József Eötvös

Baron József Eötvös de Vásárosnamény (3. září 1813, Budín, nyní Budapešť - 2. února 1871, Pešť, nyní Budapešť) byl maďarský politik a romantický spisovatel, v jehož díle se již projevily silné prvky realismu. Byl významným kritikem feudálních poměrů v Uhrách a průkopníkem maďarského liberalismu.

Život

Pocházel z významné uherské šlechtické rodiny. Roku 1831 ukončil studium na Královské uherské univerzitě v Pešti a pak vstoupil do státní služby jako notář v Székesfehérváru (Stoličný Belehrad). +more Roku 1835 se stal se úředníkem uherské dvorní kanceláře, později dvorním koncipistou a pak soudcem při prešovské soudní tabuli. Při svých cestách po Německu, Švýcarsku, Nizozemsku, Francii a Anglii v letech 1836-1837 se seznámil s novými trendy v literatuře a v politice a setkal se s předními představiteli romantismu. Patřil k zakládajícím členům Kisfaludyho společnosti (Kisfaludy Társaság), což byla literární společnost v Pešti, založená roku 1836 a pojmenovaná po dramatikovi Károlym Kisfaludym, která patřila k nejvýznamnějším literárním institucím v Uhrách. Vedle literatury se zabýval také odbornými právními a sociálními otázkami a roku 1840 byl jmenován členem komise pro reformu vězeňství. Roku 1842 uzavřel sňatek s uherskou šlechtičnou Ágnes Katalin Annou Rosty de Barkóc. Miklóse Barabáse Po vypuknutí maďarské revoluce v roce 1848 se stal ministrem školství v povstalecké vládě a v této funkci provedl reformu středního a vysokého školství po způsobu ostatních vyspělých evropských zemí. Nesouhlasil však se snahou Lajose Kossutha po získání samostatnosti Uher. Proto nakonec odjel do Mnichova, kde žil až do roku 1853 a zabýval se zde především historickými a filosofickými studiemi. Po návratu do vlasti pokračoval ve své literární práci a vydával nejen básnická a prozaická, ale také filozofická i politická díla. Od konce padesátých let se opět věnoval politické činnosti, roku 1866 se stal předsedou Uherské akademie věd a po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 se stal znovu ministrem kultury v uherské vládě. V této funkci pracoval až do své smrti roku 1871 a zasloužil se o přijetí zákonů o základním školství a o zrovnoprávnění Židů.

Svou literární dráhu začal jako dramatik a básník. Těžiště jeho tvorby je však v próze. +more Do maďarské literatury vnesl sociální témata a od sentimentálních, idylických a romantických děl se postupně dostal až ke kritickému realismu. Jeho práce se vyznačují jemnou psychologií postav, ale v některých z nich se projevuje sklon k didaktičnosti. Kromě toho přeložil do maďarštiny Goethovu tragédii Götz von Berlichingen a melodrama Victora Huga Angelo.

Jako politik byl představitelem západoevropského liberalismu. Zasazoval se o reformu školství, o spravedlivější postavení národnostních menšin a o odstranění feudálních přežitků v Uhrách, podmíněné odstraněním zastaralého župního zřízení. +more Byl však pro centralizaci veřejné správy v rámci rakouské monarchie, jejíž celistvost obhajoval. Teprve později se přiklonil ke konceptu dualismu.

Bibliografie

Uhry roku 1514. +more titulní list prvního vydání z roku 1847 József Eötvös roku 1852, auot Miklós Barabás Vydání Eötvösových projevů z roku 1900.

Divadelní hry

Apotheosa kritikova (1831, A kritikus apotheosisa), divadelní hra namířená proti extrémnímu liberalismu Józsefa Bajzy. * Ženichové (1833, A házamlók), veselohra. +more * Pomsta (1834, Bosszú), tragédie. * Ať žije rovnost (1840, Éljen az egyenlőség), satirická komedie zesměšňující pseudoliberalismus uherské župní šlechty.

Básně

Zmrzlé dítě (1835, A megfagyott gyermek), balada. * Loučení (1836, Búcsú), vlastenecky laděná óda. +more * Hrad a chatrč (1837, A vár és a kunyhó), balada. * I já bych rád. (1846, Én is szeretném. ), báseň. * Básně (1869, Költemények).

Próza

Kartuzián (1841, A karthausi), román vyznačující se sentimentalismem, filosofickým lyrismem a romantickým humanismem, odehrávající se ve Francii za červencové revoluce roku 1830 a vyjadřující názor, že společenský pokrok není možný bez pokroku mravního. * Vesnický notář (1845, A falu jegyzöje), první román kritického realismu v maďarské literatuře, ve kterém na marném boji venkovského notáře proti župním přehmatům dokládá autor nutnost demokratizace Uher. +more * Uhry roku 1514 (1847, Magyarország 1514-ben), slovensky jako Pod Dóžovou zástavou, román o Dóžově povstání, varující před krvavým povstáním a zároveň poukazující na nutnost řešení neudržitelného postavení rolnictva. * Slovenské děvče v Alföldu (1854, Egy tót leány az Alföldön), novela. * Sestry (1857, A növérek), román. * Povídky (1859, Elbeszélések). * Zimní trh (1859, Téli vásár), novela. * Myšlenky (1864, Gondolatok), sbírka aforismů.

Odborné a filosofické práce

Úvahy o reformě vězeňství (1838, Vélemény a fogházjavitás ugyében), studie propagující severoamerický vězeňský systém. * Chudoba v Irsku (1840, Szegénység Irndban), studie kritizující postoje Anglie vůči Irsku. +more * Emancipace židů (1840, A zsidók emancipációja), studie. * Reform (1846, Reforma), soubor časopiseckých článků. * O rovnosti národností v Rakousku (1850, Über die Gleichberichtigung der Nationalitäten in Oesterreich), německy psaná studie. * Vliv vládnoucích idejí 19. století na stát (1851-1854, A XIX. század eszméinek befolyása az álladalomra), dva svazky, nejvýznamnější autorovo filosofické dílo. * A nemzetiségi kérdés (1865, Národnostní otázka), studie. * Beszédek (1900, Projevy).

Filmové adaptace

A karthausi (1916, Kartuzián), maďarský němý film, režie Michael Curtiz jako Kertész Mihály. * Viola, az alföldi haramia (1920), maďarský němý film podle románu Vesnický notář, režie Oszkár Damó. +more * A megfagyott gyermek (1921, Zmrzlé dítě), maďarský němý film, režie Béla Balogh. * Néma kolostor (1941, Tichý klášter), maďarský film podle románu Kartuzián, režie Endre Rodríguez. * Éljen az egyenlőség (1980,Ať žije rovnost), maďarský televizní film, režie László Vámos. * A falu jegyzöje (1986, Vesnický notář), maďarský televizní seriál, režie Éva Zsurzs.

České překlady

Zmrzlé dítě, Časopis Musea království českého 1858, ročník 32, číslo 1, přeložil A. Müller. +more * Vesnický notář, Praha: Alois Hynek 1885, přeložil František Brábek. * Zimní trh, Brno: Moravská orlice, 1894, deník, ročník 32, číslo 262-265, přeložil Gustav Narcis Mayerhoffer.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://mek. oszk. +morehu/03600/03630/html/e/e04762. htm]Eötvös József (vásáros-naményi báró)[/url] * * [url=https://digilib. phil. muni. cz/handle/11222. digilib/102082]József Eötvös a politický program uherských centralistů před rokem 1848[/url].

Kategorie:Maďarští spisovatelé Kategorie:Maďarští politici Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození 1813 Kategorie:Narození 3. +more září Kategorie:Narození v Budapešti Kategorie:Úmrtí 1871 Kategorie:Úmrtí 2. února Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Muži.