Cesko.wiki Karel Bíbr
Author
Albert FloresKarel Bíbr (1. listopadu 1887, Kojetín - 19. března 1972, Nová Ves pod Pleší) byl český architekt, projektant a stavitel.
Život
Pocházel z rodiny obuvníka Jana Bíbra a jeho manželky Kateřiny, rozené Čechové. Karel byl nejmladším ze čtyř sourozenců. +more Po ukončení měšťanské školy v Kojetíně nastoupil roku 1901 na studia vyšší reálné školy v Kroměříži, která úspěšně zakončil maturitou s vyznamenáním 17. července 1906. Po složení přijímacích zkoušek byl 12. října 1906 zapsán jako řádný posluchač architektury na C. a k. české vysoké škole technické v Praze, obor pozemního stavitelství. Vzhledem k dobrému prospěchu a k slabšímu sociálnímu zázemí získal stipendium od Pohorské jednoty Radhošť, díky kterému mohl také pražská studia v roce 1914 dokončit.
Po vypuknutí první světové války již nemohl druhou státní zkoušku v termínu vykonat a nastoupil vojenskou službu. Na frontě v Itálii byl lehce raněn a s tuberkulózou se dostal do nemocniční péče. +more Po vyléčení se podařilo příbuznému Františku Látalovi dosáhnout jeho převelení do Lublinu, kde byl Látal instruktorem důstojnické školy.
Druhou státní zkoušku složil Bíbr 20. prosince 1919 a stal se inženýrem-architektem. +more Stejného dne mu byla nabídnuta na škole funkce asistenta u prof. ing. arch. Rudolfa Kříženeckého, kde pracoval do 31. srpna 1921. V listopadu 1920 se oženil s Pavlou Sofkovou z Hranic. Manželé Bíbrovi žili na Královských Vinohradech.
V roce 1921 nastoupil jako projektant u firmy Viktor Beneš, akc. spol. +more stavební v Praze, kde byl zaměstnán do roku 1923. V květnu téhož roku složil autorizační zkoušku a v únoru 1925 mu Zemská správa politická v Praze udělila úřední oprávnění autorizovaného civilního inženýra. Po polovině dvacátých let mj. navázal spolupráci s čelákovickým architektem a stavitelem Františkem Radvanovským, se kterým společně vyprojektovali a zrealizovali několik rodinných vil v čelákovické čtvrti Za Dráhou. Koncem roku 1928 se manželé Bíbrovi přestěhovali do Čelákovic, kde bydlí nejdříve v domě čp. 200 v ul. B. Smetany, ale kde si roku 1929 Karel Bíbr postavil podle vlastního projektu rodinný dům - vilku čp. 760 v tehdejší Ferlesově, dnes Vančurově ulici.
V Čelákovicích založil vlastní firmu a stal úspěšným a vyhledávaným architektem a stavitelem. Firmu postupně rozšiřoval a mimo řemeslníků zaměstnával i další odborníky, jako ing. +more arch. Václava Moravce, stavitele Josefa Pařízka, stavbyvedoucího Františka Arazima (* 1906) a jiné. Po vypuknutí druhé světové války činnost firmy utlumil. Z firmy odešli jeho odborní spolupracovníci i kvalifikovaní řemeslníci. Po dobu okupace pracoval především pro firmy J. Volmana v Čelákovicích a Žebráku a zároveň s manželkou zahradničili.
Poslední měsíce svého života pobýval v sanatoriu v Nové Vsi pod Pleší. Zde se v mládí ještě jako student architektury často vyskytoval a pod vedením prof. +more Kříženeckého i na některých projekčních pracích podílel, na což do posledních chvil svého života rád vzpomínal. Zemřel po delší nemoci v nedožitých 85 letech.
Část pozůstalosti, především projektová dokumentace, byla po smrti Karla Bíbra, díky vstřícnosti jeho příbuzných, uložena ve sbírkách čelákovického muzea.
Dílo a profesní kariéra
Volmanova vila v Čelákovicích - celek Karel Bíbr se během svého odborného působení zúčastnil řady architektonických soutěží, mj. +more budovu šekového úřadu v Praze či na vzorové typy činžovních domů, při kterých se v několika případech umístil na prvním a dalších předních místech. Jeho návrh na Památník národního odboje v Praze na Vítkově z roku 1923, značně se podobající později vystavěné budově, nezvítězil.
Je autorem řady obytných, úředních (např. bytů pro důstojníky v Kutné Hoře (1926), Kroměříži (1928), Milovicích, či bývalého objektu Okresního soudu v Brandýse n. +more L. (1934, dnes patřící Pedagogické fakultě UK) a průmyslových budov na různých místech ČR (Praha, Hořovice, Čelákovice, Žebrák, Kroměříž, Brandýs n. L. aj. ), veslařského klubu v Hodoníně /1927/, celnice s obytným domem na slovenských hranicích v Bušincích ad. Vypracoval značné množství projektů bytových a rodinných domů či jejich přestaveb a přístaveb (v Praze - Bubenči, Holešovicích, Střešovicích, Libni, Kbelech, Radotíně, Žluticích, Kroměříži, Mochově, Přerově n. L. , Toušeni, Mělníku, Lipníku nad Bečvou, Ústí nad Labem, Žebráku, Kamenici a v Čelákovicích). V Litomyšli byl autorem domu pro státní zaměstnance s malými byty z roku 1927 (9. května 649, Litomyšl).
V polovině 30. let 20. +more století si získal dobrou pozici u čelákovického továrníka Josefa Volmana, pro kterého pak projektoval a realizoval řadu výrobních a administrativních budov jeho továren na obráběcí stroje v Čelákovicích a Žebráku. Podle projektu Jiřího Štursy a Karla Janů vedl od listopadu 1938 do listopadu 1939 jako stavbyvedoucí výstavbu funkcionalistické Volmanovy vily; stavbu prováděla Bíbrova firma.
Po osvobození se věnoval projekční a stavební činnosti. Projektoval nové tovární objekty, čelákovické bytové domy a další drobné akce. +more Do firmy přibral stavitele F. Arazima (* 1907), který v jeho firmě působil do konce roku 1947.
V roce 1945 se Karel Bíbr stal předsedou plánovací a regulační komise MNV v Čelákovicích a i v důchodu se mimo projekčních prací se podílel na koncepčních plánech rozvoje města.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. earch. +morecz/cs/zdenek-lukes-smutny-osud-volmanovy-vily]EARCH, Zdeněk Lukeš: Smutný osud Volmanovy vily[/url] * [url=https://cs. isabart. org/person/46806]Informační systém abART:Karel Bíbr[/url].
Související články
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Narození 1887 Kategorie:Úmrtí 1972 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Kojetíně Kategorie:Úmrtí v Nové Vsi pod Pleší Kategorie:Narození 1. +more listopadu Kategorie:Úmrtí 19. března.