Kamose

Kamose (Ka-met-masi) byl nejdříve za vlády svého otce Sekenenre Taa vojenským velitelem v bojích proti Hyksósům. Po jeho násilné smrti se stal jeho následníkem a králem Horního Egypta. Je řazen k posledním králům 17. dynastie. Jeho vláda se odhaduje na 5 roků v rozmezí přibližně mezi lety 1555 až 1550 př. n. l.

Vláda

Stéla Kamose o vítězství nad Hyksósy; Museum Luxor +morepng|náhled|vlevo|210px'>Bárka z 17. dynastie; fotografie Émile Brugsch Egyptský válečný vůz „Tutankhamun-class“; 19. dynastie Rhind matematický papyrus, Britské Museum Celá historie vlády Kamose se vztahuje k jeho boji proti Hyksósům, kteří již téměř dvě století napadali Dolní Egypt a nakonec v 15. dynastii ovládli podstatnou část úrodného severu v nilské deltě. Egypťané ovládali z Vesetu Horní Egypt a části sousedící Núbie. Je zřejmé, že po celou dobu rozdělení země docházelo k vojenským střetům z obou protivných stran. Vojenské úspěchy Egypťanů se za vlády Kamose množily, přispěla k tomu, jednak spoluúčast nubijských nomádských harcovníků a jednak zlepšená vojenská výzbroj, mezi jinými to byly válečné vozy přizpůsobené k pohybu po pevnině, tak po vodě, zejména pak bárky pro přeprava vojsk a zásob po Nilu. Obdobně byly používány dvoukolové válečné vozy, v odkazech označované jako „Tutankhamun-class“ chariots. Používání válečných dvojkolek je doloženo i pro dobu vlády Hyksósů.

Historie těchto dějů jsou zaznamenány na dvou stélách, jedna postavená v Karnaku, druhá sestávající z několika fragmentů, byla nalezena v roce 1954 v sále soch paláce Ramesse II. +more Na druhé stéle jsou vylíčeny vojenské úspěchy Kamose v boji proti Hyksósům (přepis hieroglyfického textu):.

Vítězství Kamose nad Hyksósy nebylo podle historických zdrojů úplné, úspěšně pokračovalo i za vlády Kámosova následníka a jeho bratra Ahmose I. +more, zakladatele 18. dynastie a Nové říše.

Hrobka

V roce 1913 Herbert Eustis Winlock (americký archeolog Metropolitního muzea) identifikoval malou pyramidu v Birabi (Dra Abú el-Naga) s rozměry čtvercové základny o straně jen 8 metrů, zbudovanou z hliněných cihel. Malý záhrobní komplex zahrnoval chrám s obvodovou stěnou. +more Podzemní prostory nebyly dosud prozkoumány. Egyptologové pyramidu přisoudili faraonu Kamosovi a také jeho bratru Ahmosovi I. , zakladateli 18. dynastie.

Regenerace

Druhá přechodná doba mezi koncem vlády 12. +more dynastie až do konce 17. dynastie a počátkem 18. dynastie trvala přibližně 230 až 250 let. To je období, ve kterém se v populaci vystřídalo téměř deset generací se svými zvyklostmi, zkušenostmi z denního života a pamětí kulturních souvislostí. První fáze Druhé přechodné doby byla charakteristická invazními výboji příchozích skupin ze syropalestického severu, které byly identifikovány s Hyksósy. Atributy tohoto období odpovídají stádiu „kolapsu civilizace“ definovanému Miroslavem Bártou. 15. dynastie s centrem v Avaris v střední fázi Druhé přechodné doby byla dobou stabilizace společnosti, vzájemné asimilace, prolínání kultur a formování nových prvků do kultury, osvojení si egyptského písma, jazyka, architektury a mocenských struktur. V poslední fází Druhé přechodné doby, koncem 17. dynastie za vlády hornoegyptslého krále Sekenenre Taa a jeho následníka Kamose, se jejich mocensko-vojenské schopnosti obrátily proti vládě Hyksósů a za vlády Ahmose I. , přibližně ve 20. roce jeho vlády, byl tento proces opětného sjednocení země završen. Druhé přechodné období nahradila postupně prosperující 18. dynastie a historicky významná Nová říše.

Podle dostupných zdrojů období hyksóského vpádu, jejich vlády coby 15. dynastie a vlastně celé Druhé přechodné období nebylo jen dobou násilí či barbarského ničení dřívějších kultur. +more Ve společnosti se obnovily nejen tradiční kulturní prvky, ale také nově osvojené, správní systémy, architektura, vojenské schopnosti, a také literární, jak dokládají zachované texty v Papyru Westcar. Celkově lze tedy poslední fázi přechodného období označit za proces „regenerace civilizace“ ze střední bronzové éry. Při posuzování Druhé přechodné doby je nezbytné respektovat širší rámec dějinných souvislostí nejen v Egyptě, ale také v oblasti celého Středního východu. K paralelní historii přispívaly děje v říši Chetitů, Asyřanů a dalších mocenských celků, které měly vliv na populační transfery.

Fotogalerie

Soubor:Third Mari. png|Politická mapa Středního východu kolem roku 740 př. +more n l. Soubor:Egypt Hyksos Period. png|Mapa z období Hyksóské 15. dynastie (cca 1790-1550 př. n l. ) Soubor:Egypt 1450 BC CZ. svg|Mapa Středního východu kolem roku 1450 př. n l. Soubor:Tetisheri 2. jpg|Královna Tetišeri; nález z Dra Abú el-Naga Soubor:Stela of Ahmose Honouring Tetisheri (Egyptian Museum CG 34002) d2. jpg|Stéla Ahmose I. (bratra Kamose) uctívající svoji matku Tetišeri Soubor:Modern loose interpretation at the The Pharaonic Village in Cairo of a Battle scene from the Great Kadesh reliefs of Ramses II on the Walls of the Ramesseum. jpg|Ahmose I. v boji proti Hyksósům Soubor:Ahmose-mummy-head. png|Mumifikovaná hlava faraona Ahmose I.

Odkazy

Reference

Literatura

K. S. +moreB. Ryholt: The Political Situation in Egypt during the Second Intermediate Period c. 1800-1550 B. C. Copenhagen 1997 * James, T. G. H. Egypt: From the Expulsion of the Hyksos to Amenophis I. in The Cambridge Ancient History, vol. 2, part 1, ed. Edwards, I. E. S, et al. p. 290. Cambridge University Press, 1965.

Externí odkazy

Kamose Kategorie:Muži