Kapka

Odkapávání vody z kohoutku Měření povrchového napětí Výtrysk po dopadu kapky

Kapka je kapalné tělísko, držené pohromadě povrchovým napětím kapaliny. Ve volném prostoru a v homogenním prostředí má kapka tvar koule a obecně malý rozměr. +more Velmi malé kapky v plynném prostředí tvoří aerosoly a mlhu, v prostředí nemísivé kapaliny emulze.

Vznik kapky

Kapky vznikají jednak odkapáváním z tuhého tělesa, kondenzací par, ale také roztavením malého kousku kovu, táním kousku ledu a podobně. Tenký proud kapaliny se gravitací zrychluje, ztenčuje a nakonec trhá v kapky. +more Při odkapávání z tenké trubičky vzniká nejprve kulový vrchlík, který se postupně odděluje jakýmsi krčkem, až se kapka zcela oddělí.

Tak lze měřit povrchové napětí odkapávající kapaliny. K oddělení kapky dojde, když tíha kapky Fg převýší sílu povrchového napětí. +more Když se hodnota dotykového úhlu α blíží 900 a sin α hodnotě 1, je tato síla dána obvodem trubičky a povrchovým napětím γ: mg = πdγ.

Tvar kapky

Dojem vzhůru zašpičatělého „kapkovitého“ tvaru vzniká zčásti optickou iluzí při odkapávání a pohybu kapky. Ve skutečnosti je kapka ve volném prostoru přesně kulovitá (podobně jako bublina), protože u koule je nejmenší poměr objemu a povrchu. +more Při pohybu ve vzduchu nebo jiném plynném prostředí je kapka na čelní straně mírně zploštělá, při velmi rychlém pohybu zde vzniká prohlubeň a kapka se tříští. Toho se využívá při rozprašování kapaliny a přípravě aerosolů. Při kolmém dopadu kapky na hladinu kapaliny vzniká zpětný výtrysk v ose pádu a někdy i jakási „korunka“ dalších kapek všemi směry. Při dopadu na nesmáčivý povrch tuhého tělesa se kapka na ně buď „nalepí“, tj. zploští a přilne, anebo se roztříští na malé kapky, které se odrazí („rozstříknou“).

Výskyt a význam

Kapky se běžně vyskytují tam, * kde se zvyšuje rychlost vytékající kapaliny (například u sprchy), * kde se kapalina prudce pohybuje (například v peřejích), * kde kapalina prudce dopadá na pevný povrch, * kde kondenzují páry (mlha, déšť), * kde pevné letící částečky zkapalňují (tající sněžení, při požárech), * kde se rozpadá pěna, * kde povrchové napětí oddělí kapalinu od nesmáčivého povrchu (při volném pádu, stavu beztíže) a tak dále.

V průmyslové praxi kapky vznikají působením značných elektrostatických sil nebo vibrací, což může být jak žádoucí, tak i nežádoucí.

Kapáním se odměřují tekutá léčiva a chemikálie, jako kapání se projevují netěsnosti nádob, vodovodů a ventilů, pomocí kapek lze určit svislý směr a podobně. Na odkapávání rtuti je založena polarografie.

Velký význam mají také aerosoly, rozptýlené kapičky kapaliny ve vzduchu nebo plynu. Rozprašováním se nanášejí barvy a laky, kosmetické přípravky a voňavky, s rozprášeným barvivem pracují inkoustové tiskárny. +more Kapičky aerosolu mohou přenášet chroboplodné zárodky a tedy i nemoci (kapénková infekce). Odrazem slunečního světla na kapkách vody vzniká duha.

Odkazy

Související články

Aerosol * Déšť * Dešťová kapka * Emulze * Mlha * Povrchové napětí

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20091217033743/http://www. liquidsculpture. com/fine_art/]Liquid Sculpture - obrázky kapek[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080319094446/http://www. liquidartgallery. com/]Liquid Art - kapky v umělecké fotografii[/url] * [url=http://www. pbase. com/tvw/drops]Tvw - galerie kapek[/url].

Kategorie:Kapaliny