Cesko.wiki Kaple svatého Josefa (Jaroměřice nad Rokytnou)
Author
Albert FloresKaple svatého Josefa je barokní kulturní památka v Jaroměřicích nad Rokytnou v okrese Třebíč. Najdeme ji kousek od kostela sv. Markéty na místě starého hřbitova, hned za jaroměřickou základní školou.
Popis
Kapli postavil v roce 1701 jaroměřický stavitel Jiří Gravani, a to ve velmi prostém stylu. Kaple má tvar obdélníku o stranách 8,5 a 11,5 m; rohy těchto stran jsou uťaty a mírně vyhloubeny.
Uvnitř je dřevěný oltář s bílým pozlaceným svatostánkem a dřevěným křížem, jejž vyřezal r. 1715 jaroměřický sochař Vavřinec Hübner. +more Nad křížem je obraz umírajícího sv. Josefa, jehož drží za ruku Ježíšek. Obraz namaloval asi o sto let později (1802) jaroměřický malíř Karel Buček. Na stěnách byly i další olejové obrazy (Matky Boží, Kristus na kříži ad. ). K rozjímání slouží lavice a klekátka.
Z historie
Kaple sv. +more Josefa. Čelní pohled Kapli nechal postavit jaroměřický primátor Daniel Nágl. Posvěcena byla 12. září 1706 děkanem Pavlem Františkem Polachem, a to pravděpodobně při původní kapli svatého Petra z 9. století.
Kaple sv. Josefa je poslední ze tří sester kaplí, které Jaroměřice měly; dnes už nenajdeme na kopečku za špitálem kapli Panny Marie ani kapli sv. +more Antonína Padovského (později sv. Víta) na Křížové hoře (hoře sv. Víta), neboť ty se staly roku 1785 obětí josefinské reformy.
Poté, co byl zrušen servitského kláštera a odsvěcena loretánské kaple s questenberskou hrobkou pro její další světské využití, byly kosti všech zemřelých pochovaných v loretánské kapli přeneseny r. 1815 do kaple sv. +more Josefa; šlo především o samého Jana Adama z Questenberku, jeho děti, členy jeho rodu, dále o některé okolní šlechtice a některé kněží.
Jedna z josefínských reforem se týkala též pohřbívání. Od roku 1783 bylo zakázáno pohřbívání v kostelích a příštího roku vyšlo nařízení, aby byly uzavřeny všechny hrobky a hřbitovy v obvodu obcí a aby byly zřizovány nové hřbitovy v přiměřených vzdálenostech od obytných budov a takové velikosti, aby odpovídaly počtu obyvatelstva. +more Na plnění tohoto nařízení dohlížely krajské úřady. Už v roce 1826 schválil krajský úřad umístění nového hřbitova v trati Za děkanstvím, avšak Jaroměřičtí si počkali, až jim roku 1834 krajský úřad pro nečinnost pohrozil pokutou. 9. září 1835 byl krajský úřad uvědomen o dokončení stavby nového hřbitova. Asi o sto let později (1932) byl nový hřbitov podstatně rozšířen. Kaple měla být zbořena a z jejího materiálu na novém hřbitově vystavěna kaple nová. Naštěstí z plánu sešlo pro nedostatek peněz na novou stavbu. Na místě zrušeného hřbitova je dnes zahrada školy.
V roce 1859 byla v kapli pochována kněžna Františka z Kounic-Rietberku-Questenberku, rozená hraběnka Weissenwolfová.
