Karel Klíč

Technology

12 hours ago

Author

Karel Klíč (21. prosince 1920 Blížejov – 14. května 1943 Jihlava) byl československý důstojník a příslušník československého odboje během druhé světové války. Karel Klíč se narodil v roce 1920 v Blížejově v Jihočeském kraji. Za okupace se zapojil do odboje a působil v rámci skupiny Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD). Spolupracoval také s výsadkovou skupinou Alfa, organizoval sabotážní akce a výrobu a šíření protinacistického letáku. V roce 1942 byl však Karel Klíč zatčen gestapem a vězněn na různých věznici včetně gestapáku v Jihlavě. Byl mučen a po mnoha výsleších byl nakonec odsouzen k trestu smrti. Dne 14. května 1943 byl popraven gilotinou. Po válce byl Karel Klíč in memoriam vyznamenán Řádem Bílého lva III. třídy a medailí Za hrdinství. Jeho jméno je také uvedeno na pomníku obětem nacismu v Třešti. Tato stránka je příliš stručná a často chybí důležitá fakta. Potřebuje rozšíření.

Matrika narozených města Hostinného, záznam o narození Karla Klíče prusko-francouzské války J. Mařáka (Zabloudili), reprodukována do časopisu metodou Karla Klíče

Karel Václav Klíč (30. +more května 1841 Hostinné - 16. listopadu 1926 Vídeň) byl český malíř, fotograf a grafický technik. V roce 1878 vynalezl heliogravuru, při pobytu v Anglii v roce 1890 proces zdokonalil. V roce 1892 sestrojil první hlubotiskovou rotačku.

+more images (2)

Život

Narodil se v papírně v Hostinném zvané Labský mlýn. Jeho dětství bylo poznamenáno úrazem, po kterém celý život kulhal. +more V roce 1848 se dostal do Prahy s otcem, který se účastnil bojů na barikádě. Karel byl, stejně jako jeho otec, v neustálé opozici proti rakouskému režimu. Nedlouho poté, kdy se zapsal na malířskou akademii, byl předveden na policii za kresbu hanobící c. k. ministra Rakouska a navíc tam ztropil výtržnost. Za trest byl vyloučen z Akademie a vypovězen z Prahy. Potom se živil malováním a později se mu podařilo Akademii přece jen dostudovat.

Seznámil se s fotografií a v roce 1866 fotografoval v Brně, kam odjel za otcem, vítězné Prušáky. Ateliér Raffael v Brně byla dobrá živnost, bouřlivák Klíč však navíc založil satirický časopis, který byl samozřejmě zakázán.

Poté odešel do Budapešti, kde kreslil na zakázku pro maďarský časopis Kulihrášek. Roku 1869 se usadil ve Vídni, kde kreslil ve společnosti herců a zpěváků. +more Živil se velmi úspěšně jako koncertní malíř: Kreslil pravou i levou rukou, zády k obecenstvu nakreslil celou první řadu, kreslil i vzhůru nohama, prostě jak jej zrovna napadlo.

Byl nejen bravurním kreslířem, ale také maloval - např. portrét Jindřicha Fügnera, jednoho ze zakladatelů Sokola, kreslil Garibaldiho, kněžnu Metternichovou, Palackého aj. +more Byl i zručným litografem, dokonale ovládal mědiryt i lept. Při rytí dřevorytů pro časopisy často přemýšlel, zda by se dala rytecká práce usnadnit pomocí fotografie. Intenzivně se zabýval reprodukcí polotónových obrazů na papír. Když poznal obtíže tisku z výšky, soustředil se na tisk z hloubky. Namáhavé pokusy přinesly ovoce o silvestrovské noci roku 1878, která se stala datem vynálezu heliogravury.

Byl důvěřivý a nedal si svůj vynález patentovat. Když mu byl nápad odcizen, nezbylo než začít s novými pokusy. +more Chtěl nyní tisknout obrázky strojně ve velkém množství. Po špatných zkušenostech své pokusy tajil. Rok 1890 je rokem vynálezu rotačního stíracího hlubotisku.

V anglickém Lancasteru navštívil firmu Storey Brothers & Co. Ltd. +more, slavný grafický závod. Tam jeho nabídku nového hlubotiskového stroje okamžitě přijali.

Původně měl Klíč v úmyslu hned odcestovat, ale nakonec strávil v Anglii mnoho let. V roce 1895 byla v Lancasteru založena tiskárna, která se věnovala zejména tisku uměleckých děl. +more Stal se v ní ředitelem a posléze i spolumajitelem. V roce 1897 se vrátil do Vídně, kde také o řadu let později zemřel.

Vynález

Den před Silvestrem 1878, kdy vynalezl heliogravuru, prováděl pokusy s měděnou deskou. Práce se mu nedařila a tak desku uložil do zásuvky stolu. +more V ní však měl uložen asfaltový prášek k naprašování desek pro tisk z výšky. Zvířený prášek se na desku usadil v rovnoměrné vrstvě. Když si toho všiml, nahřál desku nad plamenem, až se k ní asfaltový prášek přitavil. Do této vrstvy vyleptal obrázek. Hned ráno vzbudil tiskaře Pissaniho, aby mu zhotovil otisky. Byly dokonalé, takže zdařilý obrázek věnoval své ženě jako novoroční dárek. Tak vznikla heliogravura; použitá metoda se však hodila jen pro tisk na ručním lisu, proto ji později zdokonalil.

Zdokonalení techniky spočívalo v nahrazení asfaltového zrna pravidelnou jemnou sítí. Obraz k leptání se tak rozložil na drobnohledné čtverečky, takže vznikla jakási mřížka. +more Buňky byly různě hluboké, v tmavších partiích obrazu bylo barvy více, v místech světlejších méně. Proto i vrstva barvy přenesená na papír byla nestejná a tištěné reprodukce měly měkké polotónované přechody a hluboké stíny.

Jeho vynález je svým významem srovnatelný s vynálezem knihtisku J. Gutenberga, protože vytvořil podmínky pro uplatnění nové polygrafické techniky pro tisk ilustrovaných časopisů, obalů, uměleckých děl apod. +more v masovém rozsahu.