Jöns Jacob Berzelius

Jöns Jacob Berzelius Jöns Jacob Berzelius (20. srpna 1779 - 7. srpna 1848 Stockholm) byl švédský chemik. Vymyslel moderní chemické značky prvků, jejichž názvy odvodil z latiny a řečtiny. Spolu s Robertem Boylem, Johnem Daltonem a Antoinem Lavoisierem je považován za otce moderní chemie.

Vyvinul systém jednoduchých chemických značek, například O pro kyslík, Fe pro železo. Téměř stejný systém se používá dnes s malou změnou. +more V originále byl použit horní index místo dolního (H2O místo H2O). Kromě návrhu chemického názvosloví určil složení více než dvou tisíc chemických sloučenin a vyvodil relativní atomové hmotnosti 45 chemických prvků. Mezi dalšími prvky identifikoval křemík, selen, thorium, cer. Jeho studenti pak lithium a vanad. Jeho symbolika se používá v chemii dodnes.

Mimo jiné se také Berzelius jako několikanásobný host západočeských lázní, kde mimo jiné poznal Goetha a jiné učence, podílel spolu s Kašparem ze Šternberka na podzemní štole vykopané do Komorní hůrky v rámci ukončení sporu mezi neptunisty a plutonisty ohledně původu hornin, ze kterých Komorní hůrka sestává.

Ocenění a členství

Berzelius byl v roce 1805 přijat do zednářské lóže St. John’s Lodge St. +more Erik ve Stockholmu. V roce 1808 se stal členem Královské švédské akademie věd. Od roku 1819 až do své smrti byl jejím sekretářem. V roce 1813 byl přijat za „zahraničního člena“ britské Královské společnosti, která mu v roce 1836 udělila Copleyho medaili. Od roku 1812 byl členem korespondentem a od roku 1825 zahraničním členem Pruské akademie věd. V roce 1816 byl přijat do francouzské Académie des sciences. V roce 1818 se stal členem akademie Leopoldina. Bavorská akademie věd jej za svého zahraničního člena zvolila v roce 1820. V témže roce se stal i členem American Philosophical Society a také „čestným členem“ (Honorary Fellow) Royal Society of Edinburgh Od roku 1826 byl zahraničním členem göttingenské Akademie a od roku 1837 členem Švédské akademie.

V roce 1842 obdržel pruský řád „Pour le Mérite za vědu a umění“. V roce 1835 mu byl udělen šlechtický titul baron.

Jeho jméno nese měsíční kráter Berzelius a asteroid (13109) Berzelius, stejně jako minerály berzelianit a berzeliit. Pojmenován po něm byl i rod rostlin Berzelia (Mart. +more) z čeledi laskavcovité (Amaranthaceae).

Odkazy

Reference

Související články

Komorní hůrka

Externí odkazy

Kategorie:Švédští chemici Kategorie:Chemici 19. +more století Kategorie:Švédští šlechtici Kategorie:Objevitelé chemických prvků Kategorie:Držitelé Copleyho medaile Kategorie:Členové Královské švédské akademie věd Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina Kategorie:Členové Göttingenské akademie věd Kategorie:Členové Francouzské akademie věd Kategorie:Čestní členové Royal Society of Edinburgh Kategorie:Zahraniční členové Královské společnosti Kategorie:Absolventi Uppsalské univerzity Kategorie:Narození 1779 Kategorie:Narození 20. srpna Kategorie:Narození v Östergötlandu Kategorie:Úmrtí 1848 Kategorie:Úmrtí 7. srpna Kategorie:Úmrtí ve Stockholmu Kategorie:Muži Berzelius.