Karel Maxmilián Thurn-Valsássina

Karel Maxmilián hrabě z Thurn-Valsássiny (15. října 1643 - 8. června 1716) byl šlechtic z původně italského rodu Thurnů. Po rodičích vlastnil statky na Vysočině a dosáhl vysokých postů v Čechách a na Moravě, nakonec zastával hodnosti u císařského dvora. Byl rytířem Řádu zlatého rouna.

Životopis

Narodil se jako nejmladší syn Jana Matyáše Thurn-Valsássiny a jeho druhé manželky Maxmiliány z Lichtenštejna, dcery knížete Gundakara z Lichtenštejna. I když patřil k méně významné linii rodu Thurnů, díky spříznění s knížecím rodu Lichtenštejnů a maršálem Louisem Raduitem de Souches dosáhl vysokých úřadů v Českém království, na Moravě a nakonec i u dvora. +more V roce 1685 byl jmenován říšským dvorským radou a v letech 1686-1693 byl místokancléřem Českého království se sídlem ve Vídni, mezitím se stal císařským komořím a tajným radou. Kvůli intrikám mocnějších rodin (Černínové z Chudenic) musel v roce 1693 odejít z Vídně a později byl nejvyšším komorníkem a nejvyšším zemským sudím na Moravě.

V letech 1701-1704 byl moravským zemským hejtmanem, jeho působení na Moravě ale není nijak významné, protože stále usiloval o návrat ke dvoru. To se mu nakonec podařilo a v letech 1704-1711 byl nejvyšším hofmistrem císařovny Eleonory. +more Po smrti Josefa I. musel sice tento post uvolnit, ale v roce 1712 obdržel Řád zlatého rouna.

Majetkové a rodinné poměry

Krasonice Na Jihlavsku vlastnil nevelké statky Želetava, Bítovánky a Krasonice se sídelním zámkem v Krasonicích, v roce 1687 koupil dům ve Vídni na Himmelpfortgasse. +more Poblíž Krasonic na vrchu Humberk nechal v roce 1664 postavit z vděčnosti za vyléčení oční choroby poutní kapli Narození Panny Marie. V roce 1691 se stal spoludědicem zemřelé hraběnky Zuzany z Ditrichštejna, která čtyřem dědicům odkázala panství Malenovice, domy v Uherském Hradišti, v Olomouci a vinice na Hodonínsku. Společné vlastnictví čtyř dědiců, kteří nebyli v příbuzenském vztahu, však nebylo udržitelné a proto bylo již v následujícím roce prodáno za 80 000 zlatých. Později podporoval dominikánský klášter ve Znojmě, kde pobýval po dobu výkonu svých státních úřadů na Moravě. Ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže je také pohřben.

Jeho manželkou byla Anna Dorothea de Souches (1653-1724), dcera polního maršála a hrdiny obrany Brna proti Švédům hraběte Louise Raduita de Souches. Měli spolu třináct dětí, šest z nich ale zemřelo v dětství. +more Dospělosti se dožili synové Antonín Maria (1679-1749), který zastával funkce u dvora, Jan Křtitel Matyáš (1681-1746), olomoucký kanovník a sběratel, a František Oldřich (1691-1741), císařský generál.

Reference

Literatura

ZETKOVÁ, Martina: Náhrobky kaple Mrtvých v kostele Nalezení Svatého Kříže ve Znojmě (bakalářská práce); Univerzita Palackého, Olomouc, 2014 [url=http://theses. cz/id/fwj4zf/Martina_Zetkov-Nhrobky_kaple_Mrtvch_v_kostele_Nalezen_sva. +morepdf]dostupné online[/url].

Externí odkazy

[url=http://genealogy.euweb.cz/torre/torre9.html]Rodokmen rodu Thurn-Valsássina[/url]

Karel Maxmilián Thurn-Valsassina Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Moravští zemští hejtmani Kategorie:Moravští komorníci Kategorie:Moravští sudí Kategorie:Čeští místokancléři Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Mecenáši Kategorie:Narození 15. +more října Kategorie:Narození 1643 Kategorie:Úmrtí 8. června Kategorie:Úmrtí 1716 Kategorie:Muži Kategorie:Češi italského původu.