Kardašova Řečice (zámek)

Zámek v Kardašově Řečici je českou kulturní památkou.

Historie

Široké území pozemkové državy pánů z Hradce zahrnovalo před polovinou 13. století i okolí dnešní Kardašovy Řečice. +more Nejpozději na přelomu 13. a 14. století se Řečice stala osadou s farním kostelem a nedalekým feudálním sídlem pánů z Řečice z rodu Vítkovců (erbu pětilisté růže), jehož zakladatelem byl Ondřej I. z Řečice. Po smrti Oldřicha III. z Hradce držel část řečického zboží Oldřich IV. z Hradce. V roce 1362 je zmíněn spolu s Ondřejem II. z Řečice jako spolupatron kostela.

Oldřichovo dědictví zahrnovalo vedle Řečice i řadu obcí v okolí Hradce (Skrýchov, Hatín, Stajku, Buk, Ratiboř, Polští, Roseč a snad i některé další). Před rokem 1367 směnil Oldřich IV. +more z Hradce s vyšehradskou kapitulou vesnici Roseč s poplužním dvorem za svoje dědictví v Řečici (městečko s 21 kopami grošů českých ročního úroku s pozemky a 44 domy). Za Jindřicha IV. z Hradce se stalo městečko Řečice s tvrzí součástí hradecko-telčského panství.

V 16. století tvořilo na dominiu pánů z Hradce trhové městečko Kardašova Řečice spolu s dalšími okolními vesnicemi a třemi hospodářskými dvory samostatnou část jindřichohradeckého panství, jehož výnos sloužil většinou jako výměnek vdov a neprovdaných dcer pánů z Hradce. +more Ačkoliv v blízkosti městečka stála tvrz, nechali hradečtí majitelé při panském pivovaru postavit nové obytné a hospodářské prostory, kde se nacházely i místnosti pro zaměstnance a kancelář písaře. Zejména ve druhé polovině 16. století zde občas pobývala vrchnost nebo nejvyšší úředníci dominia. Kardašořečické panství bylo spravováno z Jindřichova Hradce, panské sídlo v Kardašově Řečici obsluhovalo jen nižší služebnictvo pro správu a chod hospodářského dvora.

Pozemková reforma

V roce 1921 byla pozůstalost Karla Paara při provádění pozemkové reformy dána do záboru. Jednalo se o velkostatek Volanice; velkostatek Kardašova Řečice se dvory Dráchov, Pleše; velkostatek Bechyně (veškerá zemědělská půda mimo Kamenný Dvůr). +more Dnem 1. října 1922 započal přídělový komisař v Jindřichově Hradci K. Sedlář pro velkostatky majitelů E. Czernina (Jindřichův Hradec se dvory sv. Jakubský, Lišná, Tramenář, Nový Dvůr, Drahejško, Šímanovský, Holná, Jančina, Velhartický, Schönbornský) a Karla Paara (Kardašova Řečice se dvory Dráchov, Pleše, Kardašova Řečice) přídělové řízení. Ze dvora Dráchov vytvořil Státní pozemkový úřad zbytkový statek o rozloze 63 ha, který za přídělovou cenu 211. 500. - Kč koupil Peterka Josef, ze dvora Pleše druhý zbytkový statek o rozloze 65 ha, který odprodal za přídělovou cenu 204. 000. - Kč Václavu Musilovi.

Od roku 1930 se zámek nacházel ve vlastnictví řádu Školských sester, kterým byl 90. letech 20. +more století navrácen v restituci.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.hrady.cz/?OID=5198]Hrady.cz[/url] * [url=https://www.kardasova-recice.cz/mesto/informace-o-meste/historie-1/historie/]Historie Kardašovy Řečice[/url]

Kategorie:Zámky v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Kulturní památky v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Stavby v Kardašově Řečici