Karel Egon I. z Fürstenbergu

Karel Egon I. z Fürstenbergu ( Karl Borromäus Egon zu Fürstenberg, 7. května 1729 Praha - 11. července 1787 Praha) byl příslušníkem šlechtického rodu Fürstenbergů původem z Německa, který založil mladší českou větev rodu. Byl císařským komořím, tajným radou a v letech 1771-1782 zastával úřad nejvyššího purkrabí Českého království. Staral se o povznesení vzdělanosti prostého lidu a o rozvoj věd a umění. Za svoji podporu chudých získal přezdívku žebrácký advokát. Byl jmenován prvním čestným prezidentem nově založené Královské české společnosti nauk v Praze (1784-1787).

Původ a život

Karel Egon I. se narodil +more_květen'>7. května 1729 v Praze jako druhý syn Josefa Viléma Arnošta z Fürstenberg-Stühlingenu (12. leden 1699 - 29. duben 1762, Vídeň), zakladatele knížecí větve, a jeho manželky (sňatek 1723) hraběnky Marie Anny Valdštejnové z Vartenberka (22. únor 1707 - 12. listopad 1756), dědičky křivoklátského panství. Jeho starší bratr Josef Václav (21. březen 1728, Praha - 2. červen 1783, Donaueschingen) zdědil majorát knížecí linie s centrem v Donaueschingenu a stal se tak druhým vládnoucím knížetem z Fürstenbergu.

V letech 1744-1746 studoval na univerzitě v Lipsku a poté na královské rytířské akademii v Turíně. V letech 1751-1766 zastával post rady u zemské vlády v Praze a v roce 1766 byl poslán jako hlavní císařský komisař k říšskému komornímu soudu ve Wetzlaru. +more Po této misi mu byl v roce 1767 udělen Řád zlatého rouna.

V letech 1771-1782 zastával úřad nejvyššího purkrabí Českého království. Přestože si nejdříve v této funkci vedl dobře a patřil ke stoupencům dvorských reforem, za pomalé provádění tolerančního patentu byl odvolán.

Shromáždil knihovnu s asi 20 000 svazky, k nimž také sepsal pětisvazkový katalog. Knihovna patří mezi největší a nejcennější šlechtické knihovny v Čechách. +more V současné době (od roku 1881) je umístěna na hradě Křivoklát. Svou bohatou sbírku přírodnin a uměleckých předmětů věnoval Královské české společnosti nauk, která je dnes ve správě Národního muzea. Proslavilo ho výrazné humanitní cítění, podporoval řadu škol. Založil i první soukromou hospodářskou školu v habsburské monarchii. Na svém panství v Podmoklech zrušil robotu v roce 1779, tedy několik desítek let před tím, než byla oficiálně zrušena v celém království. Jeho rozhodnutí charakterizoval citát karabáč nepatří na lidi a sotva na dobytek.

Na jeho panství v Podmoklech byl v roce 1771 nalezen největší keltský zlatý podklad. Z nálezu 42,5 kilogramu zlatých mincí, tzv. +more duhovek, část věnoval nejrůznějším numismatickým sbírkám, většinu však nechal přetavit na pamětní mince s vlastním portrétem. Na získání nálezu, o kterém se dozvěděl tak, že místní sedláci náhle bohatnou, vyslal drába Růžičku, který nevybíravým způsobem jako bylo veřejné mrskání, u některých nešťastníků i vsazení do hladomorny Křivoklátu, a mučením, se dožadoval vydání nalezeného pokladu.

Zemřel v Praze na Malé Straně. Pohřben byl ve Fürstenberské hrobce v Nižboru.

Majetek

Malé Straně v Praze Po smrti matky v roce 1756 zdědil křivoklátské panství, které zahrnovalo velkostatek Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Skřivaň, Podmokly, Všetaty a na mladoboleslavsku statky Dobrovice a Loučeň. +more V roce 1779 založil architektonicky zajímavý Dvůr Karlov, který je dnes památkově chráněn. V roce 1782 zavedl na křivoklátském panství novátorské pěstování jetele a řepky olejné.

Setkání Královské české společnosti nauk se často odehrávala v jeho paláci (dnes polské velvyslanectví) na Malé Straně, který dokonce dostal přezdívku Chrám múz.

Rodina

25. +more června 1753 se oženil s Marií Josefou ze Šternberka (24. červen 1735 - 16. leden 1803, Praha), dcerou Františka Filipa ze Šternberka (21. srpen 1708, Praha - 9. leden 1786, Vídeň), nejvyššího hofmistra Marie Terezie a jeho manželky (sňatek 18. duben 1731 Vídeň) Marie Leopoldiny ze Starhembergu (pokřtěna 26. srpen 1712, Vídeň - 22. březen 1800, Vídeň). Narodily se jim 3 děti:.

* 1. Josef Maria Václav (16. +more 8. 1754 - 14. 7. 1759) * 2. Filip Nerius Maria (21. 10. 1755 Praha - 5. 6. 1790) ** ∞ (1779 Donaueschingen) jeho sestřenice Josefa Johanna Benedikta z Fürstenbergu (14. 11. 1756 - 2. 10. 1809), jejich děti: *** 1. Karel Gabriel Maria Josef (2. 2. 1785 - 13. 12. 1799 Praha) *** 2. Josefa Maria Filipína (5. 3. 1780 - 10. 3. 1780) *** 3. Leopoldina Filipina Karolína (10. 4. 1781 - 7. 6. 1806 Praha) **** ∞ (20. 10. 1799 Praha) Viktor Amadeus z Hessen-Rotenburgu (2. 7. 1779 Rotenburg - 12. 11. 1834 zámek Zembowitz) * 3. Karel Josef Alois (26. 6. 1760 - 25. 3. 1799 Liptingen), padl v boji ** ∞ (4. 11. 1790 Praha) Alžběta Alexandrina z Thurnu a Taxisu (30. 11. 1767 - 21. 7. 1822), jejich děti: *** 1. Karel Egon II. (28. 10. 1796 Praha - 22. 10. 1854 Bad Ischl) **** ∞ (19. 4. 1818 Karlsruhe) Amálie Kristýna Bádenská (26. 1. 1795 Karlsruhe - 14. 9. 1869 Karlsruhe) *** 2. Marie Leopoldina (4. 9. 1791 Praha - 10. 1. 1844 Kupferzell) **** ∞ (20. 5. 1813 Heiligenberg) Karel Albrecht z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (29. 2. 1776 - 15. 6. 1843) *** 3. Marie Josefa (* a † 9. 9. 1792) *** 4. Antonie (28. 10. 1794 - 1. 10. 1799) *** 5. Marie Anna (17. 9. 1798 - 18. 7. 1799).

Vyobrazení

Jeho portrét z okruhu Franze Caspara Fahrenschona z doby kolem roku 1770 je vystaven na hradě Křivoklát. Ve sbírkách hradu se nachází i jeho pozdější méně zdařilá kopie.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://genealogy.euweb.cz/furstbg/furstenbg3.html]Rodokmen Fürstenbergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)[/url]

Karel Egon I. Kategorie:Nejvyšší pražští purkrabí Kategorie:Čeští místodržící Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Lidé z Křivoklátu +more_května'>Kategorie:Narození 7. května Kategorie:Narození 1729 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 11. července Kategorie:Úmrtí 1787 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v Nižboru Kategorie:Muži.