Kara Mustafa

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Kara Mustafa byl Osmanský vezír a velkovezýr, který žil v první polovině 17. století. Je známý především jako vůdce vojsk Osmanské říše během Druhé vídeňské obléhání v roce 1683. Mustafa byl hlavním organizátorem obléhání Vídně, které mělo za cíl ovládnout Habsburskou monarchii a zastavit rozšíření Habsburků na Balkán. Obležení však skončilo neúspěchem a bylo považováno za obratný bod v osudových událostech Osmanské říše. Po neúspěchu byl Kara Mustafa odejit z postu velkovezíra a následně popraven sultánem Mehmedem IV.

Kara Mustafa Paša (1634/1635, Merzifon - 25. prosinec 1683) byl osmanským generálem a velkovezírem. Byl ústřední postavou závěrečné fáze osmanského vojenského snažení ve střední Evropě. Jako mladík byl adoptovaný mocnou rodinou dědičných velkovezírů Köprülüovců. Svojí službou pro stát a oddaností k rodině Köprülüovců se vyznamenal a získal si náklonnost mocných mecenášů. Roku 1663 se stal vezírem a roku 1665 hlavním velitelem osmanské flotily.

Kariéra

Narodil se albánským rodičům v Merzifonu a výchovy se mu dostalo v rodině Mehmeda Köprülüye. Také se do této mocné rodiny přiženil. +more V roce 1659 se stal místním vládcem v Silistře a následně zastával několik důležitých postů. Po deset let působil jako náměstek svému švagrovi, velkému vezírovi Köprülü Fazılovi Ahmedovi Pašovi, když byl u sultánského dvora nepřítomen.

Vojenská kariéra

Ve válce s Polskem roku 1672 sloužil jako velitel pozemních vojsk. Byla to právě jeho zásluha, že během mírových jednání s Polskem, které po válce následovaly, si vynutil připojení oblasti Podolí k Osmanské říši. +more Když roku 1676 zemřel jeho předchůdce ve funkci velkovezíra, jeho nástupcem se stal Kara Mustafa jako hodnostář, který se osvědčil ve správě říše.

Bitva u Vídně

V roce 1683 byl sultánem Mehmedem IV. +more pověřený vést asi dvousettisícové vojsko s úmyslem dobýt Vídeň, zlomit moc Habsburků a ovládnout střední Evropu. S početnou armádou se Kara Mustafa dostal až k Vídni, oblehl město a připravoval se na jeho dobytí. Situace pro Vídeň vypadala beznadějně, dokud 12. září 1683 nepřišla Rakušanům na pomoc polská armáda v čele s Janem III. Sobieskim. V následující bitvě se obzvláště vyznamenala polská husarská jízda; osmanští Turci se dali na ústup a stáhli se do Uherska.

Po porážce u Vídně už Osmané nebyli schopni obnovit svou vojenskou moc a v roce 1686 se po sérii porážek museli stáhnout z Uherska - jejich vojenská moc ve střední Evropě definitivně zanikla. Porážky na balkánské frontě vyvolaly v Istanbulu politickou krizi a sultán +more'>Mehmed IV. byl svržen. Ještě předtím byl však Kara Mustafa, jako hlavní viník potupné porážky, zbaven všech funkcí a hodností a na příkaz sultána slavnostně popraven.

Jeho ostatky jsou uloženy v Edirne.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

E. van Donzel, Islamic Desk Reference: Compiled from the Encyclopaedia of Islam, Brill Academic Publishers, p 219 * Robert Bator, Daily Life in Ancient and Modern Istanbul, Runestone Press, p 42 * Douglas Arthur Howard, The History of Turkey, Greenwood Press, p 195 * John Freely - Inside the Seraglio, published 1999, Chapter 9: Three Mad Sultans