Kaguja (sonda)

Kaguja ( かぐや (赫映) - podle mytické postavy princezny 赫映姫 Kagujahime z báje 竹取物語 (Vyprávění o sběrači bambusu); dříve známá jako SELENE) byla lunární mise japonské agentury JAXA. Šlo o nejkomplexnější misi na průzkum našeho přirozeného satelitu od dob projektu Apollo. Primární mise byla plánována na jeden rok a během něj sonda velmi přesně zmapovala povrch Měsíce, získala podrobná topografická i gravitační měření a studovala podpovrchovou strukturu stejně tak jako možnou tenkou atmosféru našeho satelitu. Součástí sondy byly i dva malé subsatelity Okina a Óna, které s hlavní sondou prováděly výzkumy lunárního magnetického a gravitačního pole a působily jako retranslační stanice.

Činnost sondy byla ukončena dopadem na povrch Měsíce 10. června 2009.

Pojmenování sondy

Sonda byla až do června 2007 oficiálně označována jako SELENE (zkratka z SELenological and ENgeneering Explorer, Lunární a inženýrský průzkumník) tedy jménem řecké bohyně Měsíce. Spolu s přesným určením data startu však byla přejmenována na Kaguja, což je jméno japonské pohádkové princezny, která přišla na Zemi z Měsíce. +more Podobné přejmenování proběhlo po úspěšném vypuštění subsatelitů Okina (翁) (původně RSTAR) a Óna (嫗) (VRAD), "stařeček" a "stařenka", podle pohádkových postav, které princeznu Kaguju (赫映) adoptovali a vychovali.

Průběh letu

Start rakety H-IIA se sondou Sonda byla vypuštěna +more_září'>14. září 2007 v 01:31:01 UT pomocí nosné rakety H-IIA z kosmodromu Tanegašima. Krátce po vypuštění byla korekčním manévrem umístěna na přechodnou dráhu s perigeem ve výši 956 km a apogeem v 232 960 km. Na oběžné dráze kolem Země došlo k rozložení solárních panelů a k vysunutí vysokoziskové antény. Bylo provedeno několik korekčních motorických manévrů, které měly sondu po 2,5 oběhu kolem Země navést na dráhu k Měsíci.

Dne 3. +more října 2007 sonda dosáhla výchozí selenocentrické polární dráhy s periseleniem ve výši 120 km a aposeleniem ve 13 000 km. 9. října v 00:36 UT došlo k oddělení retranslačního submodulu Okina a jeho umístění na dráhu 115 × 2 400 km. Subsatelit má za úkol kromě retranslace vysílání také měřit magnetické pole a spolu s druhou subdružicí Óna sledovat gravitační pole Měsíce.

K oddělení subdružice Óna (původně VRAD - Very Long Baseline Interferometry Radio) došlo 12. +more října v 04:28 UT. Zařízení určené pro měření vlastností lunární ionosféry bylo umístěno na dráze 127 × 895 km. Oddělení obou subsatelitů sledovala palubní kamera sondy.

Po dalších dvou korekcích byla 19. +more října vlastní sonda úspěšně navedena na kruhovou dráhu ve výši 100 km nad měsíčním povrchem. Do konce října byly rozvinuty antény lunárního magnetometru a radaru a vysunuta kamera pro pozorování svrchní atmosféry a plazmatu - zbytek systémů měl být zprovozněn do konce roku 2007. Předpokládalo se, že sonda bude plnit svůj vědecký program minimálně po dobu jednoho roku.

První pozorování povrchu bylo uskutečněno pomocí HDTV kamery s vysokým rozlišením 31. +more října 2007 v oblasti severního pólu a Oceanus Procellarum. Získaná data byla zpracována do krátkého videa a tří fotografií, které především díky dobrému rozlišení neměly do té doby v historii průzkumu Měsíce obdoby.

Svoji činnost sonda ukončila 10. června 2009 18:25 UTC dopadem na měsíční povrch.

Přístroje na palubě

Terénní kamera ( TC) byla stereokamera skládající se z dvojice dalekohledů pozorující povrch Měsíce ~10° před a za sondou, které byly vybavené jednorozměrným CCD sběračem. Místo pořizování fotografií tak dokázala kontinuálně snímat reliéf povrchu v pásu o šířce 35 km a délce stovek km. +more Předpokládané rozlišení získaných relativních topografických modelů z pracovní oběžné dráhy 100 km nad povrchem Měsíce bylo 10 m/px. * Rentgenový flourescentní spektrometr * Lunární magnetometr * Spektrální profilovač - rozlišení 562m×400m/px * Mnohopásmový zobrazovač - rozlišení ve viditelném světle 20 m/px, v infračerveném 62 m/px * Kamera s vysokým rozlišením * Laserový výškoměr ( LALT) byl 20 kg těžký optický přístroj vybavený laserem a detekčním dalekohledem, které měl za úkol přesné proměření tvaru měsíčního povrchu. Na principu měření délky odrazu signálu od povrchu zpět k sondě byl schopen získat absolutní topografická data s horizontálním rozlišením menším než 2 km a s vertikální přesností 5 metrů. * Lunární radar * Gama spektrometr * Spektrometr nabitých částic * Plazmový analyzátor * Zobrazovač svrchní atmosféry a plazmatu * Radiový vysílač .

Kromě vědeckých přístrojů umístila JAXA na palubu sondy tabulku se jmény a vzkazy, které v rámci kampaně „Přání na Měsíc“ („“) mohli zájemci poslat se sondou. Bylo sebráno 412 627 jmen a zpráv, které byly vytištěny na desku o rozměrech 280 mm x 160 mm, o velikosti písma 70 µm na znak. +more Deska byla namontována pod solární panely a chladicí panely sondy.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://spaceprobes. kosmo. +morecz/index. php. cid=136]Informace o sondě na v Databázi kosmických sond Spaceprobes[/url] * [url=http://www. lib. cas. cz/space. 40/2007/I039A. HTM]Kaguya na serveru space. 40[/url] * [url=http://www. jaxa. jp/projects/sat/selene/index_e. html]Domácí stránka projektu Kaguya[/url].

Kategorie:Sondy JAXA Kategorie:Sondy k Měsíci Kategorie:Kosmonautika v roce 2007