Kadidelnice

Technology

12 hours ago

Author

Kadidelnice jsou liturgické nádoby používané především v katolické církvi k uchovávání a vypalování kadidla. Jsou vyrobeny z různých materiálů, jako je dřevo, kov, sklo nebo keramika, a mají různé tvary a velikosti. Vnitřek kadidelnice je obvykle vykládán plátkem stříbra, zlatem nebo jiným materiálem, který pomáhá udržovat a šířit teplo. Na horní části kadidelnice je umístěn víko se závěsnou kroužkou, která slouží k pověšení kadidla nebo ve smyslu oběti. Kadidelnice jsou běžně používány při liturgických obřadech, jako je mše, pohřební bohoslužby nebo mariánské procesí. Tato liturgická nádoba má také symbolický význam, představuje Boží přítomnost a modlitby věřících.

Kadidelnice německé provenience z roku 1498

Kadidelnice (latinsky turibulum či thuribulum) je křesťanské vykuřovadlo, přenosná kovová nádoba opatřená otvory a víkem a zavěšená zpravidla na třech řetězech s držadlem.

Jde o obřadní předmět užívaný od raného středověku, doložený již ve 2. polovině 2. +more století v katakombách při pohřbech. V liturgii se objevuje asi od 6. století. Užívá ji kněz nebo jeho pomocník (ministrant) během bohoslužeb a dalších církevních obřadů, k posvátnému očištění - okuřování osob a vysvěcování chrámů, jejich oltářů, soch a dalších předmětů. Do nádoby se vkládá kovová miska s rozžhaveným dřevěným uhlím nebo samozápalnými briketami. Na uhlí se sype kadidlo - vonná pryskyřice, která se uchovává v tzv. loďce.

V pravoslaví se používá kadidelnice kratší, která je povětšinou zdobena rolničkami nebo zvonečky, na Západě je kadidelnice delší.

Provedení

Ve raném středověku byly kadidelnice údajně zlaté či stříbrné, od 10. století odlévány z bronzu, z mosazi nebo z mědi do tvaru centrální kaple na nožkách, jindy dvou polokoulí nebo polokoule s probíjenými otvory a kuželovitou stříškou na kruhovém podstavci; tyto masivní odlitky nemusely mít uvnitř misku na kadidlo, zavěšovaly se také někdy na drátky místo řetězů. +more Od pozdního středověku se objevují kadidelnice složitě komponované, opět stříbrné, ve tvaru gotické kaple s apsidami a odstupněnou věžičkou.

Od renesance a zejména v baroku se vžila podoba členité nádobky s miskou uvnitř, krytá stříškou na řetězech. Bývají zdobeny kovotepecky různými ornamenty, na stříšce probíjenými, aby kouř z kadidla mohl volně stoupat.

Užívaly se také velké stojací (nebo visací) kadidelnice chrámové, umístěné za oltářem, nad oltářem nebo po jeho stranách. Největší stabilní kadidelnice zvaná Botafumeiro se dochovala v katedrále sv. +more Jakuba v Compostele, další v katedrále v Barceloně.