Jörð

Technology

12 hours ago

Author

Jörð je v severské mytologii bohyně Země. Je dcera obra Mundilföriho a manželkou Óðina, s nímž má syny Thóra a Balda. Jako bohyně Země je Jörð ztělesněním plodnosti a růstu, o které se stará. Její jméno znamená "Země" v islandštině a je často zmiňována ve starých severských písních a básních. Podle mýtu o Ragnaröku, osudném souboji bohů a obrů, se Jörð stane samou bohyní Země. Po Ragnaröku pak obnoví svět pohřbením a zasadí nový strom Yggdrasil, který zaručí přetrvání bohů a lidstva. Jörð je popisována jako krásná a moudrá bohyně, která má pevnou pouto s přírodou a životem na Zemi. Její postava je často přítomna v severských mýtech, kde hájí zájmy bohů a jejich spojenců. Jörð je významnou postavou pro severskou kulturu a její důležitost je odrážena v různých uměleckých dílech. Její role jako bohyně Země ukazuje na důležitost a závislost člověka na přírodním prostředí.

Socha Jörð

Jörð, staroseversky „Země“, je v severské mytologii personifikace Země a matka Thóra, známá také jako Fjörgyn či Hlóðyn.

Za matku Thóra je označována eddické básni Lokiho pře. Více informací o ní podává Gylfiho oblouznění z Prozaické Eddy, které ji řadí mezi ásynje - bohyně a označuje ji za Ódinovu dceru a zároveň manželku s kterou zplodil Thóra. +more Hned v následují pasáži je však vnučkou jotuna Narfiho, dcerou Nótt „Noci“ a Ánara, a nevlastní sestrou Auða a Daga „Dne“.

Jméno Jörð, stejně jako anglické earth a německé Erde, vychází z pragermánského *erþō „země“ a to z praindoevropského *her (téhož významu).

Mezi další germánské bohyně země může patřit svébská Nerthus a porýnská a fríská Hludana, jejíž jménu připomíná severskou Hlóðyn. Zosobněná Země se objevuje v anglosaském zaklínadlu či modlitbě Æcerbot „lék Země“ kde je vzývána jako dárkyně úrody a matka lidí. +more Je nazývána Erce „Země“, Eorþan mōdor „matka Země“ a Folde. Martin L. West vykládá Folda z praindoevropského *plthwī „široká“, stejně jako jméno védské bohyně země Prthiví, Online Etymology Dictionary vykládá toto jméno podobně v souvislosti se staroanglickým feld „planina, pastvina“ až k praindoevropskému *pele „plochý, rozprostřít se“.