Karel Adámek

matriční zápis o narození a křtu Karla Adámka (matrika N index N 1836-1852 Hlinsko(SAO Zámrsk)) Karel Adámek (13. března 1840 Hlinsko - 11. ledna 1918 tamtéž) byl český spisovatel, národopisec a mladočeský politik. Byl otcem Karla Václava Adámka a zároveň bratrem Bohumila Adámka.

Životopis

Vystudoval nižší reálku v Chrudimi a poté pokračoval ve studiích na vyšší reálce v Praze, která však kvůli své nemoci nedokončil. Působil pak v obchodě svého otce a dál se coby samouk vzdělával. +more V mládí cestoval po Evropě a v Hlinsku se účastnil kulturního života. V letech 1865 až 1918 do své smrti zastával pozici okresního starosty, od roku 1871 zastával i post člena okresní školské rady. Zároveň vykonával v letech 1907-1911 funkci předsedy Svazu českých okresů v království českém.

Trvale se angažoval v otázkách regionálního rozvoje Hlinska a východních Čech. Inicioval výstavbu železniční trati Pardubice - Chrudim - Německý Brod. +more Z podnětu Karla Adámka bylo v roce 1874 založeno při městské škole v Hlinsku muzeum. Jeho manželka Terezie Karolína roz. Štilíková (1842-1922) byla aktivní v ženském hnutí. Založila v Hlinsku spolek Vlasta a byla členkou Ženského výrobního spolku v Praze.

Byl aktivním členem Národní strany svobodomyslné (mladočeské) a z jeho iniciativy byl v roce 1868 uspořádán na Košumberku tábor lidu na podporu českých státoprávních požadavků. Jeho politika se také ubírala směrem ke středním vrstvám, hlavně k řemeslníkům, které považoval za základ hospodářského života.

V roce 1881 se stal v doplňovací volbě místo dosavadního J. Rumla poslancem Českého zemského sněmu, kde zasedal až do roku 1913. +more Kromě toho byl v období let 1896-1913 i členem zemského výboru.

Ve volbách roku 1879 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk atd.

V roce 1879 Eduard Taaffe, tehdy představitel konzervativního německorakouského tábora, inicioval jednání s českou opozicí, na jejichž konci byl český vstup na Říšskou radu, zahájení aktivní politiky a přechod Čechů do provládního tábora. Adámek osobně vedl s Taaffem obsáhlý rozhovor, ve kterém ministerský předseda nastínil své představy o národnostním smíru v Předlitavsku. +more V roce 1883 se zapojil do polemik okolo vládní školské reformy, která v souladu s přáním německorakouských konzervativců částečně revidovala liberální reformy předchozích dekád, což pro některé mladočeské pokrokáře bylo nepřijatelné. Adámek patřil do skupiny tří českých poslanců (kromě něj v ní byli ještě František Tilšer a Alois Pravoslav Trojan), kteří odmítali návrh zákona podpořit. Nakonec ale svůj odpor přehodnotil a v dubnu 1883 byl jediným poslanec, který skutečně hlasoval proti zákonu, František Tilšer. Následně byl fakticky vyloučen z Českého klubu. Krátce poté ale obhájil mandát v doplňovacích volbách do Říšské rady a již v prosinci 1883 byl znovu přijat do Českého klubu. Opětovně se poslancem Říšské rady stal ve volbách roku 1885.

Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci). Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.

Historik Otto Urban ho popisuje jako mladočeského politika, který ale postupoval loajálně k Českému klubu, a nebyl stoupencem zcela samostatného mladočeského postupu. Brzy poté, v roce 1887, se ovšem podílel na pořádání 4. +more sjezdu mladočeské strany, který fakticky obnovil její aktivitu coby nezávislé politické síly české politiky. Strana pak začala stupňovat svou kritiku staročechů a Karel Adámek ještě v roce 1887 patřil mezi signatáře výzvy Františku Ladislavu Riegrovi, aby přikročil k rekonstrukci vedení Českého klubu. Později v druhé polovině 90. let patřil podle Otty Urbana mezi mladočeské oportunisty, kteří nevylučovali provládní politiku. Křeslo v parlamentu obhájil i ve volbách roku 1891 (opět za kurii venkovských obcí, obvod Rychnov n. Kněžnou, Žamberk atd. ) a podle revidovaného volebního systému i ve volbách roku 1897, nyní za všeobecnou kurii, obvod Litomyšl atd. V roce 1893 byl členem parlamentní delegace pro rakousko-uherské vyrovnání (pravidelné jednání zástupců obou částí dualistické monarchie za účelem finančních transferů). Coby poslanec se zaměřoval na sociální a školskou agendu.

Roku 1907 se stal doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).

Dílo

Čtrnáctý věk. Z dějin kulturních stykův Čech a Italie. +more Nákladem Spolku pro vydávání laciných knih českých, Matice lidu XII. / 5. , Praha 1878, 1. vydání * Doba poroby a vzkříšení: rozhledy v kulturních dějinách království českého v XVII. a XVIII. století. Roudnice 1878 * Z naší doby I. - IV. , Velké Meziříčí 1886-1890 * Ozbrojený mír, Hoblík, Pardubice 1894, 1. vydání * Upomínka na Národopisnou výstavu českoslovanskou roku 1895, Praha 1896 * Paměti z poroby českého rolnictva, Chrudim 1898 * Příspěvky k dějinám nového Musea Království českého, Časopis národního muzea 86, 1912.

Odkazy

Reference

Literatura

BROUČEK, Stanislav; JEŘÁBEK, Richard. Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. +more 3. svazek, (Biografická část). Praha : Mladá fronta, 2007. . s. 1166. * Ottův slovník naučný, svazek 1, 1888, s. 167-168. * * ADÁMEK, Karel Václav. Za Karlem Adámkem. Německý Brod 1918. * ADÁMEK, Karel Václav. Okresní národopisná a průmyslová výstava a sjezdy ve Hlinsku konané roku 1893. Chotěboř 1893. * ADÁMEK, Karel Václav. Karel Adámek průvodcem, hlavním spolutvůrcem a čestným předsedou Národopisné výstavy českoslovanské. Chrudim 1934. * HORÁK, J. Národopis československý. Přehledný nástin. In: Československá vlastivěda. Člověk. Praha 1933. s. 410, 420. * BROUČEK, S. České národopisné hnutí na konci 19. století. Praha 1979. * Lexikon české literatury I. Praha 1985, s. 33-35.

Externí odkazy

Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Čeští okresní starostové Kategorie:Mladočeši Kategorie:Čeští spisovatelé 19. +more století Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Čeští političtí spisovatelé Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Editoři historických pramenů Kategorie:Čeští etnografové Kategorie:Narození v Hlinsku Kategorie:Narození 1840 Kategorie:Úmrtí 11. ledna Kategorie:Úmrtí 1918 Kategorie:Muži Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Úmrtí v Hlinsku Kategorie:Umělci z Hlinska Kategorie:Politici z Hlinska Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století.