Kalvárie z kaple Dumlosů

Popis a zařazení

Sousoší Ukřižovaného Krista s Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou z lipového dřeva, s novější polychromií. +more Výška soch - Ukřižovaný 98 cm, Jan Evangelista 84 cm, Panna Marie 83 cm. Kříž a podstavec pocházejí z doby kolem r. 1500. Sousoší popsal poprvé Erich Wiese, který podle něj pojmenoval autora jako Mistr Dumlosů. Řezby jsou vypracovány s řemeslnou virtuozitou, která je pro tuto dobu příznačná, a jejich menší rozměry odpovídají vkusu z počátku 15. století.

Krucifix z kaple Dumlosů typologicky navazuje na Krucifix v chrámu sv. Víta, který je považován za nejranější dílo Mistra Týnské Kalvárie a stal se archetypem pro všechny následující sochy. +more Shodná je kompozice Ukřižování, typ obličeje, tvar vlasů i trnová koruna. Anatomické rozdíly se týkají pouze štíhlejší postavy Krista a modelace břicha, které je vpadlé a směrem k hrudníku zahrocené. Rány v boku a na loktech jsou zvýrazněny plastickou modelací krůpějí krve. Novým prvkem je masivní uzel, kterým je na pravé straně svázána bederní rouška (perizonium). Ta je jako dekorativní element vytažena nad uzel a od něj se spouští v členité a tuhé kaskádě vertikálních záhybů. Ve srovnání s předchozím dílem je rouška členěna do ostřejších horizontálních záhybů, více přiléhá k tělesnému jádru a zdůrazňuje siluetu pravé vytočené nohy. Významové zatížení pravé strany Kristova těla posiluje i svislý pramen vlasů a plasticky zdůrazněné prameny krve z rány na boku.

Obě asistenční figury jsou oproti Týnské Kalvárii o více než polovinu menší. Jejich hmota s bohatými svislými kaskádami řas na bocích je více rozvinuta do šířky, ale postoj je poněkud labilní, protože proti zažitým pravidlům ponderace sklánějí hlavu na stranu volné nohy. +more Dynamické vychýlení dává celé skupině rys dramatičnosti. Sv. Jan Evangelista i Panna Marie mají shodně svisle členěný drapériový systém, ozvláštněný u Jana výřezem u soklu. Gesto, jímž si Marie levým předloktím přidržuje plášť, se stalo obecnějším formálním prvkem krásného slohu. Oproti pozdější monumentální Kalvárii z Týnského chrámu se řezbář více soustředil na cizelérské a rafinované pojetí formy.

Figury bezprostředně navazují na kamenné sochy z dílny Petra Parléře, zejména sv. Vojtěcha na Staroměstské mostecké věži. +more Typologicky souvisejí také se soudobou deskovou malbou - Sv. Jan s portrétem světce v tzv. Kapucínském cyklu, Panna Maria má blízko k Marii z Roudnické archy nebo Marii Bolestné na Církvické desce. Otevřený plášť a vertikální členění šatu vycházejí z řezbářských děl poslední třetiny 14. století, např. parléřovské Kladské madony. Některé motivy šatu na volné noze opakují schéma známé u Krumlovské madony nebo jihlavské sv. Kateřiny. Na zadní straně je drapérie členěna svislými záhyby zalomenými u soklu, podobně jako u Madony z téhož vratislavského kostela, která je rovněž považována za dílo Mistra Týnské Kalvárie.

Kalvárie z kaple Dumlosů byla přímým vzorem pro monumentální Kalvárii z Týnského chrámu, zejména pokud jde o vertikální členění drapérií, typiku tváří, gest, řezbu vlasů a kompozici figur.

File:Kalvárie z kaple Dumlosů, detail hlavy Krista. jpg|Kalvárie z kaple Dumlosů, detail hlavy Krista File:Kalvárie z kaple Dumlosů, detail perizonia. +morejpg|Kalvárie z kaple Dumlosů, detail perizonia File:Kalvárie z kaple Dumlosů, detail Panny Marie. jpg|Kalvárie z kaple Dumlosů, detail Panny Marie File:Kalvárie z kaple Dumlosů, detail sv. Jana Evangelisty. jpg|Kalvárie z kaple Dumlosů, detail sv. Jana Evangelisty.

Jiná díla Mistra Týnské Kalvárie

Ukřižovaný z katedrály sv. Víta * Týnská Kalvárie

Reference

Literatura

Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017[url=https://is. cuni. +morecz/webapps/zzp/detail/177798/]on line[/url] * Homolka Jaromír, Chlíbec Jan, Šteflová Milena: Mistr Týnské kalvárie, katalog výstavy NG, Praha 1990 * Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972¨ * Albert Kutal, Sochařství, in: Kavka F (ed. ), České umění gotické 1350-1420, Academia, Praha 1970 * Albert Kutal, České gotické sochařství 1350-1450, SNKLU, Praha, 1962.

Kategorie:České gotické sochařství Kategorie:Dřevěné sochy v Polsku