Karel František Seilern

Technology

12 hours ago

Author

Karel František Seilern byl český šlechtic a mecenáš umění žijící v 18. století. Narodil se v roce 1721, pocházel z významné šlechtické rodiny Seilern-Aspang. Studoval v Itálii a ve Vídni, kde se setkal s významnými umělci a intelektuály té doby. Po návratu do Čech se aktivně podílel na rozvoji kultury a umění. Byl známý svou sbírkou uměleckých děl, kterou postupně rozšířil na jeden z nejvýznamnějších uměleckých fondů ve střední Evropě. Dále se také angažoval jako mecenáš umělců, finančně podporoval jejich tvorbu a pomáhal jim s vystavením svých děl. Karel František Seilern zemřel v roce 1801, ale jeho kulturní odkaz přetrval a jeho sbírka uměleckých děl je dnes součástí různých muzeí a galerií.

Karel František Seilern, též Franz Karl von Seilern (5. března 1852 Vídeň - 12. dubna 1916 Vídeň), byl rakouský šlechtic z rodu Seilern a politik z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu, podporovatel české menšiny ve Vídni.

Biografie

Hrabě Karel František Seilern pocházel ze šlechtického rodu Seilern und Aspang. Jeho otcem byl hrabě Karel Maxmilian Seilern-Aspang (1825-1905), který byl rovněž politicky aktivní, stejně jako strýc Josef František Seilern-Aspang (1823-1868). +more Mladší bratr Julius Seilern (1858-1932) spravoval statek Přílepy.

Narodil se ve Vídni. Vystudoval gymnázium a práva na Vídeňské univerzitě, kde složil všechny tři státní zkoušky. +more Pak studoval agronomii v Mnichově. V roce 1878 se podílel na tažení rakousko-uherské armády v rámci okupace Bosny a Hercegoviny. Poté pokračoval až do roku 1881 v zemědělských studiích. Podnikl studijní cesty po Evropě. Pak se věnoval správě statku Milotice, který se pod jeho vedením stal vzorovým hospodářstvím. Byl odborníkem na agronomii, uplatňoval nejnovější poznatky a šířil osvětu mezi obyvatelstvem regionu. Angažoval se i v katolickém spolkovém životě na Moravě a byl prezidentem správní rady Moravské agrární a průmyslové banky. V roce 1913 byl zvolen prezidentem české sekce moravského zemského výboru pro přípravu vzniku rakouského letectva.

Pro své národní a politické postoje byl označován jako hrabě-demokrat nebo slovácký hrabě. Výrazně poporoval českou menšinu ve Vídni, v čemž navázal na aktivity podobně smýšlejícího šlechtice, Jana Harracha. +more Zejména měl zásluhu na myšlence vzniku vídeňského Českého domu. Ve Vídni mu patřil palác ve Wollzeile.

Počátkem 20. století se zapojil i do vysoké politiky. +more V zemských volbách v roce 1902 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Kyjov, Hodonín, Žďánice. Na sněm se vrátil v doplňovací volbách 9. února 1907, nyní za kurii velkostatkářskou. V ní uspěl i v řádných zemských volbách v roce 1913. Poslancem byl až do své smrti roku 1916. V roce 1902 se na sněm dostal jako kandidát Katolické strany národní na Moravě. Byl řazen mezi klerikální české politiky. V roce 1907 byl zvolen na sněm jako konzervativec (Strana konzervativního velkostatku).

Od roku 1914 se u něj projevovaly známky nemoci (kornatění cév). Odjel kvůli tomu na jistou dobu do lázní v Nauheimu. +more Za světové války byl nicméně stále veřejně aktivní. Soustřeďoval se na péči o zraněné vojáky, zejména Slováky. Na jeho popud byl zřízen provizorní špitál ve Vídni. V dubnu 1915 utrpěl záchvat mrtvice, v červnu téhož roku druhý záchvat. Zemřel v dubnu 1916 po třetí mrtvici.