišel úpadek rodu Juroků. Kvůli různým dědickým sporům a finančním potížím se majetek rodiny značně snížil a došlo i k podílu na společné revoluci. Dnes je rod Juroků historickou památkou a často se objevuje ve vzdělávacích a kulturních akcích.
Jurocké ženské čepce. Jurocký dům. Jurokové (anglicky: yurok, v karukštině také: yuh´ára nebo yurúkvaarar) jsou kmen původních indiánských obyvatel Severní Ameriky, žijící v severozápadní Kalifornii poblíž řeky Klamath a pobřeží Tichého oceánu, jejichž jméno znamená v překladu z jazyka jejich sousedů Karuků "lid z dolního toku řeky". V současné době žijí v rezervaci (Yurok Indian Reservation) na několika malých rančeriích jakými je například Trinidad v Humboldt County. Ve federálním seznamu indiánských kmenů jsou Jurokové zapsáni jako sedm odlišných kmenů.
Historie
Jurokové původně žili ve stálých vesnicích okolo řeky Klamath. Některé z těchto sídlišť se dají datovat až do 14. +more století. Aleše Hrdličky z roku 1906 Živili se lovem lososů táhnoucích proti proudu řeky, mořských ryb, měkkýšů, lovem zvěře a sběrem bylin. Jejich hlavní měnou byla tzv. "mušle dentalium", což byl vlastně šperk používaný širší škálou původních indiánských kmenů.
K prvnímu kontaktu s Evropany došlo v roce 1775, kdy na jejich území pronikli španělští objevitelé. V roce 1827 přišli trappeři a obchodníci s kožešinami ze Společnosti Hudsonova zálivu. +more Po bližším kontaktu s bílými osadníky, kteří se na jejich domorodé území začali masivněji přesouvat v souvislosti se zlatou horečkou v roce 1850, museli čelit nákazám a masakrům které zredukovaly jejich populaci asi o 75 %. Po skončení říční války mezi Klamathy a Solomony v roce 1855 byla ustanovena indiánská rezervace. Do ní spadala část původního jurockého území a většina jejich vesnic. To způsobilo, že Jurokové nebyli nikdy násilně vyhnání ze svého území a ve svých původních vesnicích žijí částečně dodnes.