Kódování (sociologie)

Kódování je v sociologii termín, kterým se nejčastěji rozumí postup přiřazování kódů kvalitativním údajům získaným při empirickém výzkumu. Kódy mohou mít podobu čísel, písmen nebo určitých značek, v kvalitativní analýze pak podobu zejména slov či slovních spojení. V kvantitativním výzkumu jsou kódy číselné hodnoty proměnných (věk, příjem). V kvalitativním výzkumu se termín vztahuje k procesu analýzy dat.

Kódování kvalitativních dat v kvantitativní analýze

Účel

Účelem kódování je transformace kvalitativních dat do takové podoby, aby mohla být zpracována a vyhodnocena obvykle za použití výpočetní techniky. Daty se v tomto případě rozumějí odpovědi na uzavřené a otevřené otázky. +more Vzhledem k tomu, že jde o data kvalitativní, jsou tyto odpovědi nejčastěji ve formě textu. V případě snahy o kvantitativní analýzu by bylo velmi nevhodné zapisovat tento text v tabulce do hodnoty proměnné přímo. Proto je odpovědi na základě jejího vyznění přiřazen kód, který ji v hodnotě proměnné zastupuje.

Kódy

Kódem se rozumí symbol, který kodér přiřadí údaji, jenž vystupuje jako hodnota kvalitativní proměnné za účelem standardizace zápisu v tabulce. Kódem mohou být písmena, číslice nebo určité značky.

Postup kódování při kvantitativní analýze

Postup kódování je závislý na povaze kvalitativního údaje. U uzavřených otázek bývají většinou kódy označení variant odpovědí. +more Jiná je situace u otevřených otázek a speciálních kvalitativních údajů (fotografie, schéma), kde je třeba vytvořit kódový klíč. Ten představuje soustavu znaků, které jsou přiřazeny jednotlivým kvalitativním údajům, např. k odpovědím na určitou otevřenou otázku.

Kódování jako proces analýzy dat v kvalitativní analýze

Popis

Jde o jednu z fází výzkumu, který je založen na přístupu označovaném jako zakotvená teorie. Výzkumník nashromáždí empirická data, kterými je většinou nějaký souvislý text (např. +more přepis rozhovoru). Aby na základě tohoto textu mohla vzniknout nějaká obecná teorie, musí výzkumník text podrobit analýze kódováním. Cílem je rozkrytí obsahu sdělení v obecné rovině, na základě kterého může být tato teorie formulována. Zkoumaný text je podroben systematické analýze a následné interpretaci. Kódování zvoleného textu tedy umožní výzkumníkovi odhalit jinak skryté vztahy, pravidelnosti či témata.  .

Postup

Obecně probíhá kódování tak, že výzkumník pročítá text a jednotlivým jeho částem (slovo, věta, řádek apod. ) přiřazuje kódy. +more Jedná se tedy o proces, kdy jsou jednotlivé údaje v textu rozebrány, pojmenovány a nově poskládány na základě námi stanovených kódů. Kódy mohou být slova nebo slovní spojení, které nějakým způsobem zobecňují konkrétní pozorované jevy v textu. Jestliže se výzkumník od informátora při rozhovoru např. dozví: „Ráno se většinou jdu nasnídat a pak si vyčistím zuby,“ může této větě přiřadit kód ranní návyky.

Strauss a Corbinová rozlišují tři způsoby kódování, otevřené, axiální a selektivní.

Otevřené kódování

Otevřené kódování se váže k prvnímu průchodu textem. Cílem této fáze je tematické rozkrytí analyzovaného textu. +more Výzkumník si všímá témat a přiřazuje jim kódy, může kódovat jednotlivá slova, věty nebo odstavce. Kódy volí tak, aby zahrnovaly konkrétní jevy v textu do obecnějších konceptů (např. mytí nádobí může být zakódováno jako pracovní činnost) nebo kategorií. Rozdíl mezi konceptem a kategorií spočívá v tom, že koncept je ve vztahu ke konkrétnímu jevu v textu méně obecný než kategorie. Více konceptů se tedy dá sloučit pod jednu kategorii. (např. více pracovních činností může spadat do kategorie denní řád) Výsledkem otevřeného kódování je seznam konceptů a kategorií, které nám dávají přehled o tématech v textu.

V následujícím textu

„Zlepšení výsledků testů z češtiny bude složité. Zhoršila se hlavně úroveň psaného projevu. +more Důvodem může být, že žáci málo čtou, proto se je snažíme motivovat. Byli jsme na výletě v Kersku, kam jezdil Bohumil Hrabal nebo jsme na veřejné čtení pozvali Michala Viewegha. “.

by mohly být kódovány kategorie jako klesající vzdělanost, nezájem o čtení, lepší studijní výsledky. Konceptem by mohlo být třeba zvaní autorů nebo výlet. +more Při volbě odpovídajícího kódu, který reprezentuje konkrétní jev v textu, si výzkumník klade otázky, skrze které kód určí. Návodné otázky jsou vhodnou pomůckou při otevřeném kódování. Dle Flicka (2006) rozlišujeme otázky: Co. ; Kdo. ; Jak. Kdy. ; Jak dlouho. ; Kde. ; Jak moc. ; Jak silně. ; Proč. ; Kvůli čemu. ; Pomocí čeho. Výsledkem otevřeného kódování je pouze deskripce získaných dat. Dle Švaříčka, Šeďové říkáme, co v získaných datech je a přitom tvoříme „slovník, jímž budeme nadále o svých nálezech hovořit. “ .

Axiální kódování

Při axiálním kódování se výzkumník nejdříve ptá, zdali nelze některé koncepty sloučit do kategorií či zda není vhodné sloučit určité kategorie. Poté provádí analýzu vztahů mezi kategoriemi. +more Snaží se postihnout tu kategorii, která propojuje všechny ostatní (fenomén). Těmi podle obecného kódovacího paradigmatu jsou kontext, kauzální podmínky, intervenující podmínky, následky a strategie jednání.

V předchozím textu by se nejdříve utvořila kategorie aktivity ke zlepšení, do které by byly zahrnuty koncepty (zvaní autorů, výlet). Poté by výzkumník zkoumal vztahy mezi kategoriemi. +more Fenoménem by byla klesající vzdělanost, příčinnou podmínkou nezájem o čtení, strategií aktivity ke zlepšení a následkem lepší studijní výsledky.

Selektivní kódování

Selektivní kódování se používá většinou v samém závěru analýzy.  Východiskem je axiální kódování, které poskytuje přehled o vztazích kategorií v textu. +more Cílem selektivního kódování je stanovení hlavních kategorií, které budou ústředním zdrojem vznikající teorie a které budou zahrnovat všechny kategorie ostatní. Z hlavních kategorií je následně třeba získat jednu ústřední. Metaforou vyjádřeno: selektivním kódováním hledáme hlavní postavu děje.

Odkazy

Reference

Literatura

FLICK, Uwe. An Introduction to Qualitative research. +more Thousand Oaks: Sage, 2006. . * * HENDL, Jan.  Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 4. vyd. Praha : Portál, 2016. 251 s.  . * * ŠVAŘÍČEK, Roman. ŠEĎOVÁ, Klára a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 1. vyd. Praha. Portál 2007. 211-222 s. .

Kategorie:Zpracování dat Kategorie:Sociologie Kategorie:Sociologická metodologie